Co se stalo a kde jsou ceny teď
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února 2026 rozsáhlé vojenské operace proti Íránu. Útok zasáhl mj. přístav Bandar Abbas u Hormuzského průlivu, průmyslová zařízení a vojenskou infrastrukturu. Írán reagoval dronami a raketami na Izrael i americké základny v Perském zálivu. Lodní doprava v Hormuzském průlivu, kudy normálně protéká zhruba pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu, se podle BBC snížila o 90 %. Katar, zasažený íránskými drony, dočasně zastavil vývoz LNG ze svého terminálu – a ten je největší svého druhu na světě.
Reakce trhů byla okamžitá. Ropa Brent vzrostla z přibližně 72 dolarů za barel před útokem na více než 85 dolarů, tedy o víc než 15 %. Cena plynu na evropské burze TTF vyletěla z 32 eur na megawatthodinu přes 55 eur, než trochu klesla zpět po Trumpově oznámení, že USA budou chránit tankery v průlivu.
Na českých čerpacích stanicích se zdražení projevilo během dnů. Podle dat společnosti CCS dosáhl k 5. března 2026 celostátní průměr benzínu Natural 95 hodnoty 34,68 Kč/litr a nafty 35,10 Kč/litr – nafta je tak poprvé od března 2022 celostátně dražší než benzín. V Jihomoravském kraji stál benzín průměrně 35,03 Kč a nafta 35,43 Kč/litr, přičemž v Brně samotném se nafta prodávala již za 36,10 Kč. V pohraničních oblastech jižních Čech fronty na levnější pohonné hmoty tvoří i němečtí řidiči – v Bavorsku se benzín přibližuje 50 Kč/litr.
Oproti poslednímu únorovému týdnu benzín zdražil celostátně o přibližně 1,3–1,7 koruny na litru, nafta o 1,9–2,2 koruny. Ekonomové varují, že zdražení se nepromítne jen do paliv, ale přes přepravní náklady postupně i do cen zboží v obchodech – a to v horizontu dubna až května.
Tři scénáře: co přijde dál
Scénář 1 – krátký konflikt (do 2–3 týdnů)
Boje skončí, Hormuzský průliv se plně otevře. Cena ropy se stabilizuje kolem 80–85 dolarů. Benzín a nafta zdraží o 2–3 Kč oproti únoru, pak začnou klesat. Elektřina nezmění domácí smlouvy.
Scénář 2 – vleklý konflikt (měsíce)
Průliv zůstává ohrožen, pojistné tankerů drží přepravu draho. Goldman Sachs ve svém negativním scénáři kalkuluje s ropou kolem 100 dolarů za barel. Benzín by v ČR mohl přesáhnout 40 Kč/litr. Cena plynu a elektřiny výrazně vzroste, znovu se aktivují diskuse o cenových stropech. Inflace v Česku zrychlí.
Scénář 3 – nejhorší případ (eskalace do regionu)
Analytici Bernstein odhadují při vleklém konfliktu cenu ropy mezi 120 a 150 dolary za barel. To by znamenalo benzín nad 45–50 Kč a energetická krize srovnatelná s rokem 2022 by se stala reálnou možností. Pravděpodobnost tohoto scénáře analytici zatím hodnotí jako nízkou, ale nenulovou.
Bude zdražení elektřiny jako v roce 2022? Zatím ne – ale...
Rok 2022 byl výjimečný kombinací okolností: ruský útok na Ukrajinu, zastavení dodávek plynu z Ruska, evropské zásobníky na minimu a zároveň extrémní poptávka. Elektřina na burzách tehdy překonala 600 eur za megawatthodinu. Nyní je situace jiná – ale ne tak klidná, jak by se mohlo zdát.
Elektřina s okamžitým dodáním zdražila přes 11 % na přibližně 93 EUR/MWh, roční kontrakty však vzrostly jen nepatrně z necelých 80 EUR na 81–85 EUR/MWh. To jsou stále hodnoty daleko od roku 2022, kdy domácnosti v Česku platily za elektřinu i přes 2 500 Kč za MWh (přibližně 100 EUR).
Klíčový rozdíl oproti roku 2022 spočívá ve složení dodávek plynu. Podle agentury Reuters budou evropské zásobníky na konci března 2026 zaplněny pouze z 22–27 procent, zatímco pětiletý průměr je přes 40 procent – situace je tedy vážná. Největším dodavatelem LNG do Evropy jsou Spojené státy, jejichž dodávky jsou konfliktem v Íránu nedotčeny. Problémem je Katar, který po íránském útoku na svůj terminál Ras Laffan zcela zastavil produkci LNG – poprvé za posledních 30 let, upozornil Bloomberg. Katar přitom zajišťuje přibližně 20 procent světové produkce LNG.
