Nepál: Od nuly k elektrické revoluci
Ještě před pěti lety byl trh s elektromobily v Nepálu prakticky neexistující, dnes však tvoří 76 % všech nových osobních vozů a téměř polovinu komerčních vozidel. Tento obrat nastal po roce 2015, kdy Indie zavedla blokádu dovozu ropy, což Nepál donutilo investovat do hydroelektráren. Vysvětlení: Hydroelektrárny využívají vodní energii k výrobě elektřiny, což snížilo závislost na fosilních palivech. Zároveň vláda zavedla vysoké cla na vozy se spalovacím motorem (zkráceně ICE) a snížila je pro elektromobily, díky čemuž jsou EV často levnější než benzinové ekvivalenty.
Etiopie: První země s radikálním zákazem
Etiopie se v roce 2024 stala první zemí na světě, která úplně zakázala dovoz vozů se spalovacím motorem. Toto opatření již po dvou letech přineslo výsledky: z celkového vozového parku čítajícího 1,3 milionu vozidel je nyní 100 000 čistě elektrických, což představuje podíl 8,3 %. Pro srovnání: žádný jiný africký stát nedosahuje takové úrovně adopce. Vysvětlení: ICE vozidla jsou ta, jež spalují benzin nebo naftu, zatímco EV (elektromobily) jsou poháněny bateriemi.
Role Číny: Hlavní dodavatel elektromobilů
Většina elektromobilů prodávaných v Nepálu, Etiopii nebo Vietnamu pochází z Číny, která je globálním lídrem ve výrobě cenově dostupných EV, baterií a nabíječek. Například v Nepálu Čína darovala 100 elektrobusů pro snížení znečištění v Káthmándú. Vietnam zaznamenal raketový růst: místní značka VinFast tvořila v první polovině roku 2025 30 % nových aut, přičemž ještě v roce 2018 tam jezdilo jen pár set EV. Vysvětlení: Čínské modely jsou často o desítky procent levnější než západní ekvivalenty.
Ekonomická logika: Když výhody převažují náklady
Základním motorem adopce je finanční výhodnost. Pokud jsou elektromobily díky vládním pobídkám a nižším daním lacinější než vozy se spalovacími motory, spotřebitelé je volí. V Nepálu například nabíjení elektřinou vychází výrazně levněji než tankování paliva, částečně díky preferenčním tarifům pro EV. Kontrastem je Evropská unie, kde se pobídky jako dotace až 10 000 € ruší, což zpomaluje růst prodejů. Vysvětlení: Pobídky jsou státní podpory, jako daňové úlevy, které snižují pořizovací cenu.
Infrastrukturní výhoda: Rychlejší a levnější řešení
Rozvojové země často nemají rozsáhlou síť čerpacích stanic, což paradoxně urychluje přechod na elektromobilitu. Instalace nabíjecího bodu úrovně 2 (standard pro domácí a veřejné nabíjení) trvá po schválení povolení jen několik dní a stojí tisíce dolarů, zatímco výstavba benzínové pumpy vyžaduje měsíce a statisíce. Klesající ceny solárních panelů (například 400W panel klesl z 400 $ na 250 $ za kus) a baterií navíc umožňují levnější výrobu energie z obnovitelných zdrojů, což snižuje závislost na dovozu ropy. Vysvětlení: Solární panely přeměňují sluneční světlo na elektřinu, což je klíčové pro udržitelný provoz EV.
Strategická nezávislost: Méně ropy, více autonomie
Pro mnohé země, jako Nepál nebo Etiopie, představuje elektromobilita cestu k větší energetické nezávislosti. Omezení dovozu ropy, která je strategickou zranitelností, a investice do lokální energie z hydroelektráren či solárních zdrojů posilují jejich rezilienci. Tento trend ukazuje, že rozvojové státy mohou díky chytré politice a čínským dodávkám předčit západní země v adopci EV, aniž by čekaly na vysokou ekonomickou úroveň.
Zdroj: insideevs.com