Proč čekat u 100kW nabíječky? U ČEZ stojí 480 kW s tarifem na haléř stejně

V říjnu jsme si v redakci EVmagazin.cz zaplatili tarif ČEZ futurego Premium. Nešlo o náhodnou volbu. Důvodem je široká dostupnost sítě po celém Česku a hlavně hustota ultrarychlých stojanů (HPC), které máme jak přímo v našem okolí na Karlovarsku a v Krušných horách, tak u dálnic a silnic, kam nejčastěji vyrážíme testovat auta.

Moderní elektromobily, které nám procházejí rukama, totiž zvládají mnohem vyšší nabíjecí výkony než před třemi lety. Zkoušet je na pomalých padesátkách nebo starších stojanech nemá při redakčním testu smysl. Neměřili bychom schopnosti auta, ale strop nabíječky. Naším minimálním požadavkem pro testování je proto stojan s výkonem alespoň 300 kW, ideálně ještě vyšším. Nedávno jsme takto prověřovali nové BMW iX3 50 xDrive se 400kW nabíjením a v blízké době nás čeká test elektrického fastbacku XPENG P7+.

Stejnou otázku ale řeší i běžný řidič. Pokud máte elektromobil s rychlým nabíjením, pravděpodobně také na cestách raději sáhnete po výkonném stojanu. Proč se zdržovat přes půl hodiny u 100kW nabíječky, když u stojanu s výkonem 360 nebo 400 kW můžete za deset minut odjíždět?

Cenový paradox v ceníku: u 100kW stojanu neušetříte ani korunu

Mezi řidiči stále přežívá představa, že za nejrychlejší stojany u dálnice člověk pokaždé zaplatí tučnou přirážku oproti běžnému 50kW nebo 100kW DC stojanu. Platí to ale jen tehdy, když nabíjíte bez měsíčního tarifu. Podrobné propočty jsme nedávno ukázali v přehledu cen nabíjení u ČEZ s registrací a bez ní.

Jakmile si v síti ČEZ futurego aktivujete předplacený tarif Standard (100 Kč měsíčně) nebo Premium (300 Kč měsíčně), cenový rozdíl mezi středně rychlým DC stojanem (50 až 149 kW) a nejvýkonnějším HPC stojanem (150 až 480 kW) úplně mizí. V tarifu Standard stojí kilowatthodina u obou výkonových skupin shodně 12,40 Kč, zatímco s tarifem Premium klesne cena u 100kW i 480kW stojanu na stejných 11,40 Kč za kWh. Levněji už za 9,90 Kč/kWh pořídíte energii jen u pomalejších stojanů do 49 kW.

Představte si typickou zastávku na dlouhé trase, při které potřebujete doplnit 50 kWh energie, tedy zhruba z 10 na 80 procent u 75kWh baterie na dalších 250 až 300 kilometrů jízdy. S tarifem Premium zaplatíte u 100kW stojanu přesně 570 Kč. U 360kW nebo 400kW stojanu zaplatíte úplně stejných 570 Kč. Rozdíl je pouze v čase: u 100kW stojanu strávíte přes půl hodiny, zatímco u stojanu s výkonem 360 kW a více zvládne auto s 800V architekturou stejnou dávku energie za 10 až 12 minut. To je doba, než si na odpočívce odskočíte a koupíte kávu.

Proč 800V auta jako XPENG P7+ potřebují stojany nad 300 kW

Důvod, proč pro redakční testy vyhledáváme stojany s výkonem od 300 kW výše, spočívá ve fyzice nabíjení. Kapalinou chlazený kabel standardu CCS2 má trvalý proudový strop 500 ampérů, u nejnovějších stojanů Alpitronic HYC400 krátkodobě až 600 ampérů. Pokud má elektromobil 400voltovou baterii (jejíž skutečné napětí se při nabíjení pohybuje kolem 360 až 450 voltů), nepřekročí kvůli proudovému limitu kabelu výkon zhruba 200 až 250 kW.

