Největší investice do „ztělesněné AI“ v Číně
Peníze tečou proudem. Kolo financování z konce srpna táhla investiční skupina IDG Capital společně s Gaorong Ventures, přičemž stranou nezůstali ani technologičtí obři Tencent a Alibaba. Pro čínský sektor ztělesněné umělé inteligence, tedy strojů určených k fyzické práci mezi lidmi, jde o největší privátní balík peněz získaný v jediném kole. Matematika za tímto obchodem bere dech. Ohodnocení divize na víc než 6,3 miliardy dolarů představuje zhruba 59 procent celkové tržní kapitalizace XPENG, která se začátkem září pohybovala okolo 10,6 miliardy dolarů. Burziáni tak věří robotům téměř stejně jako samotné výrobě aut.
Získaný kapitál poslouží k vývoji softwaru i hardwaru, trénování modelů, sběru dat a výstavbě výrobních linek. Wall Street neskrývá spokojenost. Analytici kvitují, že nezávislí investoři vůbec poprvé jasně nacenili robotický byznys, který se dosud schovával v útrobách automobilky bez samostatného měřítka.
Pevné baterie nedržely krok, IRON dostane polotuhé články
Sliby narazily na realitu. Když XPENG loni v listopadu na akci AI Day ukazoval novou generaci humanoida IRON, lákal na plně pevnolátkovou baterii. Ta měla srazit váhu, zvednout energetickou hustotu a zaručit maximální bezpečí. Jenže vývoj chemie postupuje pomaleji než příprava robotů. Jak uvedl server CnEVPost, automobilka musela slevit z nároků a nasadit polotuhé solid-liquid hybridní články typu pouch, ačkoliv v robotech se běžněji objevují články válcové.
XPENG sice zkoušel oslovit giganty jako BYD, Gotion High-tech, CALB nebo Eve Energy, žádný z nich ale nedokázal dodat pevnou baterii v požadovaných specifikacích. Primární kontrakt tak zřejmě spadne do klína menšímu čínskému výrobci, byť si automobilka nechává otevřená vrátka i pro jiné partnery. Ostatně šéf CATL Robin Zeng otevřeně hodnotí současný stav pevnolátkových baterií jako úroveň 4 na devítistupňové škále, kde devítka značí zralost pro pásovou výrobu.
Humanoidi přitom slouží jako ideální zkušební polygon. Na rozdíl od elektromobilů tolik nehledí na cenu každé kilowatthodiny, zato tvrdě narážejí na nadváhu a nedostatek prostoru. Do roku 2030 by se celosvětově mohlo prodat okolo 340 tisíc humanoidů. Pro bateriové koncerny to znamená pouhou kapku v moři, odpovídající akumulátorům pro zhruba 11 tisíc elektroaut. Přínos robotiky tak netkví v obřích odběrech, ale v ostrém ladění nových technologií v reálném provozu.
Tři čipy, 76 kloubů a samostatné myšlení
Tohle není dálkově řízená loutka. IRON disponuje 76 stupni volnosti v rámci těla a dalších 21 kloubů nabízí každá jeho ruka. Celý základní hardware, od řídicích jednotek přes obratné prsty až po servomotory, vyvíjí XPENG ve vlastní režii a opírá se přitom o automobilové standardy kvality. Mozek stroje tvoří trojice procesorů Turing s výpočetním výkonem až 2 250 TOPS. Základní model fyzické AI tak běží přímo v robotovi, který se rozhoduje bez nutnosti vzdáleného dohledu.
„Během uplynulých dvanácti let jsme vybudovali technologický základ pro éru fyzické AI, od modelů reálného světa přes čipy Turing až po výpočetní zázemí,“ uvedl zakladatel a šéf firmy He Xiaopeng. „Naším cílem je, aby se z robota IRON stal spolehlivý partner pro lidi a přirozená součást každodenní práce i života.“
Továrna v Kantonu, prodej od roku 2027
Plány nezůstávají na papíře. V kantonšském obvodu Tianhe už XPENG staví první specializovanou fabriku tohoto typu v celém odvětví. Náběh sériové montáže a první předávky plánuje vedení na čtvrté čtvrtletí 2026. Stroje se nejprve zabydlí v showroomech a areálech samotného výrobce. Komerční prodej zákazníkům v Číně i na globálních trzích pak odstartuje v roce 2027. Pokud zájem poroste, výrobní kapacita zvládne chrlit několik tisíc kusů měsíčně.
V čele divize se mezitím hýbe personální zemětřesení
Hladký průběh projektu narušily personální ztráty. V červnu tým nečekaně opustil šéf produktového vývoje Shi Xiaoxin a krátce nato odešel i ředitel celé robotické sekce Mi Liangchuan. Právě tento veterán s patnáctiletou praxí z Nvidie naučil humanoida přirozené chůzi. Sám to dříve označil za přelom srovnatelný s nástupem ChatGPT. Klíčový moment přišel v březnu 2025, kdy robot díky upravené mechanice páteře zvládl první kroky pozpátku. Kormidlo divize pak osobně převzal He Xiaopeng, který celou strukturu rozdělil do devíti nových týmů a ohlásil transformaci podniku na fyzickou AI firmu.
XPENG v tomto závodě nestojí osamoceně. Do vývoje investují také Li Auto, Chery, Seres nebo BYD, který zvažuje nasazení humanoidů na montážní linky. Situaci trefně glosoval Elon Musk, podle něhož si trh rozeberou Tesla a čínské firmy, protože západní konkurenti jsou příliš slabí. Robotické ambice kmenové výrobě aut zatím neškodí. V srpnu XPENG dodal 39 107 vozů, což byl druhý nejlepší výsledek roku. Za prvních osm měsíců však značka s 243 tisíci dodanými auty meziročně ztrácí 10,5 procenta.
Kolik bude humanoidní robot IRON stát?
XPENG prodejní cenu zatím nezveřejnil. Zástupci značky hovoří o standardech automobilového průmyslu a spuštění sériového prodeje od roku 2027, konkrétní ceník ale neexistuje. Orientačním měřítkem zůstává Tesla Optimus, u něhož Elon Musk hovořil o nižších desítkách tisíc dolarů.
Dostanou se roboti IRON i do Evropy?
XPENG počítá od roku 2027 s distribucí na domácím trhu i v zahraničí, konkrétní země však zatím nejmenoval. První kusy začnou fungovat přímo ve firemních prostorách a prodejnách v Číně.
Proč robot nedostane pevnolátkovou baterii, která byla slibovaná?
Hromadná výroba pevnolátkových článků zatím není připravena. Celá technologie je zhruba v polovině cesty k průmyslovému nasazení a žádný z oslovených dodavatelů nesplnil požadavky automobilky. Pro rozjezd linky proto padla volba na polotuhé články s vysokou hustotou, které jsou komerčně dostupnější.
