Polsko má dvakrát víc nabíječek než Česko. Rychlých vede víc

Polsko mělo v červenci 2026 podle harmonizovaných dat Evropské komise 15 558 veřejně přístupných nabíjecích bodů, Česko 7 471. Rozdíl je víc než dvojnásobný. Důležitější pro dálkové cesty je skladba sítě: stejný zdroj eviduje v Polsku 6 895 DC bodů a v Česku 2 633. Čísla ale nejsou přímým návodem, jak rychle se bude nabíjet na každé trase.

Český trh s elektromobily letos roste a podíl bateriových aut na nových registracích už překonal sedm procent. Veřejná infrastruktura však neroste všude stejným tempem. Nejnovější srovnatelné údaje zveřejňuje Evropská observatoř pro alternativní paliva EAFO, která pro oba státy používá stejnou metodiku a rozlišuje body se střídavým a stejnosměrným proudem.

Polsko má zhruba 2,1krát více bodů

V červenci 2026 evidovala EAFO v Polsku 8 663 AC a 6 895 DC bodů. V Česku to bylo 4 838 AC a 2 633 DC bodů. Polská síť je tedy početně 2,08krát větší, zatímco DC část je 2,62krát větší. Podíl DC bodů vychází v Polsku na 44,3 %, v Česku na 35,2 %.

Zdroj: EAFO – Polsko a EAFO – Česko; stav k červenci 2026, aktualizace 15. srpna 2026.

DC není přesné synonymum pro vysoký výkon. EAFO třídí infrastrukturu podle typu proudu; v její terminologii jsou mezi DC i body pod 50 kW, zatímco výkonové třídy začínají na hranici nad 22 kW. Pro řidiče proto samotný podíl DC neříká, zda na konkrétní trase najde stojan s výkonem 50, 150 nebo 350 kW. Přesto je užitečným ukazatelem, jak velká část sítě je určená spíše pro průběžné dobíjení než pro dlouhé parkování.

Proč se v Polsku mluví o více než polovině rychlých bodů

Polská organizace PZPM/PSNM zveřejnila pro konec července jinou sadu čísel: 13 454 veřejně dostupných bodů, z nichž 6 751 neboli 50,2 % označuje jako DC. Tento údaj stojí za titulky o tom, že rychlé nabíjení už v Polsku tvoří většinu sítě.

Nejde nutně o rozpor, ale o rozdílný registr a vymezení souboru. EAFO získává údaje od provozovatelů nabíjecích sítí a používá klasifikaci AFIR. Polský přehled PZPM/PSNM pracuje s národní evidencí a vlastním výběrem veřejně dostupných bodů. V článku proto nelze míchat polských 50,2 % s českými daty z jiného registru a vydávat výsledek za přesné mezinárodní srovnání.

České Ministerstvo průmyslu a obchodu evidovalo k 30. červnu 2026 celkem 6 404 veřejně přístupných bodů, z toho 2 750 nad 22 kW. Také tento součet se liší od EAFO, která pro červenec uvádí 7 471 bodů. Národní registr a celoevropská databáze prostě nemusejí zachytit stejný okruh provozovatelů ani stejný okamžik změn v síti.

Co z toho plyne při cestě do Polska

Pro cestu z Česka na sever nestačí porovnat dva státní součty. Rozhoduje pokrytí konkrétních dálničních tahů, počet konektorů na lokalitě, jejich výkon a funkčnost. Stejný problém řeší i řidiči, kteří plánují rychlé nabíjení podle výkonu stojanu: štítek 150 kW neznamená, že stejný výkon přijme každý vůz nebo že jej udrží do vysokého stavu nabití.

Polské číslo je přesto podstatné. V porovnání s Českem má země nejen více veřejných bodů celkem, ale i výrazně větší DC část sítě. To je dobrá zpráva pro tranzit přes Polsko; není to ale důkaz, že každá trasa bude bez čekání. Před delší cestou zůstává rozumné ověřit konkrétní zastávky v navigaci auta či aplikaci provozovatele a ponechat si alternativu.

Česko neztrácí jen v počtu

Česká síť se dál rozšiřuje a samotný počet bodů nemusí odpovídat jejich využitelnosti. Výhodou mohou být silné lokality na hlavních trasách, nevýhodou naopak velký počet pomalých AC bodů, které dálkovou cestu nezrychlí. U českých sítí se proto vyplatí sledovat nejen počet lokalit, ale i skutečný výkon; příklad PRE POINT ukazuje, že samotný údaj v kW nevystihne všechno. O tom, kolik řidič skutečně zaplatí, navíc rozhoduje vedle výkonu i tarif a možnost domácího nabíjení. Rozdíl mezi domácím a veřejným nabíjením proto zůstává pro provozní náklady zásadní.

Nejpřesnější závěr z červencových dat není, že Polsko už má „hotovo“ a Česko zaostává bez šance. Polsko má větší síť a vyšší podíl DC bodů v jednotném evropském měření. Pro české řidiče je to viditelný náskok zejména při cestách přes hranice. Pro další srovnání ale bude potřeba sledovat nejen počet bodů, ale i výkon, dostupnost a spolehlivost na konkrétních trasách.

Zdroje a metodika

• European Alternative Fuels Observatory: infrastruktura v Polsku, stav červenec 2026.
• European Alternative Fuels Observatory: infrastruktura v Česku, stav červenec 2026.
• MPO: seznam veřejně přístupných dobíjecích stanic, stav k 30. červnu 2026.
• PZPM/PSNM: polský přehled elektromobility, stav k 31. červenci 2026.