Mexický automobilový trh zažívá v posledních letech dynamickou transformaci, kde hlavní roli hrají vozidla z Číny. Podle nejnovějších dat se v roce 2025 téměř každé páté prodané auto v zemi pyšnilo označením „Made in China“, což představuje bezprecedentní nárůst a zásadní výzvu pro tradiční hráče. Tento trend je obzvláště patrný v segmentu elektromobilů, kde čínské značky, v čele s BYD, získávají dominantní postavení.
Čínská dominance: Každé páté auto z Říše středu
Statistiky z roku 2025, které zveřejnila mexická národní agentura INEGI ve spolupráci s oborovými skupinami jako je Asociace elektromobility a automobilový klastr Nuevo León (CLAUT), jsou více než výmluvné. Celkem 306 351 lehkých vozidel s označením „Made in China“ našlo v Mexiku své majitele, což představuje úctyhodných 19 % celkových prodejů. Před pouhými pěti lety činil podíl čínských značek na mexickém trhu méně než jedno procento, což podtrhuje rychlost a rozsah této expanze.
Z celkového počtu čínských vozidel tvořily přibližně 244 000 kusů modely přímo od čínských automobilek, jako jsou BYD, Changan, MG a GWM. Tyto značky si tak uzurpovaly asi 15 % celkových prodejů. Zbývající část pak připadla na vozidla zahraničních společností, například General Motors a Ford, která se však vyrábějí v Číně. Mexiko se tak stalo největším světovým dovozcem vozidel vyrobených v Číně, což je titul, který by ještě nedávno zněl jako sci-fi.
Elektromobily v čele: BYD jako lídr transformace
Zatímco značná část čínských vozidel stále spaluje fosilní paliva, podstatný podíl tvoří elektromobily (EV). V roce 2025 se v Mexiku prodalo kolem 85 000 vozů značky BYD, což představuje zhruba jednu třetinu všech prodejů čínských značek. Tento údaj jasně ukazuje, že čínské automobilky nejsou jen levnou alternativou, ale aktivně formují budoucnost dopravy směrem k elektromobilitě.
Úspěch čínských EV na mexickém trhu není náhodný. Tyto vozy nabízejí kombinaci moderních technologií, atraktivního designu a především velmi konkurenceschopných cen. Spotřebitelé v Mexiku, stejně jako jinde ve světě, oceňují poměr cena/výkon, který čínské značky dokáží nabídnout. Navíc se jedná o vozy s vysokou kvalitou zpracování, což potvrzuje i Manuel Montoya, ředitel CLAUT, který uvedl, že „vozidla vyrobená v Číně mají velmi atraktivní ceny a jsou velmi dobře vyrobena.“
Místní průmysl pod tlakem: Bez mexických komponentů
Přes veškeré výhody, které čínské vozy přinášejí spotřebitelům, existuje i stinná stránka, která znepokojuje mexickou vládu a místní automobilový průmysl. Manuel Montoya z CLAUT upozorňuje na klíčový problém: „Auta vyrobená v Číně nemají ani jednu součástku vyrobenou v Mexiku.“ To znamená, že zatímco čínské automobilky dobývají trh, místní dodavatelský řetězec a pracovní místa v Mexiku z toho nemají žádný prospěch.
Mexická vláda na tuto situaci reagovala. S platností od začátku roku 2026 se cla na vozidla vyrobená v Číně zvýšila z 20 % v roce 2025 na 50 %. Cílem tohoto opatření je ochránit domácí průmysl a potenciálně motivovat čínské výrobce k lokalizaci části produkce nebo dodavatelského řetězce přímo v Mexiku.
Dopad cel: Nejasná budoucnost trhu
Dopad takto razantního zvýšení cel je však zatím nejistý. Guillermo Rosales, prezident obchodní skupiny AMDA, pro deník El Economista uvedl, že je obtížné předvídat, jak se nová cla projeví. „Rok již začal a zatím nepozorujeme žádné výrazné změny cen směrem nahoru,“ dodal. To naznačuje, že čínské automobilky buď absorbují zvýšené náklady na úkor svých marží, nebo již předem kalkulovaly s podobným scénářem a jejich cenová strategie je dostatečně robustní.
Zima 2026 tak přináší do Mexika nejen chladné počasí, ale i horkou debatu o budoucnosti automobilového průmyslu. Bude zajímavé sledovat, zda 50% cla dokáží zpomalit čínský příliv, nebo zda se čínské značky, zejména ty v segmentu elektromobilů, dokáží adaptovat a udržet si svou dominantní pozici. Jedno je však jisté: mexický automobilový trh se již nikdy nevrátí do starých kolejí a čínský vliv bude i nadále klíčovým faktorem jeho vývoje.
