Ideál na dosah: Vlastní wallbox ve společné garáži
Nejpohodlnější a z dlouhodobého hlediska nejlevnější řešení je nabíjení doma. Ve společných garážích bytových domů to však není tak jednoduché jako instalace poličky. Klíčový je souhlas společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo družstva. Legislativa se v posledních letech posunula a získání souhlasu je snazší, obzvlášť pokud dům prochází rekonstrukcí. Od roku 2025 navíc nová legislativa vyžaduje u nebytových budov s více než 20 parkovacími místy instalaci alespoň jedné nabíjecí stanice, což naznačuje směr, kterým se bude ubírat i legislativa pro bytové domy.
Po získání souhlasu přichází na řadu technické řešení. Je nutné posoudit kapacitu elektrické sítě v domě a případně ji posílit. Samotná cena wallboxu se pohybuje v rozmezí 10 000 až 30 000 Kč, ale k tomu je třeba připočítat náklady na instalaci, revizi a případné úpravy elektroinstalace, které mohou celkovou cenu navýšit o další desítky tisíc korun. Výhodou je pak ale bezkonkurenční cena za kilowatthodinu, která se při využití levného tarifu může pohybovat i pod 4 Kč/kWh.
Veřejné nabíječky: Záchranná síť (nejen) ve městech
Pokud domácí nabíjení není možné, stává se hlavním zdrojem energie síť veřejných nabíjecích stanic. V České republice ji budují především velcí hráči jako ČEZ, PRE a E.ON. Hustota sítě je největší v Praze a dalších velkých městech, kde na nabíječku narazíte u obchodních center, na parkovištích nebo i v rezidenčních zónách. Naopak v menších městech a na vesnicích může být dostupnost stále omezená a vyžaduje od řidiče více plánování.
Ceny se liší podle poskytovatele a rychlosti nabíjení:
- AC stanice (pomalé nabíjení): Ideální pro delší stání, například přes noc nebo během pracovní doby. Výkon se pohybuje do 22 kW a cena se v roce 2025 pohybuje okolo 8-11 Kč/kWh pro registrované zákazníky.
- DC stanice (rychlé nabíjení): Určené pro rychlé doplnění energie na cestách. Výkon je 50 kW a více. Zde je cena logicky vyšší, nejčastěji v rozmezí 10-18 Kč/kWh.
Současný počet elektromobilů na českých silnicích znamená, že fronty u nabíječek jsou spíše výjimečné. Situace by se však mohla změnit s masivnějším nástupem elektromobility. Prozatím je ale veřejná síť pro obyvatele sídlišť plně funkčním řešením, i když finančně náročnějším než domácí nabíjení.
Pohled do budoucna: Nabíjení z lampy na ulici
Inovativním řešením, které se začíná testovat i v českých městech, je integrace nabíjecích bodů do sloupů veřejného osvětlení. Pilotní projekty, například v Praze, ukazují potenciál této technologie. Pro obyvatele, kteří parkují přímo na ulici, by to znamenalo revoluční zjednodušení. Jedná se o pomalejší AC nabíjení, které je ideální pro doplnění energie přes noc.
V roce 2025 je tato technologie stále v plenkách a nelze na ni plošně spoléhat. Je to však velmi slibná cesta, jak v budoucnu zpřístupnit nabíjení tisícům dalších domácností bez vlastního parkovacího stání.
Inspirace ze zahraničí: Jak to dělají v Norsku a Dánsku?
Zatímco v Česku je nabíjení v bytových domech stále rozvíjející se disciplínou, v zemích jako Norsko, kde podíl elektromobilů na prodejích nových vozů dlouhodobě přesahuje 80 %, jde o dávno vyřešený problém. Jejich přístup stojí na dvou pilířích: legislativní podpoře a chytrých technologiích.
Klíčovým nástrojem v Norsku je zákonem dané „právo na nabíjení“ (tzv. right to charge). To v praxi znamená, že společenství vlastníků nebo družstvo nemůže majiteli elektromobilu zamítnout instalaci nabíjecího bodu bez velmi pádného, objektivního důvodu (například pokud by instalace ohrozila bezpečnost budovy nebo byla technicky neproveditelná). Tím se zcela odstraňuje největší bariéra, kterou je získání souhlasu.
