Přejít k hlavnímu obsahu
EV Magazin

Hlavní navigace

  • Novinky
  • Baterie
  • Nabíjení
  • Katalog EV
  • Nástroje
    • Kalkulačka
    • Evidence EV
    • Statistiky EV
  • Testování
  • Superchargery
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Přihlásit se

Načítám formulář…

Nemáte účet? Zaregistrujte se

nebo pokračujte přes
Pokračovat přes Facebook Pokračovat přes Google

Drobečková navigace

  1. Domů
Novinky

Vzácné zeminy jako katalyzátor celní války? Jaký dopad na elektromobilitu může mít nový postoj Číny?

Daniel Česák 12 Říjen, 2025 · 11 min čtení
Ilustrační foto
Foto: Ilustrační foto

Říjnová exportní omezení Číny zasáhla globální výrobu elektromobilů s brutální účinností. Ford zastavil chicagský závod na týden, Bajaj Auto v Indii hlásí propad o 50 %, evropští dodavatelé získali licence jen ve 25 % případů. Ceny vzácných zemin vystřelily – dysprosium až o 200 %, neodym o 56 %. Čína kontroluje 90 % zpracování těchto kritických surovin a teď to ukazuje. Automobilky nervózně hledají alternativy.

Čína 9. října 2025 vyhlásila nejrozsáhlejší restrikce exportu vzácných zemin v historii. Trump o tři dny později odpověděl hrozbou dodatečného 100% cla. Tato eskalace obchodní války ohrožuje globální výrobu elektromobilů, která je na těchto kritických surovinách fatálně závislá. Zatímco ceny vzácných zemin vzrostly za letošní rok o 28-56 %, automobilový průmysl varuje před zastavením produkce a česká veřejnost může čekat zdražení elektromobilů.

Co se v článku dozvíte?

  • Jak říjnová čínská omezení mění pravidla hry v obchodní válce
  • Proč jsou vzácné zeminy nezbytné pro elektromotory, obranu i elektroniku
  • Jak vypadá čínská dominance – 90 % zpracování a 93 % výroby magnetů
  • Jaké konkrétní dopady hrozí výrobcům elektromobilů
  • Které technologické alternativy mohou situaci řešit
  • Co to znamená pro české spotřebitele a ceny elektromobilů v ČR

9. října 2025: Čína vyhlašuje totální kontrolu

Ve čtvrtek 9. října 2025 oznámila Čína drastické rozšíření exportních kontrol, které nyní pokrývají 12 ze 17 vzácných zemin – včetně holmia, erbia, thulia, europia a ytterbia. K již dříve omezeným prvkům (samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium, yttrium) tak přibyly další klíčové suroviny.

Nejzásadnější změnou je však aplikace pravidla zahraničního produktu (Foreign Direct Product Rule). Toto opatření znamená, že jakýkoliv produkt obsahující více než 0,1 % vzácných zemin čínského původu vyžaduje souhlas Pekingu k vývozu – a to i v případě, že byl vyroben mimo Čínu. Poprvé v historii tak Čína použila nástroj, který dosud využívaly pouze Spojené státy.

„Rozhodli jsme se pevně postavit proti americkým clům. Celní válku nechceme, ale nebojíme se jí," uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu. Trump reagoval 12. října hrozbou uvalení dodatečného 100% cla na čínské zboží počínaje 1. listopadem 2025, což by celkovou celní sazbu vyšroubovalo na 130 %.

Omezení vstupují plně v platnost 1. prosince 2025, což ponechává necelé dva měsíce pro vyjednávání. Plánovaná schůzka prezidenta Trumpa s Si Ťin-pchingem na summitu APEC v Jižní Koreji koncem října má být klíčová.

Vzácné zeminy: Páteř moderních technologií

Vzácné zeminy jsou kritické pro celou řadu průmyslových odvětví. Elektromobilita je závislá na permanentních magnetech v elektromotorech – typický elektromobil obsahuje 0,5-1,5 kg vzácných zemin (neodym, praseodym, dysprosium, terbium), které zajišťují motorům o 15 % vyšší účinnost než alternativní technologie.

Obranný průmysl je ještě závislější. Stíhačka F-35 vyžaduje přes 400 kilogramů vzácných zemin, ponorka třídy Virginia přes 4 tuny. Systémy Patriot, střely Tomahawk, radary – všechny závisí na těchto materiálech. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) označilo říjnová opatření za „dosud nejzásadnější kroky zaměřené na obranný sektor".

Energetika potřebuje vzácné zeminy pro větrné turbíny – každá velká turbína obsahuje až 600 kg neodymu. Elektronika využívá vzácné zeminy v displejích, mobilních telefonech, pevných discích a reproduktorech. Bez těchto materiálů by moderní technologický svět prostě nefungoval.

Čínská dominance: 90 % zpracování, 93 % magnetů

Číně patří v oblasti vzácných zemin jedinečná pozice. Kontroluje 70 % světové těžby, 90 % zpracování a 93 % výroby permanentních magnetů. U těžkých vzácných zemin (dysprosium, terbium) činí podíl na zpracování dokonce 99-100 % – faktický monopol.

