Požáry elektromobilů jsou sice statisticky méně časté než u spalovacích vozů, ale když k nim dojde, jejich medializace je obrovská a hašení komplikované. Koncern Stellantis si je tohoto psychologického i technického problému vědom a podle nejnovějších informací získal patent na systém, který má potenciál zastavit nebezpečný jev zvaný „tepelný únik“ (thermal runaway) ještě předtím, než zachvátí celé vozidlo.
Nový patent, na který upozornil web MoparInsiders a technické detaily rozvedl magazín Electrek, popisuje sofistikované řešení integrované přímo do obalu baterie. Nejedná se o pasivní ochranu, ale o aktivní systém, který v případě nouze doslova zaplaví rizikové místo speciální pěnou.
Dvojité čepele a měkké zátky: Jak to funguje uvnitř
Základem patentovaného řešení je myšlenka, že nejlepším způsobem, jak uhasit požár baterie, je nepustit ho dál než k prvnímu poškozenému článku. Systém je však mechanicky mnohem zajímavější, než se na první pohled zdálo. Skládá se z několika klíčových prvků ukrytých pod podlahou vozu:
- Polymerový vak s chemií: Nad bateriovými články je umístěn pružný zásobník (bladder) z flexibilního polymeru naplněný retardérem hoření. Díky pružnosti materiálu se vejde i do stísněných prostorů moderních platforem.
- Chladicí potrubí se „soft plugs“: Toto je chytrý inženýrský detail. Chladicí okruh má v sobě zabudované speciální sekce uzavřené měkkým materiálem. Tyto zátky jsou dostatečně pevné, aby udržely tlak kapaliny při běžné jízdě, ale zároveň navržené tak, aby je bylo možné snadno prorazit.
- Dvě sady čepelí: V případě detekce kritické chyby řídicí jednotka aktivuje aktuátory, které vysunou dvě nezávislé sady čepelí. Jedna sada prořízne polymerový vak s retardérem, druhá okamžitě prorazí měkké zátky v chladicím potrubí.
Reakce v řádu milisekund
Klíčem k úspěchu je rychlost. Systém spoléhá na síť senzorů, které neustále monitorují teplotu a tlak uvnitř bateriového packu. Pokud senzory zaznamenají hodnoty odpovídající nástupu tepelného úniku, řídicí jednotka nečeká na potvrzení řidičem a automaticky spouští hašení. Patent rovněž zmiňuje ventily pro řízené odpouštění plynů, které by jinak mohly způsobit explozi obalu baterie.
Zajímavostí je, že Stellantis v patentu nepopisuje nutnost redesignu celého auta. Technologie je navržena tak, aby se dala integrovat do stávajících i připravovaných platforem, jako je STLA Medium nebo STLA Large, na kterých dnes již jezdí řada modelů.
Od patentu k sériové výrobě
Je důležité si uvědomit, že v automobilovém průmyslu ne každá patentovaná technologie okamžitě zamíří do výroby. Nicméně vzhledem k tomu, že se píše konec roku 2025 a tlak na bezpečnost baterií (a to i těch s pevným elektrolytem, na kterých Stellantis spolupracuje s firmou Factorial) roste, je pravděpodobné, že se s obdobou tohoto systému v budoucnu setkáme.
Pro zákazníky by to znamenalo další vrstvu jistoty. Pokud by se podobný systém stal standardem, mohl by z elektromobilů definitivně sejmout nálepku vozidel, která se „nedají uhasit“. Místo hodinových zásahů hasičů v kádích s vodou by si auto poradilo s problémem samo, lokálně a během několika vteřin.
Zdroj informací: MoparInsiders, Patentová databáze USPTO
