Z popela Northvoltu: tentokrát opatrně a cíleně
Projekt Battery Booster se nerodil ve vzduchoprázdnu. Evropská komise ho poprvé představila už v březnu 2025 jako součást Akčního plánu pro automobilový průmysl. Tehdejší prezidentka komise Ursula von der Leyen slíbila „přímé výrobní dotace“ pro společnosti, které v Evropě vyrábějí baterie. Od té doby ale program prošel výrazným přepracováním — a hlavně poučením z krachu švédského Northvoltu.
Právě pád Northvoltu na jaře 2025 — výrobce, který nedokázal snížit zmetkovitost ve své první továrně a skončil v insolvenci — se stal hlavním varováním. Komise proto nový program postavila tak, aby se podobný scénář neopakoval. Místo grantů půjde o bezúročné půjčky, což má firmy motivovat k efektivnímu hospodaření a rychlejšímu dosažení komerční životaschopnosti. „Chceme podpořit evropský bateriový průmysl v okamžiku, kdy je na kritické křižovatce. Právě teď je ten správný čas pomoci jim dosáhnout komerčního úspěchu,“ uvedl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra.
Přísné podmínky: první továrna, minimálně 10 GWh
Program je cílený výhradně na velké průmyslové projekty — a to za velmi konkrétních podmínek. Žádat mohou pouze firmy, které:
- už rozbíhají sériovou výrobu bateriových článků (tzv. ramp-up fáze),
- plánují minimální roční výrobní kapacitu 10 GWh, což při průměrné kapacitě baterie 50 kWh odpovídá článkům pro zhruba 200 000 elektromobilů,
- a jde o jejich první továrnu v průmyslovém měřítku — další závody stejného výrobce už podporu nedostanou.
Maximální výše půjčky na jeden projekt je 500 milionů eur. Při celkovém rozpočtu 1,5 miliardy to teoreticky vychází na tři velké projekty — reálné rozdělení ale bude záležet na kvalitě přihlášek.
Klíčovým omezením je právě fáze rozběhu výroby. Právě v tomto období — po dokončení stavby továrny, ale před stabilní sériovou produkcí — dochází k vysoké zmetkovitosti, která firmám brání dosáhnout ziskovosti a splnit přísné standardy automobilového průmyslu. Komise to označuje za „nejkritičtější a kapitálově nejnáročnější fázi“ celého procesu.
Kdo má šanci? ACC, Verkor, PowerCo
Podle analýzy serveru electrive.com je okruh potenciálních žadatelů poměrně úzký. Mezi hlavní kandidáty patří:
- ACC (Automotive Cells Company) — společný podnik Stellantis, Mercedes-Benz a TotalEnergies,
- Verkor — francouzský výrobce podporovaný Renaultem, který v prosinci 2025 otevřel továrnu s kapacitou 16 GWh v Dunkerque,
- PowerCo — bateriová divize koncernu Volkswagen, která koncem roku 2025 spustila výrobu unifikovaných článků v Salzgitteru.
Všechny tři společnosti se nacházejí přesně ve fázi, na kterou program cílí: továrny mají postavené, ale potřebují finanční polštář na přechodné období, než se dostanou do plnohodnotné ziskové výroby.
Zbývajících 300 milionů: suroviny jdou zvlášť
Původní plán oznámený v prosinci 2025 počítal s celkovou částkou 1,8 miliardy eur. Z toho 1,5 miliardy nyní míří do Battery Booster Facility, zatímco zbývajících 300 milionů eur bylo vyčleněno na projekty zaměřené na bateriové suroviny — ty ale nejsou součástí nově spuštěného programu a budou řešeny samostatně.
Financování celého programu jde z výnosů emisních povolenek (EU ETS) prostřednictvím Inovačního fondu. Komisař Hoekstra to komentoval slovy: „Měníme náklady na emise v palivo pro inovace.“
Co to znamená pro evropský automobilový průmysl
Pro evropské automobilky je spuštění Battery Boosteru důležitým signálem. Evropa se dlouhodobě potýká s dominancí asijských výrobců baterií — čínské CATL, BYD a jihokorejské LG a Samsung ovládají drtivou většinu globálního trhu. Bez vlastní výroby článků zůstává evropský automobilový průmysl zranitelný vůči výpadkům dodavatelských řetězců a geopolitickým tlakům.
„Battery Booster je o tom, aby Evropa zvládla toto kritické aktivum pro čistou transformaci. Baterie vyrobené v Evropě potřebujeme pro strategická odvětví, jako je automobilový průmysl, správa sítí nebo obranné drony,“ zdůraznil výkonný místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Program je součástí širší strategie, která zahrnuje i takzvaný Industrial Accelerator Act s kritérii „Made in the EU“ pro baterie — tedy požadavkem, aby baterie v elektromobilech prodávaných v EU měly rostoucí podíl evropského obsahu.
Harmonogram: první peníze ještě letos
Výzva k podávání žádostí bude spuštěna ve třetím čtvrtletí 2026 a potrvá přibližně šest týdnů. Komise plánuje vyhodnotit projekty a vyplatit první prostředky ještě do konce letošního roku. Hodnotit se bude technická a finanční zralost projektů a jejich přidaná hodnota pro evropskou ekonomiku.
Projekt je součástí širšího evropského úsilí o podporu bateriového sektoru — v prosinci 2024 už Komise spustila miliardovou výzvu IF24 Battery pro výrobu bateriových článků a zároveň s Evropskou investiční bankou představila 200milionové navýšení záruky InvestEU na podporu investic do evropské výroby baterií.
Proč EU dává místo grantů bezúročné půjčky?
Komise se poučila z krachu Northvoltu, který získal značné veřejné prostředky včetně dotací, ale přesto zkrachoval. Bezúročné půjčky mají firmy motivovat k odpovědnějšímu hospodaření a rychlejšímu dosažení ziskovosti. Zároveň jde o „finančně zdravější“ přístup — peníze se do rozpočtu EU vrátí a mohou být použity znovu.
Může o podporu žádat i firma mimo EU?
Výroba musí být umístěna na území Evropského hospodářského prostoru (EEA) a produkovat bateriovou technologii vhodnou pro elektromobily. Přihlásit se tedy mohou i asijské firmy, pokud mají továrnu v Evropě — například čínské CATL s maďarskou gigafactory. Komise ale zároveň pracuje na „Made in the EU“ kritériích, která budou postupně vyžadovat rostoucí podíl evropského obsahu v bateriích.
Jaký je rozdíl mezi Battery Boosterem a předchozími programy?
Zatímco dřívější výzvy (např. IF24 Battery s 1 miliardou eur) byly formou klasických grantů na výstavbu nových kapacit, Battery Booster cílí specificky na firmy, které už továrnu postavily a teď řeší finančně náročnou fázi náběhu výroby. Je to tedy spíše „překlenovací“ nástroj pro kritické období mezi dokončením stavby a stabilní ziskovou produkcí.