Nová generace elektromobilů proto přechází na 800voltovou architekturu. Vyšší napětí umožňuje poslat stejným kabelem téměř dvojnásobný výkon. Fastback XPENG P7+, který brzy otestujeme, kombinuje 800V platformu s LFP baterií typu 5C. Už v základní verzi Standard Range (61,7 kWh) přijme až 350 kW a ve verzích Long Range a Performance AWD (74,9 kWh) dokonce 446 kW, takže z 10 na 80 procent dobije za 12 minut. Při zkoušce na 300kW stojanu drží P7+ prakticky rovnou křivku kolem 300 kW po většinu nabíjení. Na 300kW stojanu tedy vůz naráží na limit nabíječky, nikoli vlastní baterie. Ještě vyšší špičku má v našem katalogu modernizovaný XPENG G6 Long Range (451 kW) a SUV XPENG G9 (až 525 kW), následované novým BMW iX3 (400 kW), Zeekrem 7X (360 kW), modely Kia EV6, EV9 a Hyundai Ioniq 5 či 6 (až 350 kW) nebo novým Mercedesem CLA 250+ Electric (320 kW).

Pro tato 800voltová auta přitom v Česku nestačí ani síť Tesla Supercharger. Tesla má v tuzemsku otevřených jen 12 lokalit a všechny dosavadní stojany V3 mají strop 250 kW (v Humpolci a Plzni část stojanů 150 kW). Hlavní zádrhel je ale v tom, že stojany V3 pracují s napětím do 500 V. Osmisetvoltový elektromobil si na nich musí napětí zvyšovat vlastním palubním měničem, což u řady 800V modelů sráží reálný nabíjecí výkon na 100 až 150 kW. Naplno se 800V auto rozběhne pouze na HPC stojanu, který zvládá výstupní napětí až 1 000 V a výkon přes 300 kW.

Až 480 kW v Jenišově a 14 stojanů u Herálce: kde má ČEZ nejrychlejší huby

Zajímalo nás, které lokality v síti ČEZ futurego nabízejí vůbec nejvyšší výkon a zda ČEZ po vzoru nedávno otevřeného 600kW stojanu E.ONu v Dolním Dvořišti nechystá také stojany s výkonem 600 kW a více. Obrátili jsme se proto přímo na centrálu ČEZ.

„Aktuálně v síti provozujeme HPC stanice o výkonu 150 až 480 kW. Stanice 600+ zatím nebudujeme,“ uvedl pro EVmagazin.cz mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier a připojil přehled pěti nejvýkonnějších ultrarychlých hubů v síti. Doplnili jsme k nim ještě data z veřejného mapového exportu futurego a z evidence Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k 31. srpnu 2026:

• KFC Jenišov u Karlových Varů (dálnice D6, exit 121): 5× 480 kW + 2× 320 kW (celkem 7 ultrarychlých stojanů). Jde o dosud nejvýkonnější instalaci v síti ČEZ přímo u naší domovské testovací trasy na Karlovarsku, kde celkový výkon kabinetů dosahuje až 480 kW a jeden samostatný konektor CCS2 pustí do vozu až 400 kW.
• Retail Park Tuchoměřice u Prahy (u dálnice D7 a letiště): 9× 400 kW. V areálu společnosti Portin zde ČEZ letos v únoru slavnostně spustil svůj jubilejní 1 000. dobíjecí stojan v Česku.
• KM Prona Mnichovo Hradiště (dálnice D10, exit 57): 7× 400 kW (v evidenci MPO je na adrese vedeno osm 400kW pozic). Strategický bod na tahu z Prahy a Mladé Boleslavi na Liberec a Krkonoše.
• Dálnice D1 – odpočívka Herálec / Mikulášov (95,8 km směr Praha): 6× 400 kW + 4× 180 kW + 4× 160 kW (plus jeden 50kW stojan). S celkem 14 ultrarychlými stojany jde o největší dálniční hub ČEZ na D1, kde může současně dobíjet až 28 elektromobilů.
• Fa Rene Svitavy – Lačnov (tah I/35 a budoucí D35): 4× 400 kW + 2× 180 kW (celkem 6 ultrarychlých stojanů na hlavní spojnici Čech a Moravy).