Klíčem k dominanci není jen těžba, ale především zpracování – nejsložitější a nejnákladnější část hodnotového řetězce. Separace a rafinace vzácných zemin vyžaduje stovky až tisíce stupňů solventní extrakce. Dokonce i vzácné zeminy vytěžené v Austrálii nebo USA jsou často posílány do Číny k separaci.

V roce 2010, během sporu o ostrovy Senkaku/Diaoyu, Čína neoficiálně zastavila export vzácných zemin do Japonska. Ceny během následujícího roku vzrostly desetinásobně.

Jaké dopady lze očekávat

Automobilový průmysl varuje před vážnými problémy už od jarních omezení. Evropská asociace dodavatelů CLEPA v červnu konstatovala: „S hluboce propojeným globálním dodavatelským řetězcem už čínské exportní restrikce zastavují výrobu v evropském dodavatelském sektoru." Německý automobilový svaz VDA dodal: „Pokud se situace rychle nezmění, nelze vyloučit produkční zpoždění či dokonce úplné zastavení výroby."

Ceny vzácných zemin již během roku 2025 výrazně vzrostly – neodym o 43-56 %, dysprosium o 28 %, terbium o 42 %. Experti varují před možnou další eskalaci po 1. prosinci, kdy vstoupí v platnost nejtvrdší opatření.

Mercedes-Benz reaguje strategicky: „Máme strategii pro všechny kritické suroviny. V budoucnu chceme využívat nové materiálové kompozice, abychom se vyhnuli těžkým vzácným zeminám jako dysprosium v našich elektrických pohonech."

Existují alternativy, ale cesta bude dlouhá

Spojené státy dosáhly v lednu 2025 milníku, když společnost MP Materials zahájila výrobu magnetů ve Fort Worthu v Texasu – první americká výroba za několik desetiletí. Roční kapacita však činí jen 1 000 tun, což je pouze 2,5 % kapacity jediné velké čínské továrny. Ministerstvo obrany v červenci vložilo do MP Materials 400 milionů dolarů.

Technologické alternativy se rozvíjejí. Baterie LFP neobsahují vzácné zeminy a v Číně již tvoří více než 52 % trhu s elektromobily. Tesla je masivně adoptuje. Sodíkové baterie od CATL vstupují do hromadné výroby v prosinci 2025 – umožňují dojezd 500+ km bez vzácných zemin, lithia, kobaltu či niklu.

BMW, Tesla a další vyvíjejí elektromotory bez permanentních magnetů. BMW již používá tuto technologii v páté generaci eDrive.

Přesto: budování alternativních dodavatelských řetězců bude dlouhodobý proces trvající rozhodně roky ne-li dekádu. Dokonce i v nejoptimističtějším scénáři budou západní země v roce 2030 stále významně závislé na čínských dodávkách vzácných zemin.

Co to znamená pro český trh

Pokud se omezení a "obchodní válka" rozjedou naplno, české spotřebitele pravděpodobně čeká zdražení elektromobilů. Magnety ze vzácných zemin představují malou část celkových nákladů na vozidlo, avšak jejich cenový nárůst o desítky procent se přenese na koncového zákazníka. Dodací lhůty by se mohly prodloužit u modelů závislých na dodavatelích bez čínských exportních licencí.

Evropští výrobci jako Volkswagen, BMW a Mercedes mají diverzifikovanější dodavatelské řetězce než američtí konkurenti, což jim poskytuje výhodu.

Čínské značky jako Zeekr – o verzi 001 jsme psali i o jeho impresivním nabíjení během sedmi minut – by mohly paradoxně získat konkurenční výhodu díky zaručenému přístupu k domácím zdrojům vzácných zemin.

Dlouhodobě by situace mohla podpořit přechod na LFP baterie a elektromotory bez vzácných zemin, což by mohlo elektromobilitu učinit dostupnější. A pravdou je, že automobilky se nechali slyšet, že přechod na LFP už mají v plánu. A to i z důvodu nižší ceny baterií.

Geopolitická šachová partie

Načasování říjnového oznámení – tři týdny před plánovaným setkáním Trumpa a Si na summitu APEC – není náhoda. Čína ponechává téměř dva měsíce do 1. prosince pro vyjednávání a otevřeně využívá svou pozici jako vyjednávací kartu.

Ironie situace spočívá v tom, že Západ se během posledních tří desetiletí dobrovolně vzdal své pozice ve vzácných zeminách. Důl Mountain Pass v Kalifornii, kdysi největší na světě, zavřel v roce 2002 kvůli ekologickým nákladům. Západní firmy přesunuly výrobu magnetů do Číny. Nyní platí cenu za toto strategické opomenutí.

Závěr: Co nás čeká

Situace z října 2025 ukazuje křehkost globálního dodavatelského řetězce. Čína má bezprecedentní páku díky kontrole 90 % zpracování vzácných zemin, kterou nyní naplno využívá.