Zásadní faktory, které rok 2026 odlišují od roku 2022:
Evropa má dnes diverzifikovanější zdroje plynu a kapacity pro import amerického LNG výrazně vzrostly. Zásobníky jsou nízko a situace je vážná – klíčový rozdíl oproti roku 2022 však spočívá v povaze hrozby: tehdy šlo o fyzický výpadek dodávek, dnes jde primárně o cenový šok při letním doplňování zásobníků, jak varuje analytička Elisabetta Cornago z Centre for European Reform. Navíc ceny ropy měly před konfliktem tendenci klesat – pohybovaly se kolem 65–73 dolarů za barel, zatímco v roce 2022 startovaly z vyšší základny. Přesto experti varují: pokud konflikt přetrvá přes dva měsíce, Goldman Sachs nevylučuje ceny plynu přes 100 EUR za MWh a ropu přes 100 dolarů za barel. To by se v cenách elektřiny pro domácnosti projevilo se zpožděním zhruba 3–6 měsíců.
Co to znamená pro elektromobily
Každá větší krize kolem cen pohonných hmot historicky oživuje zájem o elektromobily. Bylo to patrné v roce 2022, kdy registrace elektromobilů v Česku skokově vzrostly právě v době, kdy nafta přesáhla 40 Kč/litr. Nyní se situace znovu opakuje – a základ je tentokrát příznivější.
Nabídka je dnes nesrovnatelně širší. V roce 2022 neexistoval Škoda Elroq, Leapmotor, MG ZS nové generace ani desítky dalších modelů s dojezdem přes 400 km dostupných pod 800 tisíc korun. Infrastruktura se od té doby rozrostla – veřejná dobíjecí síť v Česku za rok 2025 vzrostla meziročně o 19 % a přibyly především rychlonabíječky.
Domácí nabíjení zůstává při ceně elektřiny kolem 5 Kč/kWh výrazně výhodnější než tankování. Při ceně benzínu 35 Kč/litr a průměrné spotřebě 7 l/100 km vychází 100 km jízdy spalovacím autem na přibližně 245 Kč. Elektromobil se spotřebou 16 kWh/100 km nabitý doma vyjde na 80 Kč – třikrát levněji. Pokud benzín přesáhne 40 Kč, rozdíl se dále prohlubuje.
Zároveň je ale třeba být realistický: zdražení elektřiny by výhodu elektromobilů částečně erodovalo. Pokud by při nejhorším scénáři elektřina zdražila z dnešních přibližně 5 Kč/kWh na 8–9 Kč/kWh (podobně jako při vrcholu krize 2022), stále by domácí nabíjení bylo levnější než tankování benzínu za 45+ Kč – ale výhoda by nebyla tak dramatická. Veřejné rychlonabíjení je přitom již dnes dražší a při zdražení elektřiny by se prodražilo jako první.
Dalším faktorem je psychologie. Geopolitická nejistota a strach z dalšího zdražování energií obvykle urychlují rozhodnutí o koupi elektromobilu u těch, kdo ji zvažovali. Prodejci elektromobilů to vědí – a lze očekávat, že pokud konflikt potrvá, oživení poptávky se projeví v registracích za druhé čtvrtletí 2026.
Nevzniká tu paradox?
Existuje jeden nepříjemný paradox, o kterém se moc nemluví. Zdražení elektřiny – pokud k němu dojde – postihne mimo jiné i majitele elektromobilů, kteří si pořídili auto právě kvůli úsporám. Přitom ti, kdo nabíjejí veřejně bez vlastního wallboxu, jsou na cenovém výkyvu závislí víc než ti s domácím nabíjením.
Zároveň platí, že elektromobil je méně závislý na jednom zdroji energie než spalovací auto. Elektřina může pocházet z jaderné energie, obnovitelných zdrojů i z uhlí – portfolio zdrojů je diverzifikovanější než ropa, jejíž cenu může Perský záliv sám o sobě rozhoupat o desítky procent za víkend.
Právě tato energetická nezávislost na jedné surovině a jednom regionu světa je argument, který bude v nadcházejících týdnech zaznívat stále hlasitěji – a bude poctivý.