Vedle této pětice provozuje ČEZ podle evidence MPO a zářijových tiskových zpráv další desítky stojanů v kategorii 320 až 400 kW. Čtyři 400kW a tři 320kW stojany stojí v Pardubicích v Nádražní ulici (a další čtyři 320kW stojany přibyly v září u pardubického Retail Parku), čtyři 400kW stojany fungují v Nekoři a Šedivci u Žamberka, šest 350kW stojanů v Logportu Jinočany u Prahy, šest 320kW stojanů na odpočívce Ladná na D2 a po čtyřech 320kW stojanech v Terezíně, Příbrami a nově také v Úvalech u Prahy. Stojany s výkonem 360 kW najdete v 10stojanovém hubu u BMW Invelt v pražských Stodůlkách, u Olympie v Mladé Boleslavi, u dálnice D5 ve Šlovicích u Plzně nebo u Tesca v Břeclavi, Prostějově a Novém Jičíně.

Rozhodnutí ČEZ nestavět zatím stojany s výkonem nad 600 kW má praktickou logiku. Osobní elektromobily s jedním CCS2 konektorem takový příkon kvůli proudovému limitu kabelu stejně nevyužijí a pro řidiče je na cestě mnohem cennější, když na místě stojí šest až devět 400kW stojanů, než jeden osamocený rekordní stojan, o jehož výkon se při příjezdu druhého auta musíte dělit.

Srovnání provozovatelů v ČR: rozhoduje počet velkých hubů

Abychom nespoléhali na reklamní slogany jednotlivých sítí, zpracovali jsme kompletní databázi veřejně přístupných dobíjecích stanic, kterou vede Ministerstvo průmyslu a obchodu podle stavu k 31. srpnu 2026. Zajímala nás především kategorie ultrarychlého nabíjení (150 kW a více), nejvyšší kategorie 300+ a 400+ kW a také počet velkých hubů, kde na jedné adrese stojí alespoň tři ultrarychlé stojany.

Čísla z ministerského registru ukazují dva podstatné rozdíly. Prvním je celkový počet ultrarychlých stojanů od 150 kW výše: ČEZ jich provozoval 247 (a podle zářijových dat už míří ke 1 200 stojanům celkem a výkonu sítě až 148 MW), tedy o 67 procent více než druhý E.ON (148 stojanů) a zhruba pětkrát více než Pražská energetika (50 stojanů). PRE má sice celkově 925 stanic, jenže drtivou většinu tvoří pomalé městské AC sloupky v Praze; v kategorii 300+ kW má PRE v celé republice pouze 15 stojanů.

Druhým a pro nás při testování aut ještě důležitějším ukazatelem je sloupec velkých hubů se třemi a více ultrarychlými stojany na jednom místě. ČEZ jich má v Česku 42, zatímco E.ON pouze 16, Tesla 12 a Ionity 9. Když přijedete testovat nabíjecí křivku s baterií vybitou na 8 procent, nechcete zjistit, že jediný rychlý stojan u čerpací stanice právě blokuje jiné auto.

Kde se v Česku nabíjí nejvíc: HPC stojany rostou o 53 procent

Posun českých řidičů k nejrychlejším stojanům potvrzují i provozní statistiky Skupiny ČEZ. Za celý rok 2025 načerpali řidiči v síti ČEZ rekordních 14,9 milionu kWh certifikované bezemisní elektřiny (meziročně o 56 % více) při více než 600 tisících zastaveních. V prvním pololetí roku 2026 už odběr dosáhl 8,5 milionu kWh (+29 % meziročně) při téměř 350 tisících zastaveních a za celý letošní rok směřuje síť k hranici 20 milionů kWh.

Zajímavý je vývoj průměrného odběru na jedno připojení: v roce 2024 činil 22 kWh, loni stoupl na 23,2 kWh a v prvním pololetí 2026 už na 24 kWh (v Praze a v Pardubickém kraji dokonce na 26 kWh). Růst přitom táhnou právě ultrarychlé HPC stojany. V prvním pololetí 2026 u nich řidiči odebrali meziročně o 53 procent více energie, což je nejrychlejší nárůst ze všech typů stanic v síti futurego. Přestože stojany s výkonem 150+ kW tvoří zhruba čtvrtinu počtu stanic ČEZ, proteče jimi už více než třetina veškeré odebrané elektřiny.

