Ještě v průběhu léta 2026 ujišťoval šéf technického vývoje Audi Rouven Mohr veřejnost, že neexistuje žádný důvod měnit plánovaný start elektrického modelu A4 e-tron v roce 2028. Podle čerstvých zjištění německého deníku Handelsblatt a technologického portálu Golem.de je však realita podstatně střízlivější. Výroba stěžejního modelu střední třídy nezačne dříve než v březnu 2029, přičemž zasvěcené kruhy uvnitř koncernu počítají spíše s přelomem dubna a května téhož roku.
Pro ingolstadtskou automobilku i mateřský koncern Volkswagen jde o mimořádně citlivou zprávu. Právě modelová řada A4 představuje tradiční pilíř prodejů pro firemní flotily, neboť ty v Evropě tvoří většinu registrací nových vozů této kategorie.
Tříletá mezera proti BMW i Mercedesu
Zpoždění staví Audi do nezáviděníhodné pozice vůči přímé konkurenci. Zatímco Audi odkládá elektrickou střední třídu na konec dekády, rivalové z Mnichova a Stuttgartu nezahálejí:
- BMW chystá uvedení sedanu i3 na nové architektuře Neue Klasse už pro rok 2026, přičemž slibuje dojezd až 900 kilometrů v režimu WLTP.
- Mercedes-Benz plánuje představit vlastní plně elektrickou třídu C rovněž ještě v průběhu roku 2026.
V praxi to znamená, že Audi bude zhruba tři roky bez srovnatelného elektromobilu v segmentu, kde se lámou flotilové smlouvy velkých firem. Stávající nabídka postavená na platformě PPE (modely A6 e-tron a Q6 e-tron) míří do vyšších cenových pater, zatímco menší Q4 e-tron využívá starší 400voltovou techniku MEB.
Proč se platforma SSP zadrhla
A4 e-tron byl vybrán jako průkopník zcela nové celokoncernové architektury SSP (Scalable Systems Platform). Tato stavebnice má do budoucna pokrýt drtivou většinu vozů od malých hatchbacků až po luxusní limuzíny s potenciálním objemem až 30 milionů automobilů. Původně ji přitom v roce 2021 ohlašoval tehdejší šéf koncernu Herbert Diess, start byl plánován na rok 2026. Celkový skluz projektu tak už dosahuje zhruba tří let.
Za nynějším posunem stojí souběh několika technických a organizačních faktorů:
- Přechod na 48V síť: Šéf Audi Gernot Döllner prosadil uprostřed rozjetého vývoje rozhodnutí vybavit A4 e-tron a celou platformu SSP 48voltovou palubní sítí místo běžného 12V standardu. Zvýšení napětí sice umožňuje použít tenčí kabeláž a napájet výkonnější výpočetní jednotky, ale pro evropské dodavatele zvyklé na 12 V jde o velkou komplikaci, která vývoj citelně zdržuje.
- Koordinační tření s Rivianem: Softwarovou a elektronickou zónovou architekturu vyvíjí koncern ve společném podniku s americkým výrobcem Rivian. Požadavky jednotlivých koncernových značek se však scházejí v centrálním uzlu, což podle zdrojů zevnitř vytváří zdržení, navíc umocněné devítihodinovým časovým posunem mezi Německem a Kalifornií.
- Redukce variant: Aby se snížila extrémní technická náročnost, zmenšil koncern počet původně plánovaných 8 variant platformy SSP na polovinu.
Odklad má řetězový dopad na celý koncern. Električtí nástupci modelů Volkswagen Golf a T-Roc se podle německých zdrojů nedostanou na trh dříve než v roce 2030.
Mocenský boj a miliardové škrty
Do technických potíží promlouvají tvrdá ekonomická čísla. V prvním pololetí 2026 vykázal celý koncern Volkswagen pokles provozního zisku o 11,6 procenta na 5,9 miliardy eur při tržbách 158,1 miliardy eur. Prodeje v Číně se propadly zhruba o 20 procent a samotné Audi ve druhém čtvrtletí zaznamenalo meziroční propad zisku po zdanění o 21 procent na 563 milionů eur.
Dozorčí rada schválila úsporný program, který počítá s masivní redukcí vývojových výdajů. Objemové značky (Volkswagen, Škoda a Cupra) musí ušetřit 14,6 miliardy eur, samotná skupina Audi dalších téměř 11 miliard eur. Do roku 2035 má koncern seškrtat modelovou nabídku o 50 procent a počet výbavových variant dokonce o 75 procent.
V kuloárech současně sílí spor o to, kdo má určovat technický směr. Zda má vzniknout funkce centrálního technologického ředitele (CTO) pro celý koncern, o niž podle německých médií usiluje sám Gernot Döllner z Audi, nebo zda si silnější pozici udrží šéf značky Volkswagen Thomas Schäfer.
Reakce v Německu: Rozčarování i přirovnání ke Stuttgartu 21
Zpráva o dalším odkladu vyvolala v německých odborných kruzích i na veřejnosti prudkou odezvu. Řada médií a komentátorů otevřeně poukazuje na kontrast mezi marketingovým heslem Vorsprung durch Technik (Náskok díky technice) a tříletým zpožděním za hlavními domácími konkurenty. V německém tisku se dokonce objevilo přirovnání celého projektu SSP k pověstné nekonečné stavbě železničního uzlu Stuttgart 21.
Napětí je patrné také v odborech. Šéfka vlivného odborového svazu IG Metall a místopředsedkyně dozorčí rady VW Christiane Benner v televizním vystoupení zdrženlivě konstatovala, že důvěra v generálního ředitele Olivera Blumeho musí být teprve obnovena. Schválené úsporné plány totiž v médiích doprovázejí zprávy o možném rušení desítek tisíc pracovních míst a prověrkách německých závodů po roce 2030.
Hlasitá kritika se ozývá i od motoristů v diskusních fórech. Řidiči připomínají, že modely Q6 e-tron a A6 e-tron po svém uvedení bojovaly s nedotaženým softwarem. Zpoždění klíčového sedanu A4 o další rok tak mnozí vnímají jako zbytečné vyklizení pozic na trhu, který nečeká.
