Co vlastně znamená „autonomní řízení" — úrovně SAE 0 až 5
Mezinárodní organizace SAE (Society of Automotive Engineers) definuje šest stupňů automatizace jízdy, které se dnes běžně používají i v evropské legislativě.
Úroveň 0 — žádná automatizace, řidič dělá vše sám, auto maximálně varuje. Úroveň 1 — asistence jedné funkce, typicky adaptivní tempomat nebo udržování v jízdním pruhu, nikdy ne obojí zároveň. Úroveň 2 — částečná automatizace, systém zvládá řízení i zrychlování/brzdění současně, ale řidič musí mít ruce v pohotovosti a neustále sledovat provoz. Sem patří naprostá většina dnešních asistenčních systémů — včetně Tesla Autopilotu i FSD Supervised.
Úroveň 3 — podmíněná automatizace, auto v definovaných podmínkách (typicky dálnice, nízká rychlost) řídí samo a řidič se smí věnovat jiné činnosti, musí ale převzít řízení do několika sekund od výzvy. Úroveň 4 — vysoká automatizace, vozidlo zvládá jízdu bez zásahu člověka, ale jen v omezené oblasti a podmínkách (tzv. operational design domain) — typicky robotaxi ve vymezené části města. Úroveň 5 — plná automatizace kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek, bez volantu a pedálů. Taková vozidla zatím komerčně neexistují.
Tesla FSD je podle zákona jen druhá úroveň — přes marketingový název
Navzdory názvu „Full Self-Driving" je systém, který evropské úřady posuzují, klasifikován jako DCAS (Driver Control Assistance System) podle nařízení UN R171 — tedy jako běžná úroveň 2. Řidič zůstává právně odpovědný za vozidlo po celou dobu a musí sledovat provoz, i když auto řídí samo.
Právě proto potřebuje Tesla v Evropě zvláštní typové schválení — Evropská unie má na rozdíl od USA podstatně přísnější požadavky na homologaci a software evropských vozů se od amerického verze liší. Nizozemský úřad RDW jako první evropská instituce systém prověřil v rámci výjimky podle článku 39 nařízení (EU) 2018/858, určené právě pro technologie, které ještě nemají vlastní harmonizovaný evropský předpis. Podle vyjádření RDW tomu předcházelo přes 1,6 milionu kilometrů testů na veřejných komunikacích, 4 500 testů na uzavřených okruzích a 13 000 doprovázených jízd.
Jak Tesla dobývala Evropu zemi po zemi
Nizozemsko systém schválilo jako první 10. dubna 2026. Následovalo mechanické „vzájemné uznávání" — jakmile má vozidlo typové schválení v jednom členském státě, jiné země ho mohou přejmout bez nutnosti nového kompletního testování. Postupně se tak k Nizozemsku přidaly Litva (20. května), Estonsko (29. května), Dánsko (9. června) a Belgie (10. června) — celkem tedy pět zemí s plně aktivním FSD Supervised.
Německo je mezi nimi zvláštním případem. Kraftfahrt-Bundesamt sice na základě nizozemského schválení umožnil Tesle už od 22. května nabízet předplatné FSD, ale jde o prozatímní řešení — vlastní, plnohodnotné schválení KBA stále dokončuje.
Německo: hra o čtvrtek
Odtud pramení aktuální spekulace, o kterých se v posledních dnech mluví na sociálních sítích. Parlamentní státní tajemník spolkového ministerstva dopravy Christian Hirte (CDU) na dotaz uživatelů na síti X potvrdil, že „ještě tento měsíc" přijde novinka týkající se zjednodušení schvalovacích pravidel pro autonomní řízení — a explicitně zmínil i FSD Supervised. Zároveň si Tesla v testovacích zónách v Německu nejde po polovině července — kolem 15. až 18. — zarezervovat žádnou ukázkovou jízdu, což řada pozorovatelů čte jako signál, že se něco chystá.
Ani jedno ale není oficiální potvrzení. KBA konkrétní datum ani samotné schválení dosud nezveřejnil. Vzhledem k tomu, že dnešek je úterý 14. července, by nejbližším „logickým" termínem byl skutečně čtvrtek 16. července — jde ale o dedukci z nepřímých náznaků, ne o ověřenou informaci.
