Čerpací stanice budoucnosti nemusí zmizet. Mohou se změnit v nabíjecí a odpočinková centra, kde místo několika minut u benzinového stojanu stráví řidič čas v obchodě, restauraci nebo odpočinkové zóně. Čína už tento model zkouší ve velkém, Evropa ho postupně přebírá.
BYD společně s čínským energetickým gigantem Sinopec přestavěl v Šanghaji klasickou čerpací stanici na nabíjecí hub. Nejde pouze o doplnění několika rychlonabíječek k benzinovým stojanům. Původní místo dostalo nový účel a ukazuje, jak by se mohla změnit celá síť čerpacích stanic.
Podobný vývoj může v příštích letech dorazit i do Evropy. Nemusí ho přitom řídit automobilka BYD. Stejnou změnu připravují také provozovatelé čerpacích stanic, energetické společnosti, supermarkety a provozovatelé dobíjecích sítí.
BYD ze stanice udělal nabíjecí centrum
Nový hub vznikl u dopravního uzlu Hongqiao v Šanghaji, poblíž letiště, vysokorychlostního nádraží a metra. Stanice má 12 nabíjecích stání, odpočinkovou zónu a obchod Easy Joy společnosti Sinopec. Ten funguje nepřetržitě a řidiči v něm najdou nápoje, občerstvení i základní zboží.
Součástí zázemí je také místnost se stoly a křesly a zdravotní koutek s měřením například okysličení krve nebo srdečního tepu. Pro řidiče elektromobilu tak nejde pouze o místo, kde zapojí kabel. Během nabíjení má k dispozici služby, které by na klasické čerpací stanici využil také.
Podle informací CarNewsChina jde o první čerpací stanici Sinopec přestavěnou na společný BYD Flash Charging hub. Sinopec podle článku počítá s dalšími podobnými přestavbami.
Klíčem je baterie mezi sítí a nabíječkou
Nejzajímavější částí projektu není jen počet stojanů, ale způsob, jakým BYD řeší jejich připojení k elektrické síti. Nabíjecí hub používá bateriové úložiště sestavené ze čtyř baterií Blade s celkovou kapacitou přibližně 169 až 185 kWh.
Podle výrobce potřebuje systém ze sítě nominálně přibližně 100 kW. Bateriový buffer se může nabíjet v době, kdy není obsazený, a energii následně uvolní při špičkovém odběru. Díky tomu nemusí mít celá lokalita okamžitě k dispozici příkon odpovídající součtu všech maximálních výkonů nabíječek.
Právě to může být důležité i pro evropské čerpací stanice. Pozemek už existuje, vede k němu silnice a často také elektrická infrastruktura. Ta ale nemusí mít kapacitu pro několik vysokovýkonných nabíječek, které by chtěly současně odebírat stovky kilowattů.
Bateriové úložiště může rozšíření urychlit. Provozovatel nemusí čekat na nákladné posílení distribuční sítě a může lépe pracovat s rozdílem mezi klidným obdobím a krátkou špičkou během nabíjení.
Rychlost má napodobit tankování
BYD označuje svou technologii jako Flash Charging. U vozů, které ji podporují, automobilka uvádí nabití z 10 na 70 procent za pět minut a z 10 na 97 procent za devět minut. Nejde o parametry běžné pro většinu dnešních elektromobilů, ale o směr, kterým se část trhu snaží posunout.
Čínský projekt tak kombinuje dvě věci, které budou pro budoucí nabíjení rozhodující:
- velmi vysoký nabíjecí výkon, aby se zastávka co nejvíce přiblížila tankování,
- zázemí pro delší pobyt, protože ne každý vůz a ne každá baterie se nabijí za několik minut.
Provozovatel tedy nemůže spoléhat pouze na příjem za odebranou elektřinu. Potřebuje také obchod, občerstvení, toalety, případně služby pro řidiče a cestující. Nabíjení se stává důvodem, proč zákazník na místě zůstane déle.
Evropa už podobný model staví na supermarketech
Čínská spolupráce BYD a Sinopec není jediný způsob, jak může podobná infrastruktura vzniknout. V Německu spolupracují Aral pulse a obchodní řetězec REWE. Jejich dohoda počítala s rychlonabíjením u 180 prodejen REWE a nejméně 720 nabíjecími body.
