Alarmující zjištění přinášejí dvě nezávislé prestižní studie. Innovationsindikator 2025, který každoročně sestavuje Svaz německého průmyslu (BDI) společně s poradenskou společností Roland Berger, Fraunhoferovým institutem ISI a výzkumným centrem ZEW, analyzuje inovační schopnost 35 nejvýznamnějších světových ekonomik pomocí více než 40 indikátorů.
Druhým zdrojem je Global Innovation Index 2025 od Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), který hodnotí téměř 140 ekonomik pomocí přibližně 80 ukazatelů. V září 2025 oznámila organizace, že Německo kleslo z devátého na jedenácté místo a poprvé od roku 2011 vypadlo z první desítky. Naopak Čína se poprvé probojovala mezi deset nejlepších zemí světa.
Slabiny v digitálních technologiích
Zatímco Německo exceluje v kreislaufwirtschaft – oběhovém hospodářství (1. místo) a nových materiálech (2. místo), v klíčových oblastech budoucnosti dramaticky zaostává. V oblasti digitální vernetzung – digitální propojenosti – se nachází až na 10. místě, u digitální hardware na 7. pozici a v biotechnologiích dokonce jen na 15. příčce.
Ředitelka Německého patentového a známkového úřadu Eva Schewior to komentuje jasně: "Skutečnost, že naše země tak daleko zaostává, je důvodem k obavám a jasným signálem, že musíme vynaložit větší úsilí, pokud chceme zůstat mezi nejinovátnějšími ekonomikami."
Podnikový výzkum ztrácí dech
Podstatnou příčinou německé stagnace je slabá inovační výkonnost podniků. Jejich výdaje na výzkum a vývoj se v posledních letech vyvíjejí méně dynamicky než v ostatních vyspělých zemích. Právě v oblasti digitalizace se německý průmysl výrazně zpožďuje za Spojenými státy a Čínou.
V roce 2024 německé firmy zvýšily výdaje na vlastní výzkum a vývoj pouze o 2,3 procenta na celkových 92,5 miliardy eur – což zhruba odpovídá míře inflace, tedy faktické stagnaci.
Silná věda, slabá komercializace
Německo dosahuje 100procentní efektivity v oblasti generování znalostí, ale pouze 61 procent v komercializační efektivitě. To znamená jediné: německá vědecká pracoviště jsou špičková, ale předávání technologií do praxe selhává. Stefan Schaible, globální managing partner společnosti Roland Berger, vysvětluje: "Víme, jak to dělat. Nyní je potřeba zrychlit procesy, mobilizovat rizikový kapitál a odvážně investovat do klíčových digitálních technologií."
Zatímco Spojené státy dokážou rychle převést výzkumné úspěchy do tržních podílů, Německo v tomto ohledu zůstává průměrem.
Rizikový kapitál jako slabé místo
Transakce rizikového kapitálu v Německu klesly meziročně o deset procent. V indikátorech týkajících se venture capital se země řadí pouze mezi 30. až 40. místo v celosvětovém žebříčku Global Innovation Index. To má fatální důsledky pro rozvoj startupů – v oblasti takzvaných "jednorožců" (startupů s hodnotou nad miliardu dolarů) Německo není mezi lídry.
Tři nejvýše hodnocené německé jednorožce jsou Celonis (technologie, Mnichov), N26 (finanční služby, Berlín) a Personio (HR služby, Mnichov) – všechny z oblasti služeb, nikoli z výroby pokročilých technologií.
Propad v udržitelnosti
Překvapivým zjištěním je i propad v oblasti udržitelnosti. Německo spadlo z 3. místa v roce 2024 na současné 7. místo. Přes ambiciózní politické sliby země vykazuje výrazné slabiny v zelených technologiích, výdajích na energetický výzkum a exportu udržitelných produktů.
Naproti tomu Čína prudce akceleruje – z 20. místa v roce 2024 vyskočila na 5. pozici, především díky masivním investicím do zelených technologií a podpoře firem s environmentálními inovacemi.
Automobilový průmysl v ohrožení
Pro automobilový průmysl, páteř německé ekonomiky, jsou tato zjištění alarmující. Studie Innovationsindikator přímo uvádí, že nízký podíl počítačově implementovaných vynálezů ukazuje jasně: bez důsledné digitalizace ztrácejí klasické úspěšné odvětví jako strojírenství a automobilový průmysl konkurenceschopnost.
To se týká nejen oblasti autonomní mobility a elektrických pohonů, ale i celého spektra digitálních služeb, softwarové integrace a umělé inteligence v automotive sektoru.
Společenská otevřenost jako problém
V indexu otevřenosti se Německo nachází až na 13. místě. Zatímco ekonomika a vědecký sektor jsou mezinárodně dobře propojené, společenská otevřenost zůstává poměrně nízká. Přitom studie jasně ukazují: otevřenější systémy jsou inovativnější.
Peter Leibinger, prezident BDI, vyzývá k ambicióznímu přístupu: "Musíme si troufat na velké věci, jen tak můžeme znovu rozpoutat inovační dynamiku. Měli bychom si předsevzít realizovat první funkční prototyp fúzního reaktoru do roku 2040 nebo stát se lídry v průmyslové umělé inteligenci. K tomu potřebujeme prioritizovat inovační politiku, ambiciózní plány a integrovaný evropský kapitálový trh."
Co to znamená pro budoucnost
Německo se nachází na křižovatce. Země má stále silné základy – špičkovou vědu, kvalitní výrobce, dobrou infrastrukturu. Ale pokud nezrychlí transformaci směrem k digitálním a biotechnologickým odvětvím budoucnosti, pokud nezlepší podmínky pro startupy a nezjednoduší byrokracii, může v příštích letech výrazně ztratit své postavení mezi nejvýznamnějšími inovačními velmocemi.
Pro český automobilový a strojírenský průmysl, úzce propojený s německým, má tento vývoj přímé důsledky. Stagnace německých inovací znamená potenciální riziko i pro české dodavatele a partnery.
