Dominový efekt: pět zemí za dva měsíce
Když 10. dubna 2026 nizozemský úřad RDW vydal historicky první evropské schválení systému Tesla FSD (Supervised), šéf Tesly pro AI Ashok Elluswamy předpověděl dominový efekt. Dnes, o dva měsíce později, je realita výmluvnější než jakákoli prognóza.
Po Nizozemsku následovala Litva (20. května), Estonsko (29. května) a v tomto týdnu během 24 hodin hned dvě země: v pondělí 9. června Dánsko a v úterý 10. června Belgie. Celkem pět států během šedesáti dnů — tempo, které nemá v evropské homologační historii obdoby.
Vlámská ministryně mobility Annick De Ridder oznámila podpis na síti X: „Právě jsem podepsala schválení Tesla FSD." Dokument nyní putuje na homologační oddělení k dokončení posledního administrativního kroku. Flandry, které mají v Belgii klíčovou pravomoc v oblasti dopravy a homologace, tak dokončily proces, který započaly už v květnu — tehdy Tesla v regionu absolvovala požadovaných zhruba 5 000 kilometrů testování na veřejných silnicích.
Belgie a Nizozemsko sdílejí nejen společnou hranici, ale i intenzivní ekonomickou provázanost. Pro majitele Tesel v regionu Beneluxu jde o zásadní krok: FSD nyní funguje na obou stranách hranice bez přerušení. Tesla tím získává první souvislý „FSD koridor" v kontinentální Evropě.
Co FSD Supervised skutečně umí — a co ne
Navzdory marketingovému názvu není FSD Supervised autonomním řízením. Jde o asistenční systém úrovně SAE Level 2 — stejně jako adaptivní tempomat s aktivním udržováním v pruhu, jen výrazně schopnější. Řidič musí mít ruce na volantu (nebo být připraven okamžitě zasáhnout) a nese plnou právní odpovědnost za vozidlo. Kamera v kabině průběžně sleduje jeho pozornost.
Systém staví na end-to-end neuronových sítích trénovaných na miliardách kilometrů reálných jízdních dat. Zvládá navigaci v městském provozu včetně křižovatek, semaforů a přechodů pro chodce, kruhové objezdy (jeden z klíčových rozdílů oproti americké verzi), dálniční jízdu s automatickým předjížděním i parkování.
Evropská verze FSD navíc prošla specifickými úpravami pro místní předpisy — například chování na křižovatkách s předností zprava nebo odlišné dopravní značení. Každý řidič před první aktivací absolvuje povinný bezpečnostní kvíz a výukové video.
Tesla současně zveřejnila první data z nizozemského provozu: mezi 10. dubnem a 5. červnem zaznamenala vozidla s aktivním FSD podle automobilky 3,5× méně kolizí než při manuálním řízení. Na dálnicích za více než 16,6 milionu ujetých kilometrů nedošlo k žádné nehodě. Podobné statistiky Tesla publikuje i pro Severní Ameriku, kde vozy s FSD podle ní ujedou přes 5,5 milionu mil (8,8 milionu km) mezi vážnými nehodami. Jde ovšem o čísla samotného výrobce: květnové vyšetřování agentury Reuters zpochybnilo metodiku amerických bezpečnostních reportů Tesly a většina oslovených nezávislých výzkumníků ji označila spíše za marketing než za seriózní bezpečnostní analýzu. Nezávislé ověření evropských dat zatím chybí.
Česká republika: 300, nebo 10 000 vozidel?
České Ministerstvo dopravy vydalo na síti X podrobné stanovisko k systému FSD. V něm mimo jiné uvedlo, že „v České republice se tato technologie týká pouze omezeného počtu vozidel, aktuálně necelých 300".
Toto číslo se stalo terčem ostré kritiky. Ke tweetu byla připojena Community Note (komunitní oprava), která na základě dat Evropské observatoře alternativních paliv (EAFO) uvádí: „K 13. lednu 2025 bylo v České republice registrováno 8 642 vozidel Tesla. Všechna vozidla vyrobená po roce 2023 jsou vybavena hardwarem HW4 kompatibilním s FSD Supervised. Vzhledem k vývoji trhu se počet vozidel s touto technologií blíží spíše 10 000 než 300."
Adrian Smrček z české pobočky Tesly doplnil konkrétnější data: jen za rok 2025 bylo v Česku zaregistrováno 1 943 nových vozidel Tesla, která podporují FSD Supervised pouhou softwarovou aktualizací. Další vozidla přibývají na denní bázi. Tato čísla potvrzuje i Centrum dopravního výzkumu spadající přímo pod Ministerstvo dopravy, podle něhož bylo jen od roku 2024 registrováno přes 6 000 kompatibilních vozů.
Číslo 300, které ministerstvo použilo, tak pravděpodobně odkazuje na počet řidičů, kteří si v minulosti zakoupili funkci FSD jako jednorázovou licenci — tedy metrika, která nevypovídá o reálném počtu kompatibilních vozidel a zájmu. Proč ji kupovat, když není povolena?
