Přejít k hlavnímu obsahu
EV Magazin

Hlavní navigace

  • Novinky
  • Baterie
  • Nabíjení
  • Katalog EV
  • Nástroje
    • Kalkulačka
    • Evidence EV
    • Statistiky EV
  • Testování
  • Superchargery
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Přihlásit se

Načítám formulář…

Nemáte účet? Zaregistrujte se

nebo pokračujte přes
Pokračovat přes Facebook Pokračovat přes Google

Drobečková navigace

  1. Domů
Baterie a technologie

Vědci omylem rozbili desetiletý mýtus o sodíkových bateriích. Výsledek předčil všechna očekávání

Daniel Česák 19 Únor, 2026 · 6 min čtení
Elektromobil a baterie
Foto: Elektromobil a baterie

Sodíkový vanadát se používá v bateriích roky. Vždy se z něj pečlivě odstraňovala voda – bylo to přece „správné". Tým z britské University of Surrey se rozhodl tento postup zpochybnit. Výsledkem je katoda s téměř dvojnásobnou kapacitou, která navíc zvládne odsolovat mořskou vodu. A celý trik spočíval v tom, že vědci prostě přestali něco dělat.

Výzkumný tým z University of Surrey zveřejnil výsledky, které překvapily i samotné autory studie. Stačilo přestat odstraňovat vodu z klíčového materiálu sodíkové baterie – a výsledkem je katoda s téměř dvojnásobnou kapacitou oproti standardním sodíkovým článkům, rychlejším nabíjením a stabilitou přes 400 cyklů. Tentýž materiál navíc dokáže fungovat v mořské vodě a současně ji odsolovat. Výsledky jsou publikovány v odborném časopise Journal of Materials Chemistry A.

Voda jako nepřítel? Omyl, který brzdil výzkum celá léta

Sodíkový vanadát (NaV₃O₈) patří mezi dobře zdokumentované materiály pro sodíkové baterie. Standardním postupem bylo tento sloučeniny zahřívat, aby se z nich odstranil přirozený obsah vody – voda byla považována za příčinu nestability a zhoršení výkonu. Výzkumníci ze Surrey se rozhodli tento předpoklad zpochybnit.

Ponechali materiál v jeho přirozeném hydratovaném stavu jako tzv. nanostrukturovaný hydratovaný vanadát sodný (NVOH). Výsledek byl, podle slov vedoucího autora studie Dr. Daniela Commandeura, „zcela nečekaný".

Jak vysvětluje odborný časopis v publikovaném abstraktu, hydratovaná forma materiálu vykazuje širší mezivrstevné vzdálenosti oproti bezvodé variantě. To fyzicky umožňuje intercalaci více sodíkových iontů, a tím pádem vyšší specifickou kapacitu. V testech dosáhl optimalizovaný NVOH specifické kapacity 280 mAh/g při proudu 10 mA/g – hodnota, která ho řadí mezi nejlepší dosud popsané katodové materiály pro sodíkové baterie.

Při srovnání s běžnými sodíkovými katodovými materiály, jejichž typická kapacita se pohybuje v rozmezí 100–150 mAh/g, jde o výrazný posun. Materiál si přitom zachoval stabilitu po více než 400 nabíjecích cyklech a vykazoval rychlejší nabíjení oproti suché variantě.

„Sodium vanadium oxide existuje léta a všichni ho zahřívají, aby z něj odstranili vodu – protože se to tak dělá. Rozhodli jsme se ten předpoklad zpochybnit a výsledek byl daleko lepší, než jsme čekali."

— Dr. Daniel Commandeur, University of Surrey, ScienceDaily

Baterie, která odsoluje mořskou vodu

Ještě překvapivější objev přišel při testech v solném roztoku. Výzkumníci ověřili, jak se NVOH chová v prostředí mořské vody – tedy v extrémně náročných podmínkách pro elektrochemické systémy. Materiál nejen fungoval spolehlivě, ale navíc aktivně odstraňoval sodné ionty z roztoku. Grafitová elektroda přitom paralelně extrahovala chloridové ionty. Tento proces se nazývá elektrochemická desalinace.

Jinými slovy: tentýž systém, který ukládá elektrickou energii, dokáže zároveň přeměňovat mořskou vodu na pitnou. Výzkumníci proto navrhují, že by bylo možné zkonstruovat zařízení, která používají mořskou vodu přímo jako elektrolyt – a jako vedlejší produkt produkují čerstvou vodu.

Podobná duální funkcionalita – energetické úložiště a úprava vody v jednom systému – by mohla být cenná zejména v oblastech s nedostatkem pitné vody a zároveň potřebou lokálního ukládání energie z obnovitelných zdrojů, například v přímořských komunitách napájených solárními panely.