Podle údajů mluvčího ČEZ Martina Schreiera a pololetních statistik patří mezi vůbec nejvytíženější HPC lokality v celé síti ČEZ (s ročními odběry přes 100 tisíc kWh a pololetními ve vysokých desítkách tisíc kWh) ultrarychlé huby u hlavních dálničních tahů: D1 u Lokte (66. km) a Herálce (96. km), D5 u OC Olympia Plzeň, D10 u OC Olympia Mladá Boleslav, D35 u McDonald's Unčovice a v Rokytně (kde jen za první pololetí 2026 řidiči odebrali přes 70 tisíc kWh), dále uzly u dálnic D11 a D55 a huby v Praze. Mezi regiony vede za první pololetí 2026 Středočeský kraj (1,8 milionu kWh) před Prahou (1,4 milionu kWh). Celková průměrná časová a výkonová vytíženost stanic v síti přitom stále zůstává pod dvěma procenty jejich teoretického 24hodinového maxima, protože vícelokalitové huby s výkonem 300 až 480 kW odbaví každé auto za čtvrt hodiny.

Srovnání tarifů na HPC: kdy se vyplatí ČEZ Premium za 300 Kč měsíčně

Druhým důvodem, proč jsme v říjnu sáhli po tarifu ČEZ Premium, je jednoduchá matematika. Porovnali jsme nejvyšší předplacené tarify (s měsíčním paušálem kolem 300 Kč) u hlavních provozovatelů v Česku při nabíjení na ultrarychlých stojanech:

Z tabulky je hned vidět, proč paušální tarif u ČEZ dává při pravidelném denním ježdění po Česku smysl. Společnost E.ON Drive sice v noci mezi 20:00 a 8:00 nabízí registrovaným řidičům hezkých 12,00 Kč/kWh bez paušálu, jenže přes den účtuje na stojanech s výkonem 201 až 400 kW plných 16,90 Kč/kWh. S tarifem ČEZ Premium tak přes den na každé kilowatthodině ušetříte 5,50 Kč. Měsíční paušál 300 Kč se vám oproti denní sazbě E.ONu vrátí už po odebrání 55 kWh, tedy doslova během prvního nabití z 10 na 80 procent. Při měsíčním odběru 200 kWh ušetříte oproti dennímu nabíjení u E.ONu 800 Kč, při 300 kWh už 1 350 Kč za měsíc.

Proti samotnému bezplatnému tarifu ČEZ Basic (15,90 Kč/kWh na HPC) se paušál Premium vrátí po odebrání 66,7 kWh měsíčně a proti tarifu Standard (100 Kč měsíčně, 12,40 Kč/kWh) se zlomí přesně na hranici 200 kWh měsíčně. Kdo nabije na rychlých stojanech jedno až dvě auta měsíčně, vystačí si se Standardem za stovku; kdo jako my v redakci otočí během měsíce několik testovacích vozů nebo jezdí po dálnicích každý týden, dostane se s tarifem Premium na nejnižší celostátní sazbu.

Tarif PRE CHARGE Platinum má sice ceníkovou cenu na UFC stojanech o 40 haléřů nižší (11,00 Kč/kWh), mimo Prahu ale narazíte na to, že PRE má v celé republice jen 15 stojanů s výkonem 300+ kW a na UFC konektorech dává pouze 30 volných minut bez poplatku za obsazení, zatímco ČEZ poskytuje 45 minut. A síť Ionity (s tarifem Power za 305 Kč měsíčně a sazbou 12,00 Kč/kWh) je skvělá na tranzit po vybraných dálnicích do západní Evropy, jak jsme si ověřili při naší letní cestě do Itálie, jenže v celém Česku má pouze 9 lokalit. V celém Karlovarském kraji, v Krušných horách ani v řadě okresních měst u Ionity nenabijete vůbec, zatímco u ČEZ máme k dispozici jak 480kW hub v Jenišově u Karlových Varů, tak i spolehlivé 50kW stojany přímo na hřebeni Krušných hor na Božím Daru, kde lze auto pohodlně nechat dobít během lyžování nebo výletu za 9,90 až 11,40 Kč/kWh.

Zdroje a metodika: Vyjádření Skupiny ČEZ pro redakci EVmagazin.cz (Martin Schreier), Seznam veřejně přístupných dobíjecích stanic v ČR vedený MPO ke konci srpna 2026, veřejný datový export stanic v síti ČEZ futurego, Ceník služby Dobíjení ČEZ futurego účinný od června 2026 a platné ceníky operátorů PRE POINT, E.ON Drive CZ, IONITY a Tesla Supercharger ověřené v polovině října 2026.