V kontextu zhruba deseti tisíc Tesel jezdících po českých silnicích — a tisíců dalších, které Českem denně tranzitují — jde o argument, který neobstojí při konfrontaci s daty.
Proč ministerstvo čeká na Brusel, když ostatní už jednají
Klíčový rozdíl mezi přístupem České republiky a zemí, které FSD již schválily, spočívá v procesu. Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku argumentuje, že „je klíčová koordinace postupu na úrovni EU" a odkazuje na jednání Technického výboru EU pro motorová vozidla (TCMV), jehož další zasedání je naplánováno na 30. června 2026. Na něm se však podle dostupných informací hlasovat nebude — půjde o další kolo diskuse.
Jenže Litva, Estonsko, Dánsko a Belgie žádné celoevropské hlasování nečekaly. Všechny využily mechanismus národního provizorního schválení — tedy přesně ten postup, který umožňuje nařízení EU 2018/858 a který nizozemský úřad RDW jako první aktivoval. Každá z těchto zemí se rozhodla převzít nizozemské schválení na základě 18měsíčního testování a vlastního posouzení dokumentace.
Česká republika přitom není v oblasti autonomní mobility pozadu. Jak ministerstvo samo zdůrazňuje, ČR je po Německu teprve druhým státem EU, který má od letošního roku legislativní rámec pro autonomní mobilitu úrovně SAE 3, a připravuje jeho rozšíření i pro vozidla úrovně SAE 4. Tento argument však pracuje proti ministerské pozici: pokud má Česko legislativní kapacitu pro vyšší úroveň autonomie, proč nemůže samostatně posoudit asistenční systém úrovně nižší?
Ministerský postoj, že „samostatný postup by vyžadoval zajištění odborného posouzení, vynaložení veřejných prostředků a převzetí plné odpovědnosti za výsledek", kontrastuje s přístupem Dánska, jehož silniční úřad Færdselsstyrelsen vydal rozhodnutí bez zdlouhavých průtahů — a současně transparentně upozornil na zdokumentované slabiny systému, jako je tendence překračovat rychlostní limity nebo problematické chování na zledovatělých vozovkách.
Květnové bruselské jednání TCMV skončilo bez hlasování. Nizozemský RDW prezentoval výsledky testování, ale evropští regulátoři — zejména ze severských zemí — vznesli řadu technických dotazů. Celoevropské hlasování se podle dostupných odhadů neuskuteční dříve než na podzim a plné unijní uznání může sklouznout až na začátek roku 2027. Do té doby může každý členský stát jednat samostatně. Pět z nich to už udělalo.
Předplatné místo licence: Tesla mění obchodní model
Současně s regulatorní expanzí Tesla mění i způsob, jakým FSD prodává. Ve všech evropských zemích ukončila možnost jednorázového nákupu licence — v Nizozemsku od 15. května, ve zbytku Evropy od 21. května 2026. FSD je nyní dostupné výhradně formou měsíčního předplatného za 99 eur měsíčně (majitelé s dříve zakoupeným balíčkem Enhanced Autopilot platí zvýhodněných 49 eur).
Jde o stejný model, který Tesla zavedla už v Severní Americe. Předplatné se pro firmu stává významným zdrojem opakujících se příjmů — v rámci výsledků za první čtvrtletí 2026 Tesla uvedla, že počet platících uživatelů FSD globálně dosáhl 1,3 milionu. Pro evropské majitele se staršími vozidly s Hardware 3 (HW3) však přichází hořká pilulka: plnohodnotná verze FSD v14 na tomto hardwaru nepoběží a podle dosavadních vyjádření Tesly pro něj firma připravuje pouze odlehčenou verzi FSD v14 Lite, která by měla dorazit v průběhu léta.
Co bude dál
Dalšími zeměmi, které situaci aktivně vyhodnocují, jsou podle dostupných informací Švédsko, Německo, Francie, Itálie, Řecko a Velká Británie. Řecko již oznámilo záměr předložit zákon umožňující FSD na řeckých silnicích a Švédsko analyzuje nizozemské metodiky. Pokud některá z velkých evropských ekonomik schválí FSD v následujících týdnech, tlak na celoevropské uznání — i na české ministerstvo — dramaticky vzroste.
Pro majitele kompatibilních vozidel s HW4 v již schválených zemích je FSD dostupné okamžitě prostřednictvím OTA aktualizace. Systém se průběžně zlepšuje na základě dat z milionů kilometrů reálného provozu — každé další schválení znamená více dat, a tedy i rychlejší vývoj.
Česká republika zatím zůstává v roli pozorovatele. Ačkoli ministerstvo zdůrazňuje, že „neblokuje zavádění nových technologií", dosavadní postup — čekání na celoevropskou koordinaci, přestože precedens pro národní schválení existuje — vyvolává otázky, zda obezřetnost nepřerostla v nečinnost. Zvláště když data z reálného provozu, byť zatím jen z dílny samotné Tesly, naznačují, že systém je za dozoru řidiče bezpečnější než průměrný lidský šofér.
