Klimatický cíl 2040: Ambice versus realita
Členské státy Evropské unie se ve středu časně ráno dohodly na novém klimatickém cíli, který předpokládá snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990, informovala Česká televize. Dohoda byla dosažena po náročných jednáních, která začala v úterý.
Český ministr životního prostředí Petr Hladík po skončení jednání sdělil, že po osmnácti hodinách tvrdého vyjednávání bylo dosaženo dohody, která musela být následně potvrzena formálním hlasováním. Česko navzdory některým úspěšným ústupkům nakonec hlasovalo proti návrhu, pro jeho přijetí však stačila kvalifikovaná většina.
Klíčové parametry dohody
Pro celou Evropskou unii bude závazný cíl 85 procent domácího snížení emisí, zatímco dalších pět procent bude možné pokrýt prostřednictvím mezinárodních kreditů – tedy investic evropských firem do obnovitelných zdrojů mimo hranice EU. Původně Evropská komise navrhovala pouze tři procenta na mezinárodní kredity, pět procent prosazovala Francie a Portugalsko, zatímco Itálie a Polsko žádaly až deset procent.
Další důležitá opatření schválená ministry zahrnují:
Odklad nástupu systému ETS 2 o rok, tedy od roku 2028 namísto původně plánovaného roku 2027. Tento systém má rozšířit obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění budov. Odklad poskytne více času zejména domácnostem, které dosud topí uhlím, což se týká přibližně pěti procent českých domácností.
Klimatický cíl nebude rozpočítán na jednotlivé členské země, což znamená, že jde o evropský cíl, nikoliv cíl, který by musely splnit všechny členské státy individuálně. Česko také spolu s Itálií prosadilo klauzuli ohledně možnosti využití alternativních paliv pro automobily a klauzuli týkající se přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
Reakce průmyslu a odborníků
Jak uvádí web ct24.cz Hospodářská komora ČR sice uvítala vyjednané dílčí ústupky, ale spokojená není. Ředitelka úseku legislativy Lenka Janáková uvedla, že systém ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nikoliv jen oddálení problému o jeden rok.
Svaz průmyslu hodnotí plán na snižování emisí jako nerealistický a ohrožující český průmysl. Generální ředitel svazu Daniel Urban upozornil, že evropský průmysl je ve velmi špatné kondici kvůli dlouhodobě vysokým cenám energie a klesající konkurenceschopnosti v důsledku nadměrné regulace.
Polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta označil dohodu za kompromis: "Nechceme zničit ekonomiku. Nechceme zničit klima. Chceme zachránit obojí zároveň".
Nová éra evropské železniční dopravy
Současně s klimatickým cílem Evropská komise představila komplexní dopravní balíček zaměřený na transformaci cestování napříč kontinentem prostřednictvím rychlejších a lépe propojených železnic. Nový akční plán pro vysokorychlostní železniční dopravu stanovuje kroky potřebné k vytvoření rychlejší, interoperabilnější a lépe propojené evropské sítě do roku 2040.
Podle oficiálního vyjádření Evropské komise na sociální síti X zahrnuje plán několik klíčových bodů:
- Závazné termíny do roku 2027
- Dohodu o vysokorychlostní železnici k uvolnění investic
- Bezproblémové přeshraniční prodávání jízdenek
Dramatické zkrácení cestovních časů
Do roku 2040 budou cestovní časy mezi hlavními evropskými městy výrazně zkráceny:
- Kodaň – Berlín: z 7 hodin na 4 hodiny
- Paříž – Řím: z 10 hodin 50 minut na 8 hodin 45 minut
- Sofia – Atény: z 13 hodin 40 minut na 6 hodin
- Vídeň – Lublaň: z 6 hodin 5 minut na 4 hodiny 30 minut
- Amsterdam – Berlín: z 5 hodin 45 minut na 5 hodin 30 minut
- Lisabon – Madrid: z 5 hodin na 3 hodiny (v roce 2034)
Evropská komise přijala rozhodnutí o dokončení vysokorychlostního železničního spojení mezi Madridem a Lisabonem, které výrazně zlepší konektivitu v rámci Evropské unie. Komisař pro udržitelnou dopravu Apostolos Tzitzikostas uvedl: "Pokrýt necelých 600 kilometrů z Lisabonu do Madridu za pouhé tři hodiny je pozoruhodným příkladem vysokorychlostních železničních spojení, která chceme dosáhnout napříč Evropou".
Financování a investice
Odhadované náklady na vybudování inkluzivní a přístupné sítě činí přibližně 546 miliard eur, přičemž počáteční závazek by mohl začínat na úrovni 340 miliard eur a postupně se zvyšovat až na 500 miliard eur.
EU již prostřednictvím nástroje Connecting Europe Facility a Evropského fondu pro regionální rozvoj přislíbila 985 milionů eur na modernizaci klíčové infrastruktury spojení Madrid-Lisabon. Konkrétně byla nová vysokorychlostní trať Évora-Elvas v Portugalsku podpořena částkou 235 milionů eur, zatímco na španělské straně různé investiční fondy EU poskytly od roku 2014 přibližně 750 milionů eur.
Česká pozice a budoucí výhledy
Český ministr Hladík již při příjezdu na jednání prohlásil, že Praha klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří, protože by nový cíl měl být realistický a odpovídat technologickým možnostem. Důvodem byla také absence dopadových studií pro jednotlivé průmyslové sektory.
Navzdory českým výhradám vrchní ředitel ministerské sekce ochrany životního prostředí David Surý uvedl, že Česko s největší pravděpodobností splní klimatické cíle pro období do roku 2030, k nimž patří snížení emisí alespoň o 55 procent.
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí Česko výrazně pokročilo v oddělování environmentální zátěže od hospodářského růstu, zůstává však jednou z nejnáročnějších ekonomik EU z hlediska spotřeby energie, uhlíku i zdrojů.
Globální kontext
Dohoda posiluje pozici EU jako klimatického lídra před summitem COP30, který se bude konat v listopadu 2025 v brazilském Belému. Evropská unie je povinna předložit aktualizovaný národně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody před konferencí OSN o změně klimatu.
Nové cíle odrážejí nejen klimatické ambice EU, ale také její snahu udržet konkurenceschopnost průmyslu v době geopolitických změn a rostoucí konkurence z Asie. Spojení klimatických opatření s modernizací dopravní infrastruktury představuje komplexní přístup k udržitelné budoucnosti evropského kontinentu.
Zdroje: ČT24, Evropská komise – Mobilita a doprava, RailTech
