Přejít k hlavnímu obsahu
EV Magazin

Hlavní navigace

  • Novinky
  • Baterie
  • Nabíjení
  • Katalog EV
  • Nástroje
    • Kalkulačka
    • Evidence EV
    • Statistiky EV
  • Testování
  • Superchargery
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Přihlásit se

Načítám formulář…

Nemáte účet? Zaregistrujte se

nebo pokračujte přes
Pokračovat přes Facebook Pokračovat přes Google

Drobečková navigace

  1. Domů
Baterie a technologie

Baterie odolná mrazu i vedru: Vědci navrhli řešení největšího problému elektromobilů

Daniel Česák 6 Listopad, 2025 · 8 min čtení
Ilustrační foto
Foto: Ilustrační foto

Zimní ráno, teplota -20°C, a váš elektromobil hlásí o třetinu nižší dojezd. Nebo naopak – parkujete v rozpáleném létě a baterie se přehřívá. Tyto problémy dobře znají majitelé elektromobilů po celém světě. Vědci z Penn State University ale přicházejí s řešením:nový design lithium-iontové baterie, která má spolehlivě fungovat v teplotách od -50°C až do 75°C. Koncept nazvaný All-Climate Battery kombinuje speciálně upravené materiály s integrovaným vyhřívacím systémem. Jde o průlom, nebo jen další laboratorní experiment? Podívali jsme se na detaily studie publikované v prestižním časopise Joule.

Výzkumníci z pennsylvánské Penn State University představili návrh lithium-iontové baterie, která by měla fungovat spolehlivě v teplotním rozsahu od -50°C do 75°C. Nový design nazvaný All-Climate Battery kombinuje upravené materiály pro vysoké teploty s interním vyhřívacím systémem pro chlad. Studie publikovaná v časopise Joule nabízí potenciální řešení dlouhodobého problému elektromobilů s výkonem v extrémních klimatických podmínkách.

Současné limity lithium-iontových baterií

Standardní lithium-iontové baterie jsou optimalizovány pro provoz při teplotách kolem 25°C. Mimo tento ideální rozsah výrazně ztrácejí na výkonu. Při nízkých teplotách se chemické reakce v baterii zpomalují, což vede ke snížení dojezdu až o 40 procent. Naopak vysoké teploty urychlují degradaci baterie a v extrémních případech mohou vést k bezpečnostním rizikům včetně tepelného úniku.

"Nyní, když jsou tyto baterie integrovány do elektromobilů, datových center a rozsáhlých systémů, které mohou běžet velmi horké, se tato stabilní provozní teplota stala pro výrobce problematickou," vysvětlil profesor Chao-Yang Wang, vedoucí projektu z katedry strojního inženýrství Penn State.

Jak funguje All-Climate Battery

Tým z Penn State řešil základní konstrukční nedostatek konvenčních Li-ion baterií pomocí duální strategie. Místo kompromisů mezi výkonem v chladu a stabilitou v horku implementovali dvě odlišné techniky:

Pro vysoké teploty upravili elektrody a elektrolyt tak, aby zvládly větší tepelnou zátěž. Klíčové je nahrazení nestabilního kapalného elektrolytu, který se používá v tradičních Li-ion bateriích. Tato modifikace zajišťuje vysokou stabilitu a bezpečnost v horkém prostředí.

Pro nízké teploty vědci do baterie integrovali interní vyhřívací strukturu složenou z tenké niklové fólie o tloušťce přibližně 10 mikrometrů. Topení je napájeno přímo z baterie, což umožňuje systému rychle se zahřát a zlepšit výkon v chladném prostředí.

Širší provozní rozsah bez kompromisů

Současná řešení pro správu teploty baterií – objemné externí systémy pro ohřev a chlazení – jsou energeticky náročné a nabízejí pouze omezený provozní rozsah od -30°C do 45°C. All-Climate Battery má podle výzkumníků z Penn State spolehlivě fungovat v mnohem širším rozsahu: od -50°C až do 75°C.

Profesor Wang naznačil, že s dalším vývojem a testováním by mohly být ACB optimalizovány pro provoz při teplotách až 70°C až 85°C. To otevírá možnosti pro aplikace, které byly dosud pro Li-ion baterie považovány za neproveditelné – například zařízení v pouštích nebo polárních oblastech.