Proč sodík a proč právě teď

Sodík je v zemské kůře a oceánech dostupný v prakticky neomezeném množství. Jeho cena je zlomkem ceny lithia a těžba nepředstavuje srovnatelné environmentální ani geopolitické riziko. Sodíkové baterie navíc nevyžadují kobalt ani nikl – materiály spojené s eticky problematickou těžbou.

Přesto sodíkové baterie dosud zaostávaly za lithiovými technologiemi zejména v energetické hustotě. Tento gap se nicméně intenzivně zmenšuje. CATL, největší světový výrobce baterií s 38% tržním podílem v roce 2025, spustil vlastní brand sodíkových baterií Naxtra s energetickou hustotou 175 Wh/kg – srovnatelnou s běžnými LFP bateriemi. Na konci prosince 2025 CATL potvrdil, že do konce roku 2026 nasadí sodíkové baterie ve velkém měřítku do osobních vozidel, komerčních vozidel, systémů bateriového swappingu i stacionárních úložišť.

BYD jde ještě dál: v únoru 2026 oznámil, že jeho třetí generace sodíkových baterií dosahuje životnosti až 10 000 cyklů – výrazně více než standardní LFP baterie s 2 000–3 000 cykly. Společnost staví dedikovanou sodíkovou továrnu v Sü-čou s plánovanou kapacitou 30 GWh ročně.

Analytici z MIT Technology Review v letošním přehledu průlomových technologií roku 2026 zařadili sodíkové baterie mezi klíčové technologie právě pro tento rok – a to jak pro elektromobilitu, tak pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů na úrovni sítě.

Kde je výzkum z Surrey v tomto kontextu?

Obchodní sodíkové baterie od CATL nebo BYD používají jiné katodové materiály – Prussian blue analogy nebo vrstvené oxidy přechodných kovů. Objev NVOH z University of Surrey tedy nepředstavuje přímou součást jejich produktových roadmap. Jde o laboratorní výsledek, který rozšiřuje paletu slibných materiálů pro budoucí generace baterií.

Klíčová otázka bude, zda si materiál udrží výkon i při průmyslovém měřítku výroby a při delším cyklování. Studie uvádí stabilitu po 400 cyklech v organickém prostředí a funkčnost v solném roztoku, ovšem komerční baterie musí zvládat tisíce cyklů v různých podmínkách. Cesta od laboratoře k sériové výrobě je vždy mnohaletá.

Přesto jde o vědecky relevantní výsledek: ukázal, že zažité výrobní postupy nemusí být optimální a že jednoduchá změna – ponechání vody v materiálu – může zásadně ovlivnit výkon. V oboru, kde se každý krok vpřed bojuje roky výzkumu, je to pozoruhodné.

Možné využití: od elektromobility po pobřežní energetiku

Pokud by se NVOH nebo podobné hydratované materiály podařilo dovést ke komerční aplikaci, potenciální využití zahrnuje:

  • Stacionární ukládání energie z větrných a solárních zdrojů – levná, bezpečná a netoxická alternativa k lithiovým technologiím
  • Elektrická vozidla, zejména v segmentech, kde není prioritou maximální energetická hustota, ale nízká cena a bezpečnost
  • Hybridní systémy v přímořských oblastech, které kombinují ukládání energie s odsolováním vody bez potřeby oddělené infrastruktury

Jsou sodíkové baterie bezpečnější než lithiové při požárech elektromobilů?

Sodíkové baterie obecně vykazují nižší riziko tzv. thermal runaway – nekontrolovaného tepelného šíření, které bývá příčinou požárů lithiových baterií. Sodium-ion chemie nevyžaduje kobalt ani nikl, které jsou spojeny s nestabilitou při přehřátí, a materiálové složení katod bývá inherentně stabilnější. CATL uvádí, že jeho Naxtra sodíkové baterie splňují nejnovější čínskou normu bezpečnosti EV baterií GB 38031-2025. Sodíkové baterie lze navíc přepravovat ve vybitém stavu (0 V), což snižuje riziko při logistice. Přesto nelze tvrdit, že jsou zcela bezrizikové – záleží vždy na konkrétní chemii, konstrukci článku a systému řízení baterie.

Kdy budou sodíkové baterie dostupné v elektromobilech prodávaných v Česku?

Prvních sériových modelů s sodíkovými bateriemi se dočkáme pravděpodobně v roce 2026 nebo 2027, ovšem zpočátku půjde o vozy čínských značek. CATL a čínský výrobce Changan představili v únoru 2026 osobní vůz se sodíkovou baterií plánovaný na mid-2026. BYD přiznává, že termín masové výroby závisí na poptávce zákazníků a plánech automobilových partnerů. Evropský trh bude pravděpodobně zásobován s určitým zpožděním oproti Číně, kde infrastruktura i výrobní kapacity na sodíkové baterie vznikají nejrychleji. Reálný průnik do středního cenového segmentu evropského trhu lze očekávat spíše po roce 2027.

