Baterie a technologie

Až 90 procent nabíjení elektrických kamionů se vejde do desetiny míst

Miriam Česáková 25 Září, 2026 · 4 min čtení

Foto: AI ilustrace: elektrický kamion u megawattové nabíjecí stanice

Nabíjení bateriových kamionů si v Evropě vyžádá kolem 100 TWh elektřiny ročně v roce 2035 a 200 TWh v roce 2045. Studie Fraunhofer ISI a ICCT ukazuje, že až devět desetin poptávky se soustředí do desetiny lokalit.

Nabíjení bateriových kamionů si v Evropě podle nové studie vyžádá kolem 100 TWh elektřiny ročně v roce 2035 a zhruba 200 TWh v roce 2045. Autoři z Fraunhofer ISI a ICCT spočítali, že až devět desetin poptávky se soustředí do desetiny lokalit. Tlak na síť tak vznikne hlavně v logistických uzlech a na dálničních křižovatkách, ne plošně.

Shrnutí v bodech

Studie Fraunhofer ISI a ICCT odhaduje roční poptávku po nabíjení bateriových kamionů v Evropě na 100 TWh v roce 2035 a 200 TWh v roce 2045.
V desetině nejzatíženějších lokalit se podle modelu sejde 60 až 90 procent celé poptávky, v některých zemích už jedno procento míst pokrývá čtvrtinu až třetinu.
Nabíjení v depech kryje 70 až 80 procent potřeby, veřejné nabíjení hraje větší roli v tranzitních zemích, kde dosahuje 30 až 50 procent.
V nejvytíženějších regionech čekají autoři studie špičkové odběry 20 až 50 MW; v Česku je dnes nejvýkonnější veřejná lokalita pro kamiony v Mořicích se 400 kW.

Kolik proudu si kamiony vezmou

Studii zveřejnili 24. září 2026 výzkumníci Fraunhoferova institutu pro systémový a inovační výzkum (ISI) Steffen Link, Daniel Speth a Patrick Plötz společně s Albertem Alonso-Villarem a Husseinem Basmou z Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT). Pokrývá 27 států Evropské unie a k tomu Británii, Norsko a Švýcarsko.

Základem je nový model VESUVIO, který poptávku počítá na mřížce zhruba 17krát 20 kilometrů a v patnáctiminutových krocích během jednoho týdne. Zohledňuje regionální i dálkovou nákladní dopravu a rozlišuje nabíjení v depu od veřejného. Ve scénáři Moderate Electrification, který předpokládá příznivé politické podmínky pro rozvoj bateriových kamionů, vychází roční poptávka kolem 100 TWh v roce 2035 a přibližně 200 TWh v roce 2045.

Pro představu o velikosti: čistá spotřeba elektřiny v celém Česku dosáhla loni 59,3 TWh. Dvě stě terawatthodin je tedy zhruba trojnásobek roční české spotřeby. Nejvyšší poptávku autoři čekají v Německu, Francii, Británii, Španělsku a Itálii, tedy na největších trzích nákladní dopravy.

Desetina míst, devět desetin poptávky

Klíčové zjištění se netýká celkového objemu, ale jeho rozložení. V řadě zemí podle modelu pokrývá jedno procento zkoumaných lokalit čtvrtinu až třetinu veškeré poptávky. Deset procent nejzatíženějších míst se na celku podílí 60 až 90 procenty, podle konkrétní země a scénáře.

Hotspoty leží podél hlavních nákladních koridorů, na dálničních křižovatkách a v městských průmyslových a logistických centrech. Právě tam očekávají autoři studie špičkové odběry 20 až 50 MW. Problémy s kapacitou sítě se tak podle nich objeví nejdřív v jednotlivých logistických uzlech, ne rovnoměrně po celé zemi.

Většinu energie si kamiony vezmou v depech, kde jde o 70 až 80 procent poptávky ve většině zemí a scénářů. Veřejné nabíjení ale zůstává rozhodující pro dálkovou dopravu: v menších tranzitních zemích může jeho podíl dosáhnout 30 až 50 procent. Kdo jen sčítá veřejné stojany, tedy míří mimo hlavní část problému.

Kde dnes stojí Česko

Česká republika leží na tranzitních koridorech, a spadá proto do skupiny zemí, kde hraje veřejné nabíjení větší roli než jinde. Dnešní realita je přitom jiná než modelové roky 2035 a 2045. První veřejnou lokalitu připravenou pro těžké elektrické nákladní vozy otevřel E.ON Drive v Mořicích u D1 v červenci 2025: tři stojany o výkonu 400 kW pro čtyři kamiony, k tomu osm míst pro osobní vozy.

Megawattová technika se do Evropy dostává teprve teď. Vozidla i stojany pro ni letos představily Zerova (1 440 kW), Alpitronic a Tesla, baterii pro nabíjení výkonem 1 MW ohlásil dodavatel Versora s termínem až v roce 2028. Na německých dálnicích A2, A7 a A9 mají vzniknout čtyři velké nabíjecí parky pro kamiony. U vozů se posun měří v dojezdu: nový MAN eTGX slibuje až 720 km.

Ze studie plyne pro provozovatele flotil i pro provozovatele sítě jeden společný závěr: rozhodovat bude kapacita připojení a nabíjení v depech, ne počet veřejných stojanů. Firmy, které dnes plánují elektrické kamiony, by si měly spočítat příkon vlastního areálu dřív, než začnou řešit, kde dobíjet na cestě.

Je 200 TWh ročně spotřeba samotných kamionů?

Je to elektřina potřebná pro jejich nabíjení v celé Evropě ve scénáři Moderate Electrification, tedy při příznivých politických podmínkách. Nejde o dnešní stav ani o veškerou energii, kterou nákladní doprava spotřebuje, protože model počítá jen s bateriovými vozy.

Proč je nabíjení v depu důležitější než veřejné stojany?

V depech se podle modelu odehraje 70 až 80 procent poptávky, protože vozy tam stojí přes noc a nabíjejí se nižším výkonem. Veřejné nabíjení doplňuje dálkovou dopravu a v tranzitních zemích, mezi které patří i Česko, tvoří 30 až 50 procent potřeby.