Stellantis vydělal 377 milionů eur, ale hotovost teče do minusu. Skutečně se vrací k formě?

Z červených čísel zpátky do zisku

Stellantis prošel v posledních měsících jednou z nejtěžších kapitol své krátké historie. Po odchodu Carla Tavarreseho v září 2025 převzal řízení Antonio Filosa a okamžitě se pustil do očisty domu plného problémů — od výrobních nedostatků přes propadající se prodeje v Severní Americe až po vztahy s dealery. První čtvrtletí 2026 přináší první vážné známky toho, že tyto kroky začínají přinášet ovoce.

Čistý zisk 377 milionů eur je sice výrazným zlepšením oproti ztrátě před rokem, ale v kontextu automobilového giganta s ročními tržbami kolem 150 miliard eur jde stále o číslo, které by před pár lety působilo jako vtip. Upravený provozní zisk dosáhl 1,0 miliardy eur při marži 2,5 %. To je sice o 160 bazických bodů lepší než v Q1 2025, ale ve srovnání s konkurencí — například Toyota běžně hlásí marže okolo 10 % — je to stále velmi tenký led.

Filosa ve svém prohlášení zdůraznil, že prioritou je „vrátit zákazníka do centra všeho, co děláme“. Tato fráze může znít jako standardní PR jazyk, ale ve světle předchozích problémů Stellantisu — zejména nabídky vozů bez klíčových bezpečnostních systémů a propadající se kvality — má konkrétní váhu.

Regiony: Amerika táhne, Asie zaostává

Nejsilnější stránkou výsledků je bezpochyby Severní Amerika. Prodeje zde vzrostly o 6 %, přičemž trh jako celek klesal o 6 %. Stellantis tak byl nejrychleji rostoucí automobilkou v regionu a jeho tržní podíl v USA stoupl na 7,9 % — o 80 bazických bodů více než před rokem. Tahounem byl především Ram, jehož prodeje vzrostly o přibližně 20 % a zaznamenaly nejsilnější první čtvrtletí od roku 2023.

Také Jeep ukazuje známky oživení. Do prodejen přišly nový Jeep Cherokee, modernizovaný Grand Cherokee, Grand Wagoneer a také Dodge Charger SIXPACK. To je důležité, protože právě portfolio Jeepu a Ramu tvoří páteř amerických zisků Stellantisu. Pokud tyto značky fungují, celá skupina dýchá lépe.

V Evropě situace vypadá slušně na první pohled — prodeje +5 %, s Leapmotor dokonce +8 %. Tržní podíl v EU30 dosáhl 17,5 % a včetně Leapmotoru 18,1 %. Stellantis si udržel vedení v lehkých užitkových vozech s podílem 28,7 %. Pozitivní je, že růst přišel z Itálie, Německa a Španělska, tedy z klíčových trhů.

Oproti tomu Asie a Tichomoří zůstávají bolavým místem. Prodeje klesly o 4 % (o 2 % včetně Leapmotoru) v důsledku slabšího průmyslového prostředí. Jedinou výjimkou je Indie, kde Citroën díky modernizované nabídce vyskočil o 71 %. To je sice působivé číslo, ale z velmi nízké základny.

Jižní Amerika zůstává stabilní, ale s varovným signálem: prodeje sice rostou o 1–2 %, ale tržní podíl klesl o 270 bazických bodů na 21,1 %. Stellantis sice stále vede v Brazílii a Argentině, konkurence — zejména čínští výrobci — tady zřejmě získává půdu pod nohama.

Elektromobilita ve stínu čísel

Tisková zpráva zmiňuje diverzifikované portfolio pohonů včetně BEV, hybridů a spalovacích motorů, ale konkrétní prodejní čísla elektromobilů chybí. To samo o sobě říká dost. Zatímco někteří konkurenti — například Volkswagen nebo Hyundai — aktivně komunikují podíl elektromobilů na celkových prodejích, Stellantis tento údaj neuvádí.

Co zpráva potvrzuje, je rostoucí význam Leapmotoru. Čínská značka, ve které Stellantis drží podíl, se stala nejprodávanější značkou BEV v Itálii a buduje komerční momentum napříč Evropou. Model B10 byl nedávno představen také v Jižní Americe. Pro Stellantis je to zásadní strategický krok — místo vlastních elektromobilů na platformách STLA Medium a STLA Small prozatím vsazuje na import čínské technologie. Otázkou zůstává, jak dlouho tento model udržitelně funguje, zejména v kontextu možných celních bariér a politického tlaku na evropskou výrobu.

V Severní Americe je situace ještě jasnější: úspěchy táhnou spalovací modely Ram a Jeep. Elektromobily ve velkém nejsou na pořadu dne, což je v regionu, kde prodej BEV zpomalil, pragmatické, ale v dlouhodobém horizontu riskantní. Stellantis potřebuje mít do roku 2027–2028 připravené konkurenceschopné elektromobily, aby splnil emisní regulace a neztratil tržní podíl.

Proč marže 2,5 % není důvod k oslavám

Návrat k čistému zisku je důležitý symbolicky. Prakticky ale Stellantis stále bojuje o každý eurocent. Průmyslový volný cash flow dosáhl minus 1,9 miliardy eur. Koncern argumentuje typickou sezónností prvního čtvrtletí a jednorázovými výdaji přibližně 0,7 miliardy eur souvisejícími s odpisy a restrukturalizačními náklady z druhého pololetí 2025. To je pochopitelné, ale cash flow je životní tekutina každé automobilky. Záporná hodnota znamená, že Stellantis musí pokračovat v zadlužování — v březnu vydal hybridní perpetuální dluhopisy za 5 miliard eur.

Likvidita 44,1 miliardy eur je solidní a nachází se v cílovém rozmezí 25–30 % ročních tržeb. To dává Stellantisu časovou rezervu, ale ne nekonečnou. Filosa a jeho tým musí ukázat, že dokážou zvyšovat marže organicky — nikoliv jen šetřením a prodejem dluhopisů.

Výhled pro celý rok 2026 zůstává nezměněn: Stellantis očekává meziroční růst tržeb v jednociferných procentech, marži v nízkých jednociferných procentech a zlepšení volného cash flow. Pozitivní cash flow by mělo přijít až v roce 2027. To znamená, že ještě minimálně další dva roky bude koncern žít z rezerv a úvěrů.

Deset novinek a klíčový Investor Day

Stellantis v letošním roce plánuje uvedení 10 zcela nových a 6 modernizovaných vozidel. Mezi nimi figuruje nový Citroën C5 Aircross, který by měl posílit klíčový segment C-SUV v Evropě. V Severní Americe bude klíčové, zda nové modely Jeepu udrží momentum a zda se podaří stabilizovat značku Chrysler, která se v posledních letech potácí na hraně relevance.

Další důležitý milník přijde 21. května 2026, kdy se v Auburn Hills v Michiganu uskuteční Investor Day. Tam by Filosa měl představit dlouhodobější strategii, zejména v oblasti elektromobility a softwaru. Platformy STLA Brain, STLA Cockpit a STLA AutoDrive byly představeny již dříve, ale jejich komerční nasazení zatím zaostává za očekáváním. Investoři budou chtít slyšet konkrétní plány, nikoliv jen sliby.