Zdroje: ScienceDaily / University of Surrey, Journal of Materials Chemistry A, Electrek, MIT Technology Review

Add EVmagazin as a preferred source on Google

Mohlo by vás zajímat

Ilustrační foto

GWM už prodává víc aut v zahraničí než doma. Červenec odhalil ostrý rozdíl

Ilustrační foto pro evmagazin.cz

Elektromobilem až na Nordkapp: za polárním kruhem je 30 rychlonabíječek a proud levnější než v Česku

Ilustrační foto

Pevná baterie bez řetězového požáru: Blue Solutions a AVL ověřily klíčový krok

Štítky

  • EV novinky
  • Elektromobilita
  • Technologie
  • Zahraničí
  • Baterie
Facebook Twitter Linkedin Pinterest E-mail
Obrázek
Evidence elektromobilu

Podcasty

Zvukový soubor
Německo vyrobilo přes 1,6 mil. elektromobilů
Zvukový soubor
24.1.26 - Nabíjecí infrastruktura roste rychleji než prodeje EV
Zvukový soubor
23.1.26 - Dreame vstupuje na automobilový trh
Zvukový soubor
23.1.26 - Co přináší 1000 kW nabíjení od BYD
 

Nejčtenější články

Mercedes GLA elektrický: 657 km dojezdu a nabíjení 320 kW mění kompaktní SUV od základů

Mercedes-Benz představil elektrický GLA na 800voltové platformě MMA: dojezd až 657 km WLTP, nabíjení výkonem 320 kW a plnění na 80 % za 22... >>

Německo má elektroboom, přesto ho samo nevidí. Čísla vysvětlují paradox

Německo letos nezažívá ústup elektromobilů, ale jejich prudký návrat. Aktuální čísla ukazují, proč se rekordní růst prodejů... >>

Volkswagen ID. Cross dorazil do Česka: od 890 000 Kč a dojezdem 426 km čelí Škodě Elroq

Předprodej ID. Cross v Česku odstartoval — objednat lze verze Life a Style od 890 000 Kč s dojezdem až 426 km. Levnější Trend za 691 000 Kč... >>

Tesla má v Chorvatsku stý stojan Supercharger. Pomůže to v letní špičce? Na Dubrovník se stále čeká

Tři nové stanice – Gospić, Zadar Westbound s úložištěm Megapack a Vrata Jadrana – poslaly chorvatskou síť Superchargerů přes sto... >>

První pětka podle WLTP

Níže najdete seznam pěti vozů z našeho katalogu elektroaut s nejdelším dojezdem podle WLTP.

CLA 250+ Electric

Mercedes-Benz - CLA 250+ Electric

Dojezd dle WLTP: 808 km

iX3 50 xDrive Neue Klasse

BMW - iX3 50 xDrive Neue Klasse

Dojezd dle WLTP: 805 km

EV6

Kia - EV6

Dojezd dle WLTP: 708 km

Model 3 Long Range RWD

Tesla - Model 3 Long Range RWD

Dojezd dle WLTP: 702 km

e-3008 Long Range

Peugeot - e-3008 Long Range

Dojezd dle WLTP: 700 km

Superchargery

Rovaniemi, FinlandRovaniemi, Finland
8 míst • 250 kW • ne-Tesla
Drachten, NetherlandsDrachten, Netherlands
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Nîmes, France - Carré SudNîmes, France
28 míst • 250 kW • ne-Tesla
Pforzheim, GermanyPforzheim, Germany
20 míst • 250 kW • ne-Tesla
Støren, NorwayStøren, Norway
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Zobrazit všechny superchargery →
Registrace elektromobilů  ·  Srovnání elektromobilů
EV MAGAZIN

Průvodce světem elektromobility

Instagram Facebook YouTube

Obsah

  • Články o elektromobilech
  • FAQ – otázky a odpovědi
  • Evidence elektromobilu
  • Sdílejte svou zkušenost
  • Nabíjecí stanice

Kalkulačky

  • Kalkulačka dojezdu (WLTP/EPA)
  • Srovnání nabíjecích tarifů
  • Náklady na nabíjení

Kontakt

  • Šéfredaktor Daniel Česák
  • info@evmagazin.cz
  • O nás
  • Reklama
© 2026 EV Magazin. Podmínky a ochrana dat. Data: CC BY-NC-SA 4.0 · © OpenStreetMap Tvorba webu: Studiografix
Reklama