Nejistota kolem budoucnosti automobilového průmyslu pokračuje
Automobilový průmysl celé Evropy čeká na zásadní rozhodnutí Evropské komise. Původně měla předsedkyně Ursula von der Leyen oznámit stanovisko k plánovanému zákazu spalovacích motorů již dnes, 10. prosince. Podle informací německého magazínu Automobilwoche se však termín posunul na 17. prosince.
V sázce je budoucnost celého odvětví. EU plánuje od roku 2035 povolit pouze auta s nulovými emisemi CO2, což by fakticky znamenalo konec prodeje nových benzinových a naftových vozů. Otázkou zůstává, zda komise pod tlakem automobilek a některých členských států od tohoto plánu neustoupí.
Politické tlaky z různých stran
Situaci komplikují protichůdné signály z Bruselu. EU komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas nedávno prohlásil: "Jsme otevřeni všem technologiím." Mnozí v tom spatřují náznak možného ústupu od původních plánů.
Na druhé straně stojí Zelení, kteří von der Leyen pomohli k znovuzvolení v roce 2024 a jsou silnými zastánci Green Dealu. Podle zdrojů z automobilového průmyslu má předsedkyně komise v okolí také výrazné podporovatele elektromobility, například poradce Hauke Engel.
Možné kompromisní řešení
Brusel údajně zvažuje komplexnější přístup, který by nekombinoval pouze automobilový sektor. Jedna z variant počítá s propojením zákazu spalovacích motorů s přísnými kvótami pro firemní flotily a dokonce s klauzulí "Buy European" na podporu evropských výrobců.
Konkrétně se hovoří o možnosti, že EU povolí i po roce 2035 auta s emisemi CO2, jako jsou plug-in hybridy. Zároveň by však zavedla povinné kvóty elektromobilů pro firemní flotily:
- Minimálně 50 % elektromobilů do roku 2027
- Až 90 % elektromobilů do roku 2030
Klíčová role firemních flotil
Podle odborníků jsou firemní registrace často přehlíženým, ale zásadním faktorem. V Evropě tvoří většinu nových registrací právě podnikové nákupy. V Německu, největším autotrhu EU, dosahuje podíl firemních registrací dokonce dvou třetin.
"Diskutované zavedení požadavků na podnikové flotily považuji z hlediska regulační, obchodní a průmyslové politiky za zcela špatný signál," vyjádřil se europoslanec Jens Gieseke z Evropské lidové strany (EPP).
Napětí uvnitř největší frakce
Situaci komplikuje i fakt, že von der Leyen nechává ve tmě vlastní politickou frakci EPP, přestože na její hlasy spoléhá. Největší skupina v Evropském parlamentu tak sleduje s rostoucím znepokojením, jak se jejich předsedkyně rozhodne.
Rozhodnutí 17. prosince tak bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro automobilky, ale i pro miliony řidičů napříč Evropou. Ukáže, zda EU zůstane u ambiciózních klimatických cílů, nebo zvolí pragmatičtější cestu s ohledem na současné ekonomické výzvy.