Proč to nejde jedním tahem pro celou EU
Nejrychlejší cestou k plošnému schválení by bylo hlasování Technického výboru pro motorová vozidla (TCMV) na úrovni Evropské komise, které by mohlo rozšířit typové schválení na všech 27 členských států najednou. To se ale mělo stihnout do 30. června — termín bez náhrady propadl a nové hlasování se očekává nejdříve na podzimním zasedání TCMV v říjnu 2026. Do té doby zůstává jedinou cestou postupné, zemi po zemi probíhající vzájemné uznávání, které je pomalejší a politicky nepředvídatelné — jak ukazuje právě německý případ.
A co Česko?
České ministerstvo dopravy dlouhodobě opakuje, že nechce jít vlastní cestou a vyčkává na výsledek celoevropského posouzení. Nizozemské schválení označuje za dočasné a výjimečné, platné jen pro Nizozemsko. Je to trochu paradoxní situace — Česko totiž od 1. ledna 2026 platí jako jedna z legislativně nejpokročilejších zemí v Evropě, pokud jde o autonomní řízení úrovně 3 (psali jsme o tom v článku Česko otevírá cestu autonomním vozidlům úrovně 3), ale technicky mnohem skromnější systém úrovně 2 od Tesly u nás pořád nejde legálně aktivovat.
Tesla přitom v Česku už delší dobu aktivně sbírá data — Praha se loni stala třetím evropským testovacím městem vedle Berlína a Budapešti, jak jsme popsali v článku Tesla vybírá Prahu. Testovací vozy s aktivním FSD tak po pražských ulicích jezdí, byť zatím jen pro účely vývoje, ne pro běžné zákazníky.
Mimo Teslu: kde automatizace skutečně jezdí naostro
Tesla není jediný hráč a její evropský boj o úroveň 2 vyznívá skromně ve srovnání s tím, co už dnes reálně funguje jinde. Mercedes-Benz nabízí v Německu na celé síti dálnic systém Drive Pilot skutečné úrovně 3, schválený až do rychlosti 95 km/h — auto tedy smí při splnění podmínek řídit samo, zatímco se řidič věnuje něčemu jinému. Paradoxně ale automobilka technologii pro nové modely S-Class a EQS pro rok 2026 spíše utlumuje ve prospěch jednoduššího asistenčního systému úrovně 2.
Skutečnou úroveň 4 — auta bez řidiče za volantem — už provozuje americká Waymo, která v polovině roku 2026 rozšířila bezobslužné robotaxi služby na deset až jedenáct amerických měst a chystá první zahraniční expanzi do Londýna a Tokia. I samotná Tesla má vlastní bezobslužné robotaxi, ale zatím výhradně v USA — v Austinu, Dallasu a Houstonu jezdí s prázdným místem řidiče několik desítek vozů. V Evropě zatím Tesla o robotaxi nemluví, jen se pere o schválení mnohem skromnějšího systému úrovně 2.
Co si z toho odnést
Bitva o Německo je symbolická víc, než by se mohlo zdát — jde o největší automobilový trh v EU a zemi s významnou domácí konkurencí v podobě Mercedesu, BMW a Volkswagenu. Pokud KBA schválení skutečně vydá v nejbližších dnech, půjde o šestou evropskou zemi a silný signál směrem k podzimnímu hlasování TCMV. Pokud se rumor nepotvrdí, bude to jen další ukázka toho, že regulace autonomního řízení v Evropě postupuje mnohem pomaleji a nepřehledněji, než Tesla veřejně slibuje.
Můžu si aktivovat Tesla FSD Supervised v Česku už teď?
Ne. Česko čeká na celoevropské rozhodnutí a odmítá přejímat dočasné nizozemské schválení jako jiné státy. Aktivní testování v Praze slouží jen ke sběru dat pro Teslu, ne zákazníkům.
Je Tesla FSD totéž jako robotaxi bez řidiče, jaké má Waymo?
Ne. FSD Supervised je úroveň 2 — řidič musí být neustále připraven zasáhnout a nese plnou odpovědnost. Robotaxi bez řidiče (Waymo, americké Tesla Robotaxi) je úroveň 4, funguje jen ve vymezených oblastech a bez lidského dohledu za volantem.
Co se stane, pokud auto s aktivním FSD nabourá?
Protože jde o úroveň 2, odpovědnost nese vždy řidič, ne výrobce ani software. To je i jeden z důvodů, proč evropské úřady trvají na podrobném typovém schválení — systém musí prokazatelně upozornit řidiče a nesmí ho svádět k falešnému pocitu, že auto řídí samo.
