Shrnutí v bodech
- Německo a Francie navrhují snížit emisní cíl pro nová auta od roku 2035 ze 100 na 90 % oproti roku 2021 bez povinnosti kompenzovat zbylých 10 % emisí.
- Výměnou za ústupek Berlína prosadila Paříž pravidlo „Made in Europe“ vyžadující u dotovaných vozů 70 % evropských dílů a 10 % obsahu baterií.
- V září 2026 dosáhly čisté elektromobily v Německu podílu 34,5 % (88 599 registrovaných vozů).
- Společný návrh ještě musí schválit Rada EU a Evropský parlament, který má o revizi hlasovat 23. listopadu 2026 ve Štrasburku.
Politický obchod v Bruselu: emise výměnou za evropské díly
Na okraj bruselského summitu Evropské rady uzavřely Berlín a Paříž dohodu, o které se vyjednávalo do posledních minut. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) výsledek jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem shrnul pro veřejnoprávní stanici Tagesschau bez diplomatických oklik: „Řeknu to úplně jednoduše: zákaz spalovacích motorů je tímto minulostí.“
Podstatou kompromisu je úprava parametrů, které Evropská komise navrhla už v prosinci 2025. Tehdy Brusel připustil, že místo stoprocentního snížení flotilových emisí CO₂ u nových aut od roku 2035 postačí pokles o 90 procent oproti roku 2021. Zbývajících deset procent ale měly automobilky povinně vykompenzovat využitím nízkoemisní evropské oceli a syntetických či biologických paliv. Podle francouzského portálu Toute l’Europe a stanice Euronews nyní Francie s Německem navrhují tuto povinnou kompenzaci zcela vypustit. Výrobci by tak mohli po roce 2035 dál prodávat malý podíl čistě benzínových, naftových nebo hybridních aut, pokud s celou flotilou dodrží devadesátiprocentní redukci.
Dokument zároveň přidává pojistku proti pokutám v nejbližších letech. Pro období 2030 a 2031 zavádí víceleté průměrování emisí a umožní započítat emisní úspory, které automobilky vytvoří v roce 2029. Mírnější pravidla mají platit také pro elektrifikaci firemních flotil, kam půjde zařadit i úspornější spalovací vozy.
Paříž ještě v červnu 2026 jakékoli zmírňování cílů pro rok 2035 odmítala. Nyní ustoupila výměnou za ochranu evropských továren v rámci chystaného zákona o průmyslovém akcelerátoru. Podle stanice franceinfo a Elysejského paláce budou mít nárok na veřejné dotace a státní zakázky jen vozidla, u nichž 70 procent komponentů mimo baterii a nejméně 10 procent obsahu samotné baterie pochází z Evropy. Vedle sedmadvaceti členských států EU se do režimu „Made in Europe“ budou moci po uzavření recipročních dohod zapojit také Velká Británie, Norsko, Švýcarsko a Island — což částečně nahrává i konceptu Made with Europe, o který žádala Toyota. Deník Le Monde přitom upozorňuje, že sedmdesátiprocentní hranice vyhovuje koncernu Stellantis, zatímco Renault prosazoval přísnější strop.
Samotná dohoda Berlína s Paříží ještě neznamená platný zákon. Společný návrh musí získat kvalifikovanou většinu v Radě EU a následně projít Evropským parlamentem, který má o revizi hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku 23. listopadu 2026.
Proč na úředním zákazu nesejde: technika si cestu najde sama
O rok 2035 se v Evropě vedla dlouhá ideologická válka. Jedna strana brala pevné datum jako jedinou páku na automobilky, druhá v něm viděla ohrožení průmyslu. Jenže pohled na reálný vývoj techniky i prodejů ukazuje, že samotný zákaz už dnes není tím, co by rozhodovalo o přežití spalovacích motorů.
Když je nová technologie provozně levnější, tišší, dynamicky vyspělejší a zbavuje se dětských nemocí, nepotřebuje k vítězství úřední razítko. Vystihl to už člen představenstva Volkswagenu Martin Sander, když připomněl, že spalovací auta skončí jako koně — koňské povozy ze silnic také nevytlačil vládní zákaz, ale fakt, že automobil nabídl praktičtější službu.
Pozoruhodné je, že stejný argument zazněl přímo při obhajobě bruselského kompromisu v Berlíně. Německý spolkový ministr životního prostředí Carsten Schneider (SPD) krok vlády podpořil, ale zároveň pro Tagesschau otevřeně řekl: „Elektromobily se prosadí v každém případě, protože jsou technicky vyspělejší a při jízdě ušetří spoustu peněz.“ Podle něj už nejde o to, zda elektrický pohon vyhraje, ale kde se tato auta a jejich baterie budou vyrábět.
Tomu odpovídají i čerstvá čísla z německého trhu. Přestože Berlín nejhlasitěji bojoval za zachování spalovacích motorů, v září 2026 si zákazníci v Německu zaregistrovali 88 599 nových čistých elektromobilů. Jejich podíl na všech nových registracích tak vyskočil na 34,5 procenta. Ještě dál je největší automobilový trh světa, kde v čínské desítce nejprodávanějších vozů už nezůstalo jediné čistě spalovací auto. Ani francouzsko-německý kompromis navíc neznamená návrat ke starým pořádkům: francouzský ekonomický deník Les Echos spočítal, že devadesátiprocentní snížení emisí v praxi vyžaduje nejméně tříčtvrtinový podíl čistých elektromobilů na prodejích v roce 2035.
Desetiprocentní skulina pomůže spíše americkým továrnám
Politické uvolnění limitů tak řeší spíše krátkodobý klid v koalicích a na burze, kde akcie Volkswagenu, BMW a Mercedesu po oznámení dohody posílily o více než tři procenta. Dlouhodobě ale může mít pro evropské továrny opačný efekt, než politici slibují.
Německý automobilový ekonom Ferdinand Dudenhöffer v analýze pro Tagesschau upozornil na prostou výrobní ekonomiku. Pokud budou smět spalovací vozy po roce 2035 tvořit nanejvýš deset procent evropských prodejů, žádnému velkému koncernu se nevyplatí držet kvůli tak malému objemu drahé motorárny a montážní linky v Německu či Francii. Ve Spojených státech naproti tomu zůstanou spalovací motory ve velkosériové výrobě déle. Evropské značky proto podle Dudenhöffera přesunou výrobu zbývajících spalovacích modelů do svých amerických závodů a desetiprocentní evropskou poptávku pokryjí dovozem z USA.
Skutečný zápas o budoucnost evropského autoprůmyslu se proto neodehrává v bruselských odstavcích o tom, zda má v roce 2035 platit limit 90, nebo 100 procent. Rozhoduje se na inženýrských pracovištích a u nabíjecích stojanů. Jak ukázal letošní pařížský autosalon, kde čínské značky předvedly sériové vozy s nabíjením pod 11 minut, zákazníka přesvědčí cena, dojezd a rychlost dobíjení. Zda u toho bude v zákoně formálně zakotvený zákaz spalovacích motorů, je pro výsledek vedlejší.
