Usnesení je opatrné. Kritéria evropské preference se do běžícího programu integrují až poté, co spolková vláda vypracuje pravidla slučitelná s právem EU a ideálně harmonizovatelná pro celou unii. Vznikat mají v rámci připravovaného balíčku Industrial Accelerator Act. Berlín tak ve skutečnosti jen potvrdil, co spolkové ministerstvo životního prostředí řeklo už v červnu. Současná evropská legislativa preferenci evropských vozů neumožňuje bez dalšího, ale jakmile unijní pravidlo „made in Europe“ ve zmíněném balíčku vznikne, ministerstvo se přizpůsobí. Kdy nové kritérium skutečně vstoupí v platnost, není jasné.
Zatím peníze tečou celému světu
Německo nové dotace na elektromobily spustilo v květnu, už jsme tehdy psali, že lze získat až 6 000 eur a že program nemá cenový strop. Příspěvek se odvíjí od příjmu domácnosti a počtu dětí. Úřad BAFA od srpna zveřejňuje podrobné statistiky a ty vypadají úměrně. K 1. srpnu schválil 26 875 žádostí, podaných jich bylo přes sto tisíc. Výplaty dosáhly 117 milionů eur a průměrná podpora na domácnost činí 4 350 eur. Devadesát dva procent žádostí směřuje na čistě elektrické vozy a zhruba polovina schválených případů pochází z nejnižší příjmové skupiny, tedy od domácností s ročním zdanitelným příjmem do 45 000 eur. Dotace míří tam, kde bez ní nákup často nepadne.
Že podpora funguje, ukazují i registrace. Za první pololetí 2026 se v Německu prodalo 368 006 čistě elektrických aut, meziročně o 48 procent více. Vyplývá to z dat ACEA, která pravidelně sledujeme. V celé EU přitom elektromobily dosáhly podílu 20,7 procenta na nových registracích.
Největší zájem je o koncern Volkswagen, ten má na kontě 6 239 schválených dotací a pod sebou kromě samotného VW drží i Škodu a Cupru. Mezi jednotlivými značkami vede Tesla s 4 590 schváleními. Nejpopulárnějším modelem je Model Y (3 067), který sjíždí z linky v braniborském Grünheide, na druhém místě je Škoda Elroq (2 148). Následují Model 3 (1 517), korejský Hyundai Inster (1 092) a VW ID.3 (958). Do první desítky patří mimo jiné Cupra Born, Leapmotor T03, Fiat 500e nebo BMW iX1, ve statistice ale narážíme i na elektrické Porsche. Strop ceny v programu chybí, takže luxusní modely podporu neztratily.
Kde vozy vznikly, analyzoval deník Automobilwoche. 7 590 dotovaných aut sjelo z německých linek, což je necelá třetina. Zhruba čtvrtina, 6 622 vozů, pochází z Číny a do té skupiny spadají i modely západních značek vyráběné v Číně. Mimo Evropu vzniká i čtvrtý nejoblíbenější model, Inster, který vzniká v Koreji. Tato otevřenost je kámen úrazu. Evropský filtr by peníze přivolal k tuzemské výrobě.
Škodovce se nic nemění
Pro českou automobilku je výsledek jednoznačný. Elroq vzniká v Mladé Boleslavi, takže kritérium evropského původu mu podporu nesebere. U nás se podle našeho katalogu prodává od 882 000 Kč, základní Elroq 60 nabízí baterii 61 kWh a dojezd 451 kilometrů. Německou dotaci těží už dnes a ani po zavedení filtru se nic nezmění. Stejně na tom jsou ID.3, Cupra Born nebo Fiat 500e, které vznikají v Evropě. Ránu by naopak dostal korejský Inster a vozy z čínské produkce.
Proč koalice nezakročila dřív, je politická otázka. V červnu média mluvila o „čínském šoku“, protože program je otevřený celému světu. Ministerstvo tehdy popřelo, že by subvence stékaly především čínským značkám: podle jeho čísel tvořily vozy čínských výrobců jen 15 procent prvních 50 000 žádostí. Už v lednu jsme psali, že dotace dostanou i čínské značky. Neslučitelné to není. Čínské značky a auta vyrobená v Číně jsou dvě různé věci, do druhé skupiny patří i západní modely.
Plug-in hybridy a bitva o utility factor
Druhé velké téma klausury se týká plug-in hybridů. CDU/CSU a SPD chtějí zabránit zpřísnění tzv. utility factoru, které EU plánuje od začátku roku 2027. Ten určuje, jakou část jízdy u plug-in hybridů regulace počítá jako elektrickou. Skutečnost je ale horší než staré tabulky. Podle analýzy Evropské komise z roku 2022 vyprodukovalo 320 000 zkoumaných plug-in hybridů v průměru zhruba 3,5krát více CO2, než slibovalo schválení typu. Faktor se proto zpřísnil už od roku 2025 a od roku 2027 má přijít druhá dávka. Právě proti ní se koalice postaví.
Zpřísnění totiž ztěžuje výrobcům dosažení emisních cílů a hrozí pokuty. Frakce ještě požadují, aby emise nad hranici 90procentního snížení, které platí od roku 2035, nemusely být plně vyrovnány. Jde o cestu, kterou naznačila komise v prosincovém balíčku pro automobilový průmysl, ten však zatím není definitivně schválen. Pravidlo, že od roku 2035 nesmí nové osobní vozy vypouštět CO2, formálně stále platí. Způsob, jakým k němu jednotlivé strany přistupují, ale ukazuje, že jeho definitivní podoba není zpečetěná.
Autonomní řízení jako třetí priorita
Vládní strany si vzaly na klausuru i autonomní řízení a chtějí z Německa světovou špičku. Bude se zkoumat, jak rychleji přenést pilotní projekty do běžného provozu, mimo jiné zrychlenými povoleními a cílenou podporou. Motivace je dvojí. Dopravní podniky bojují s nedostatkem řidičů a americká Waymo mezitím ohlásila komerční robotaxi v Mnichově do konce roku 2027. O tom, jak Tesla bojuje o německý trh se systémem FSD, jsme nedávno také psali.
Dotace tak zůstávají v běžícím režimu a zatím bez evropského filtru. Jakmile komise v rámci Industrial Accelerator Act předloží preferenční kritéria, Německo je zapracuje. Otevřené zůstává, jak přísně budou definována a zda je uplatní celá unie, nebo jen Berlín. Zdroj zprávy: electrive.net