Výhody pro elektromobily a datová centra

Integrace termální správy přímo do baterie podle Wanga snižuje potřebu prostoru, spotřebu energie a nároky na údržbu. To může vést k významným úsporám zejména pro velká zařízení, jako jsou datová centra, která využívají tisíce baterií.

Pro elektromobily by nový design mohl znamenat konzistentnější výkon v průběhu roku bez ohledu na roční období či klimatickou zónu. Řidiči v chladných i horkých oblastech by mohli očekávat stabilnější dojezd a kratší časy nabíjení i mimo ideální teplotní podmínky.

Cesta ke komerční dostupnosti

Je důležité zdůraznit, že výzkum publikovaný 5. listopadu 2025 v časopise Joule představuje koncept a návrh designu, nikoliv komerčně dostupný produkt. Tým Penn State na tomto projektu pracuje již více než deset let a vychází z předchozích výzkumů v oblasti termální modulace baterií.

Výzkumný tým zahrnuje kromě profesora Wanga také postdoktoranda Kaiqianga Qina a doktoranda mechanického inženýrství Niteshe Guptu. Jejich práce staví na desetiletí výzkumu baterií a představuje postup směrem k řešení dlouhodobého problému, s nímž se potýkají nejen výrobci elektromobilů, ale i provozovatelé datových center a další průmyslová odvětví závislá na bateriích.

Kontext vývoje bateriových systémů

Problém s teplotní závislostí lithium-iontových baterií je v automobilovém průmyslu dobře známý. Při mrazivých teplotách dochází k procesu zvanému lithium plating – na povrchu anody se vytváří kovové lithium, což trvale snižuje kapacitu baterie a zvyšuje její vnitřní odpor. Naopak při vysokých teplotách se urychluje růst vrstvy SEI (Solid Electrolyte Interphase), což vede k rychlejší degradaci.

Automobilky v současnosti řeší tyto problémy pomocí komplexních systémů termální správy – kapalinového chlazení, předehřívání baterií před jízdou či nabíjením. Tyto systémy ale spotřebovávají energii a zvyšují hmotnost vozidla, což se negativně projevuje na dojezdu.

Trh s bateriemi roste, výzvy přetrvávají

Podle tržních analýz by měl globální trh s battery thermal management systémy (BTMS) růst tempem přes 20 procent ročně a do roku 2034 dosáhnout hodnoty přes 58 miliard dolarů. Tento růst je tažen zejména expandujícím trhem elektromobilů a narůstajícími požadavky na bezpečnost a výkon baterií.

Zároveň však trh čelí výzvám – od nedostatku surovin přes složitost integrace až po vysoké náklady. Řešení, jako je navrhovaná All-Climate Battery, by mohla některé z těchto problémů řešit díky zjednodušení konstrukce a snížení závislosti na externích systémech.

Co to znamená pro budoucnost elektromobilů

Pokud se výzkum Penn State podaří převést do praxe, mohlo by to změnit přístup k návrhu baterií pro elektromobily. Místo kompromisů mezi výkonem v různých teplotách by výrobci mohli nabídnout jednotné řešení fungující spolehlivě prakticky kdekoliv na světě.

"Naše společnost je stále více závislá na elektřině a neukazuje žádné známky zpomalení," uzavřel profesor Wang. "Jak budeme pokračovat ve vývoji technologií, jako je umělá inteligence, datová centra nebo vysoce pokročilé drony a elektromobily, které vyžadují obrovské množství energie, budeme muset neustále zlepšovat baterie, které je napájí."

Otázkou zůstává, jak dlouho potrvá cesta od koncepčního návrhu k sériové výrobě. Historie vývoje baterií ukazuje, že cesta z laboratoře do výroby často trvá pět až deset let a vyžaduje rozsáhlé testování, optimalizaci pro velkoobjemovou výrobu a zajištění konkurenceschopné ceny.

