Když Tesla v roce 2013 otevřela první evropský Supercharger v Norsku, měla volné pole. Více než deset let poté její síť narostla na přibližně 75 000 nabíjecích bodů ve více než 7 800 stanicích po celém světě a zůstává referenčním standardem rychlého nabíjení. Jenže rok 2026 přináší novou dynamiku. Na evropský trh vstupují čínští výrobci s vlastními nabíjecími sítěmi a výkony, které dosavadní infrastrukturu výrazně překonávají.
Xpeng: bateriové úložiště jako klíč k megawattovému nabíjení
Podle informací NordiskBil a dánského automobilového klubu FDM (Forenede Danske Motorejere) plánuje Xpeng do konce letošního roku instalaci ultrarychlých nabíječek v několika evropských zemích. Každá nabíjecí stanice nabídne až 15 nabíjecích míst a bude schopna dodat jednotlivému vozu výkon až 1 000 kW. Při plném obsazení všech 15 míst pak každé vozidlo dostane v průměru 250 kW – což je stále na úrovni dnešních nejrychlejších veřejných nabíječek.
Klíčovým technickým prvkem je integrované bateriové úložiště velkého rozsahu. Stanice díky němu nepotřebují mohutnou přípojku k rozvodné síti – stačí jí připojení o výkonu přibližně 100 kW. Baterie se postupně nabíjí ze sítě a energii pak vydávají ve špičkách, kdy nabíjí více vozidel současně. Toto řešení výrazně snižuje náklady na instalaci a zároveň umožňuje Xpengu prodávat elektřinu zpět do sítě v době vysoké poptávky. Jde o princip, který řeší jeden z největších problémů rychlonabíjecí infrastruktury – obrovské nároky na kapacitu elektrické přípojky.
V Dánsku by měly nabíječky Xpeng podle FDM vzniknout na okrajových územích – poblíž dánsko-německé hranice v Sønderjylland, v severním Jutsku a na ostrově Lolland. Dánsko přitom patří mezi země s nejhustší nabíjecí sítí v Evropě, a proto se stanice Xpeng dostanou do země o něco později než do jiných evropských trhů. První dánské lokality mají být zprovozněny koncem roku 2026, další pak v první polovině roku 2027, jak uvedl web EV (eletric-vehicles.com).
Xpeng v Evropě: víc než jen nabíječky
Xpeng vstoupil na evropský trh v roce 2020 přes Norsko, postupně se rozšířil do Dánska, Švédska, Nizozemska, Belgie a Francie. Výrazným milníkem se na počátku roku 2026 stalo zahájení výroby modelu P7+ v závodě Magna Steyr ve štýrském Grazu, kde vznikají i vozy Mercedes G-Class nebo Toyota Supra. Evropská výroba dává Xpengu nejen logistickou výhodu, ale i lepší pozici v kontextu probíhajících obchodních napětí mezi EU a Čínou, jak informoval například web Captain Electro.
Všechny aktuální evropské modely Xpeng – G6, G9 i P7+ – jsou postaveny na 800V architektuře s technologií 5C nabíjení, která umožňuje dobití z 10 na 80 % za pouhých 12 minut při špičkovém výkonu až 451 kW. Právě vlastní megawattové nabíječky mají tento potenciál plně využít a posunout ho ještě dál u příštích generací vozidel.
Xpeng přitom v Číně už provozuje více než 3 150 vlastních nabíjecích stanic a jeho celková nabíjecí síť pokrývá 31 zemí a regionů s přístupem k přibližně 2,66 milionu nabíjecích bodů, jak uvádí oficiální web společnosti. V Evropě zatím Xpeng spolupracuje s platformou Plugsurfing, díky které mají majitelé jeho vozidel přístup k více než 940 000 nabíjecím bodům ve 27 zemích.
BYD Flash Charging: konkurenční megawatt z Číny
Xpeng ale není jedinou čínskou značkou, která chce v Evropě stavět vlastní ultrarychlou nabíjecí síť. Výrazné ambice má i BYD, který svůj systém megawattového nabíjení pod názvem Flash Charging představil v Číně v březnu 2025 společně s novou platformou Super e-Platform.