Na legislativu navazuje finanční podpora. V minulosti norská vláda poskytovala štědré dotace přímo bytovým domům na vybudování základní infrastruktury pro nabíjení. Běžným modelem je instalace centrálního systému s dynamickým řízením zátěže (load balancing). Ten inteligentně rozděluje dostupný výkon mezi více nabíjených vozů, aby nedošlo k přetížení hlavní přípojky domu. Každý rezident si pak na připravenou infrastrukturu připojí vlastní wallbox a spotřebovaná energie je mu účtována individuálně přes podružný elektroměr.
Podobně v Dánsku, zejména v Kodani, je kladen velký důraz na hustou síť veřejných AC nabíječek přímo v rezidenčních ulicích. Města tak aktivně řeší situaci pro obyvatele starších budov bez garáží. Tyto ověřené modely – kombinace zákonné opory, chytrých technických řešení a dostupné veřejné sítě – jsou jasnou inspirací, jakou cestou se může v následujících letech vydat i Česká republika.
Kromě legislativní podpory a systémů pro bytové domy se tyto země intenzivně zaměřují i na řešení pro ty, kteří parkují přímo na ulici. A právě zde přichází na řadu celá řada inovativních přístupů.
A ano, nabíjení z veřejného osvětlení je jedním z nich. Tato technologie, často označovaná jako "lamp post charging", se úspěšně rozšířila například ve Velké Británii a pilotní projekty běží i ve skandinávských městech. Její největší výhodou je využití již existující elektrické sítě. Pro města je tak výrazně levnější a rychlejší instalovat nabíjecí body do stávajících lamp, než kopat nové přípojky. Jde typicky o pomalejší AC nabíjení s výkonem okolo 5-7 kW, což je pro noční nabíjení rezidentů naprosto ideální.
Nejde ale o jedinou technologii. V hustě obydlených čtvrtích se velmi osvědčily i další formy:
- Nenápadné nabíjecí sloupky (Bollards): Místo klasických, robustních nabíjecích stanic se v rezidenčních zónách často instalují tenké, designově čisté sloupky na okraj chodníku. Nezabírají mnoho místa, nenarušují vzhled ulice a poskytují standardní AC nabíjení pro jedno či dvě auta. Tento přístup je masivně rozšířený například v Nizozemsku.
- Výsuvné nabíječky z chodníku: V historických centrech měst, kde je kladen důraz na estetiku, se prosazují takzvané "pop-up" nabíječky. Jsou kompletně skryté v úrovni chodníku a vysunou se pouze v momentě, kdy je řidič aktivuje pomocí mobilní aplikace. Po ukončení nabíjení opět zmizí pod povrchem.
Celková strategie v těchto zemích tedy nespočívá v hledání jednoho univerzálního řešení, ale v chytré kombinaci různých technologií. Pro každý typ zástavby – ať už jde o moderní bytový komplex s garážemi, sídliště s velkými parkovišti, nebo historickou ulici s parkováním podél chodníku – existuje vhodné a efektivní řešení.
Verdikt: Jde to, ale s plánováním
Život s elektromobilem v bytovém domě v roce 2025 je rozhodně možný, vyžaduje však spíše drobnou změnu návyků než neustálé plánování. S dojezdy moderních vozů, které se běžně pohybují okolo 500 km (WLTP), dávno neplatí mýtus o každodenním hledání nabíječky. Při průměrném denním nájezdu okolo 50 kilometrů totiž jedno plné nabití s přehledem pokryje celý pracovní týden. Potřebné doplnění energie tak lze pohodlně vyřešit během víkendového nákupu u obchodního centra, kde se rychlonabíjecí stanice stávají standardem. Nejde tedy o každodenní starost, ale spíše o efektivní sladění jedné činnosti s druhou. Klíčové samozřejmě zůstává, aby rozvoj infrastruktury udržel krok s rostoucím počtem elektromobilů na našich silnicích. A pokud se
Zdroje: Ceník E.ON Drive, Ceník ČEZ futurego, ubitricity.com