Princip je podobný jako u čínské stanice: využít existující lokalitu, připojit rychlé nabíjení a nabídnout řidiči důvod, aby během zastávky neutekl jinam. Rozdíl je pouze v tom, že hlavním zázemím není obchod provozovatele čerpací stanice, ale supermarket.
Oficiální oznámení REWE uvádí nejméně 720 nabíjecích bodů s celkovou kapacitou až 54 000 kW. Aral v něm zároveň popisuje spolupráci jako cestu k rychlému rozšiřování veřejného nabíjení v místech, kam už řidiči běžně jezdí.
Podobné projekty jsou pro evropské firmy logické. Provozovatel čerpacích stanic má vhodné pozemky, značku, zákaznický provoz a zkušenosti s energetickými produkty. Energetická společnost zase dokáže zajistit připojení, řízení odběru a obchodní model. Automobilka do toho může přinést vlastní technologii, software nebo zákazníky.
Čerpací stanice se nemusí změnit přes noc
Proměna neznamená, že všechny benzinové stojany během několika let zmizí. Pravděpodobnější je postupný vývoj podle konkrétní lokality.
Na vytížených místech může přibýt větší počet rychlonabíječek, zatímco benzinové a naftové stojany zůstanou zachované. Jinde se může část plochy změnit na nabíjecí park s obchodem a odpočinkovou zónou. Teprve při dlouhodobém poklesu prodejů kapalných paliv bude dávat smysl některé stojany úplně odstranit.
Rozhodovat bude především prostor a elektrická přípojka. Nabíjecí hub potřebuje více místa pro stání aut, rozvodnou technologii, transformátor, případně bateriové úložiště. Na druhou stranu může obsloužit více vozů během dne a vytvořit příjmy z několika služeb najednou.
Co to může znamenat pro Česko?
Česko má pro podobný model vhodnou základní síť. Čerpací stanice stojí u hlavních tahů, ve městech i na okrajích obcí. Mnohé už dnes nabízejí občerstvení, toalety, myčku nebo menší obchod. Z pohledu řidiče elektromobilu by tedy přechod na větší nabíjecí centrum nebyl úplně novou zkušeností.
Provozovatelé jako ORLEN, ČEZ, PRE nebo E.ON už budují vlastní veřejné dobíjecí sítě. Zatím se většinou jedná o doplnění nabíječek k existující infrastruktuře nebo o samostatné dobíjecí lokality. S růstem počtu elektromobilů však může být výhodnější soustředit více výkonu do několika dobře vybavených míst než stavět malé množství stojanů všude.
České stanice přitom budou mít jinou ekonomiku než čínské huby. Prodej elektromobilů zde roste pomaleji, vysokovýkonné nabíjení je drahé a část řidičů nabíjí doma. Velký hub proto musí stát na místě, kde se potkají tranzitní doprava, nedostatek domácího nabíjení a dostatečná nabídka služeb.
U nás proto pravděpodobně neuvidíme plošnou přestavbu všech čerpacích stanic. Spíše vzniknou jednotlivé vlajkové lokality u dálnic, letišť, obchodních center a velkých měst. Z klasické benzinky se postupně stane místo, kde si řidič vybere mezi tankováním, rychlým nabíjením, nákupem a odpočinkem.
Budoucnost nebude patřit jen automobilkám
BYD může díky vlastní baterii, automobilu i nabíjecí technologii nabídnout celý uzavřený ekosystém. V Evropě ale podobné projekty nemusí vznikat pod značkou automobilky. Výhodu mají také provozovatelé čerpacích stanic a energetické firmy, které už vlastní vhodné pozemky a znají chování zákazníků.
Budoucí konkurence se proto nemusí odehrávat pouze mezi značkami elektromobilů. Soutěžit budou také sítě, které nabídnou nejrychlejší nabíjení, nejspolehlivější dostupnost, příjemné zázemí a rozumnou cenu. Čerpací stanice se v takovém případě nestane minulostí. Jen přestane být místem, kde se prodává výhradně kapalné palivo.
Primární příklad: BYD a Sinopec přestavěly stanici v Šanghaji na Flash Charging hub
Evropská paralela: Aral pulse a REWE plánují rychlé nabíjení u 180 německých prodejen
Zvažujete instalaci wallboxu?
Vyplňte poptávkový formulář a my vám zprostředkujeme kontakt na ověřené instalátory nabíjecích stanic ve vašem okolí. Nezávazné a zdarma.