Stella Li, výkonná viceprezidentka BYD pro Evropu, na veletrhu IAA v Mnichově v září 2025 oznámila, že firma plánuje vybudovat 200 až 300 nabíjecích stanic do druhého čtvrtletí 2026. V rozhovoru pro Euronews pak na začátku února 2026 upřesnila, že cílem je kolem 3 000 rychlonabíjecích stanic v Evropě do konce roku. Na rozdíl od čínského trhu, kde Flash Charging vyžaduje současné zapojení dvou konektorů GB/T, v Evropě má podle serveru Electrive stačit jediný konektor CCS2 pro dosažení plného megawattového výkonu.
V Číně má BYD ke konci roku 2025 nasazeno přes 500 megawattových nabíjecích stanic ve více než 200 městech. A ambice nekončí – společně s partnery Xiaoju Charging a Xindiantu plánuje síť v Číně rozšířit na více než 15 000 stanic. Podle nedávných úniků pracuje BYD už na druhé generaci Flash Charging s výkonem až 1 500 kW, informoval server CarNewsChina.
Ionity a Tesla reagují – pomalejším tempem
Evropská nabíjecí síť Ionity, společný podnik BMW, Mercedesu, Fordu, Hyundai a Volkswagenu, je na čínskou vlnu připravena. Od druhé poloviny roku 2025 začala nasazovat nabíjecí systémy Alpitronic HYC1000 s maximálním výkonem 600 kW na jedno nabíjecí místo. Centrální rozvaděč o výkonu 1 000 kW rozvádí energii mezi až čtyři stojany, každý se dvěma kabely – tedy celkem osm vozidel současně. Ionity v květnu 2025 získala rekordní financování 600 milionů eur a plánuje do roku 2030 rozšířit síť na přibližně 13 000 nabíjecích bodů ve více než 1 300 lokacích.
Tesla mezitím nasazuje novou generaci Superchargerů V4 s kabinetem schopným dodávat až 500 kW pro osobní vozy a 1,2 MW pro Tesla Semi. První kompletní stanice V4 byla otevřena v září 2025 v kalifornském Redwood City. V Evropě Tesla pokračuje v rozšiřování sítě a otevírání stanic i pro vozy jiných značek. V červenci 2025 Tesla v Chorvatsku nasadila první evropský Supercharger s mobilním Megapackem – bateriovým úložištěm. Tesla ale stále nabízí v Evropě většinu stanic s výkonem 250 kW (V3) a postupný přechod na V4 potrvá. Současné V4 navíc prozatím podporuje nižší nabíjecí rychlost 250 kW.
Co to znamená pro evropské řidiče
Rok 2026 se rýsuje jako přelomový pro nabíjecí infrastrukturu v Evropě. Dosud poměrně ustálený trh, na kterém dominovaly Tesla Superchargery s výkonem 250 kW a síť Ionity s 350 kW, se rozšiřuje o hráče s výkony dvojnásobnými i čtyřnásobnými.
Je nutné dodat, že zatím prakticky žádný osobní elektromobil na evropském trhu nedokáže plně využít výkon 1 000 kW. Nejrychlejší sériové vozy – včetně těch od Xpengu – akceptují kolem 450 kW. Megawattové nabíječky jsou tedy investicí do budoucna, kdy nové generace vozidel s pokročilejšími bateriemi budou schopny tyto výkony skutečně absorbovat.
Přesto má vstup čínských výrobců do nabíjecí infrastruktury již nyní konkrétní dopady. Bateriová úložiště integrovaná do stanic řeší reálný problém kapacity elektrické sítě, se kterým se potýkají provozovatelé nabíječek po celé Evropě. A zvýšená konkurence mezi poskytovateli nabíjení bude v konečném důsledku prospěšná pro všechny řidiče elektromobilů – ať už jezdí čínským, evropským, nebo americkým vozem.
Otevřenou otázkou zůstává, zda budou nabíječky Xpeng a BYD přístupné i pro vozy jiných značek. BYD už avizoval, že jeho Flash Chargery budou otevřené všem. U Xpengu zatím jasné potvrzení nezaznělo, ale tlak trhu i regulátorů EU bude směřovat k otevřenosti sítí.
Jedno je jisté: éra, kdy nabíjení elektromobilu trvalo desítky minut a bylo svázáno s jedním dodavatelem, se blíží ke svému konci. A je to právě Skandinávie – historicky první evropský trh jak pro Tesla Superchargery, tak pro vozy Xpeng – kde se tato nová kapitola začíná psát.