Pro automobilový a obranný průmysl to znamená období nejistoty s rizikem výpadků výroby a růstu nákladů. Technologické alternativy existují – LFP baterie, sodíkové baterie, motory bez vzácných zemin – ale jejich masové nasazení potrvá roky.

Pro české spotřebitele to v krátkodobém horizontu znamená pravděpodobné zdražení elektromobilů a možná prodloužení dodacích lhůt. Dlouhodobě však může tlak na diverzifikaci urychlit přechod na dostupnější a vlastně i levnější technologie.

Vzácné zeminy se staly katalyzátorem obchodní války, ale mohou být také katalyzátorem inovací.

Zdroj: CNN - Trump threatens 100% tariff on Chinese goods, CNBC - Rare Earths as China's Bargaining Chip, IEEE Spectrum - How to Build EV Motors Without Rare Earths, CSIS - China's New Rare Earth Restrictions

Add EVmagazin as a preferred source on Google

Mohlo by vás zajímat

Ilustrační foto

Elektromobily v Evropě lámaly rekordy: Podíl BEV vyskočil na 26 %, nafta padá k šesti procentům

Lucid Gravity | zdroj: media.lucidmotors.com

Lucid Gravity přepsal Guinnessovku. 61 DJů a osm hodin hudby na jedno nabití elektromobilu

Statistiky elektromobilů

Německo má elektroboom, přesto ho samo nevidí. Čísla vysvětlují paradox

Štítky

  • EV novinky
  • Zahraničí
  • Elektromobilita
Facebook Twitter Linkedin Pinterest E-mail
Obrázek
Evidence elektromobilu

Podcasty

Zvukový soubor
Německo vyrobilo přes 1,6 mil. elektromobilů
Zvukový soubor
24.1.26 - Nabíjecí infrastruktura roste rychleji než prodeje EV
Zvukový soubor
23.1.26 - Dreame vstupuje na automobilový trh
Zvukový soubor
23.1.26 - Co přináší 1000 kW nabíjení od BYD
 

Nejčtenější články

Pickup BYD Shark po dvou letech míří na domácí trh: Čína mu dává zelenou

Plug-in hybridní pickup BYD Shark, který v květnu 2024 odstartoval v Mexiku a od té doby dobyl Brazílii, Austrálii i Pákistán, se po dvou... >>

Francie odmítla schválit Tesla FSD: Chce celoevropský sign-off, ne razítko od Nizozemska

Francouzský ministr dopravy Tabarot odmítl schválit Tesla FSD v současné podobě. Překračování rychlosti a slabé hlídání řidiče ve... >>

Leapmotor D99: První elektrický van čínské značky nabídne sedm míst a dojezd 700 kilometrů

Čínská automobilka Leapmotor představila svůj první elektrický van D99. Sedmimístné MPV nabídne 1000V architekturu, baterii CATL o... >>

Evropa brzdí, svět už pouští volant. Jak Tesla drtí odpor úředníků?

Zatímco USA a Asie už testují autonomní auta v běžném provozu, v Evropě Tesla naráží na byrokratické překážky. Pět zemí EU už ale... >>

První pětka podle WLTP

Níže najdete seznam pěti vozů z našeho katalogu elektroaut s nejdelším dojezdem podle WLTP.

CLA 250+ Electric

Mercedes-Benz - CLA 250+ Electric

Dojezd dle WLTP: 808 km

iX3 50 xDrive Neue Klasse

BMW - iX3 50 xDrive Neue Klasse

Dojezd dle WLTP: 805 km

EV6

Kia - EV6

Dojezd dle WLTP: 708 km

Model 3 Long Range RWD

Tesla - Model 3 Long Range RWD

Dojezd dle WLTP: 702 km

e-3008 Long Range

Peugeot - e-3008 Long Range

Dojezd dle WLTP: 700 km

Superchargery

Kristianstad, SwedenKristianstad, Sweden
14 míst • 250 kW • ne-Tesla
Braak, GermanyBraak, Germany
12 míst • 250 kW • ne-Tesla
Exeter, UK - Darts FarmExeter, United Kingdom
12 míst • 250 kW • ne-Tesla
Oskarshamn, SwedenOskarshamn, Sweden
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Sørkjosen, NorwaySørkjosen, Norway
6 míst • 150 kW • ne-Tesla
Zobrazit všechny superchargery →
Registrace elektromobilů  ·  Srovnání elektromobilů
EV MAGAZIN

Průvodce světem elektromobility

Instagram Facebook YouTube

Obsah

  • Články o elektromobilech
  • FAQ – otázky a odpovědi
  • Evidence elektromobilu
  • Sdílejte svou zkušenost
  • Nabíjecí stanice

Kalkulačky

  • Kalkulačka dojezdu (WLTP/EPA)
  • Srovnání nabíjecích tarifů
  • Náklady na nabíjení

Kontakt

  • Šéfredaktor Daniel Česák
  • info@evmagazin.cz
  • O nás
  • Reklama
© 2026 EV Magazin. Podmínky a ochrana dat. Data: CC BY-NC-SA 4.0 · © OpenStreetMap Tvorba webu: Studiografix
Reklama