Add EVmagazin as a preferred source on Google

Mohlo by vás zajímat

Ilustrační foto pro evmagazin.cz

Elektromobilem až na Nordkapp: za polárním kruhem je 30 rychlonabíječek a proud levnější než v Česku

Audi A2 e-tron v maskování při testovací jízdě na mostě

Nejúspornější Audi všech dob? A2 e-tron slibuje 12,8 kWh/100 km a vrací legendu z přelomu tisíciletí

Ilustrační foto pro evmagazin.cz

Evropě utíkají miliardy eur z baterií: Asie ovládá 98 % výroby článků na kontinentu

Štítky

  • EV novinky
  • Baterie
  • Technologie
  • Elektromobilita
Facebook Twitter Linkedin Pinterest E-mail
Obrázek
Evidence elektromobilu

Podcasty

Zvukový soubor
Německo vyrobilo přes 1,6 mil. elektromobilů
Zvukový soubor
24.1.26 - Nabíjecí infrastruktura roste rychleji než prodeje EV
Zvukový soubor
23.1.26 - Dreame vstupuje na automobilový trh
Zvukový soubor
23.1.26 - Co přináší 1000 kW nabíjení od BYD
 

Nejčtenější články

Pickup BYD Shark po dvou letech míří na domácí trh: Čína mu dává zelenou

Plug-in hybridní pickup BYD Shark, který v květnu 2024 odstartoval v Mexiku a od té doby dobyl Brazílii, Austrálii i Pákistán, se po dvou... >>

Francie odmítla schválit Tesla FSD: Chce celoevropský sign-off, ne razítko od Nizozemska

Francouzský ministr dopravy Tabarot odmítl schválit Tesla FSD v současné podobě. Překračování rychlosti a slabé hlídání řidiče ve... >>

Leapmotor D99: První elektrický van čínské značky nabídne sedm míst a dojezd 700 kilometrů

Čínská automobilka Leapmotor představila svůj první elektrický van D99. Sedmimístné MPV nabídne 1000V architekturu, baterii CATL o... >>

Evropa brzdí, svět už pouští volant. Jak Tesla drtí odpor úředníků?

Zatímco USA a Asie už testují autonomní auta v běžném provozu, v Evropě Tesla naráží na byrokratické překážky. Pět zemí EU už ale... >>

První pětka podle WLTP

Níže najdete seznam pěti vozů z našeho katalogu elektroaut s nejdelším dojezdem podle WLTP.

CLA 250+ Electric

Mercedes-Benz - CLA 250+ Electric

Dojezd dle WLTP: 808 km

iX3 50 xDrive Neue Klasse

BMW - iX3 50 xDrive Neue Klasse

Dojezd dle WLTP: 805 km

EV6

Kia - EV6

Dojezd dle WLTP: 708 km

Model 3 Long Range RWD

Tesla - Model 3 Long Range RWD

Dojezd dle WLTP: 702 km

e-3008 Long Range

Peugeot - e-3008 Long Range

Dojezd dle WLTP: 700 km

Superchargery

Kristianstad, SwedenKristianstad, Sweden
14 míst • 250 kW • ne-Tesla
Braak, GermanyBraak, Germany
12 míst • 250 kW • ne-Tesla
Exeter, UK - Darts FarmExeter, United Kingdom
12 míst • 250 kW • ne-Tesla
Oskarshamn, SwedenOskarshamn, Sweden
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Sørkjosen, NorwaySørkjosen, Norway
6 míst • 150 kW • ne-Tesla
Zobrazit všechny superchargery →
Registrace elektromobilů  ·  Srovnání elektromobilů
EV MAGAZIN

Průvodce světem elektromobility

Instagram Facebook YouTube

Obsah

  • Články o elektromobilech
  • FAQ – otázky a odpovědi
  • Evidence elektromobilu
  • Sdílejte svou zkušenost
  • Nabíjecí stanice

Kalkulačky

  • Kalkulačka dojezdu (WLTP/EPA)
  • Srovnání nabíjecích tarifů
  • Náklady na nabíjení

Kontakt

  • Šéfredaktor Daniel Česák
  • info@evmagazin.cz
  • O nás
  • Reklama
© 2026 EV Magazin. Podmínky a ochrana dat. Data: CC BY-NC-SA 4.0 · © OpenStreetMap Tvorba webu: Studiografix
Reklama