Přejít k hlavnímu obsahu
EV Magazin

Hlavní navigace

  • Novinky
  • Baterie
  • Nabíjení
  • Katalog EV
  • Nástroje
    • Kalkulačka
    • Evidence EV
    • Statistiky EV
  • Testování
  • Superchargery
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Přihlásit se

Načítám formulář…

Nemáte účet? Zaregistrujte se

nebo pokračujte přes
Pokračovat přes Facebook Pokračovat přes Google

Drobečková navigace

  1. Domů
Baterie a technologie

Británie dokončila největší vanadové baterie v Evropě. Uloží energii pro 3 000 domácností a nehoří

Miriam 12 Květen, 2026 · 5 min čtení
Ilustrační foto pro evmagazin.cz
Foto: Ilustrační foto pro evmagazin.cz

V Británii vzniklo největší evropské úložiště energie na bázi vanadových baterií. S kapacitou 20,7 MWh pokryje denní spotřebu 3 000 domácností a díky vodnímu elektrolytu nehrozí požár.

Británie právě dokončila instalaci největšího vanadového bateriového úložiště v Evropě. V oblasti East Sussex vznikl energetický uzel Copwood s kapacitou 20,7 megawatthodin, který dokáže pokrýt denní spotřebu elektřiny přibližně 3 000 domácností. Oproti běžným lithium-iontovým bateriím používá voda na bázi elektrolytu, takže neexistuje riziko požáru – a výrobce slibuje životnost přesahující 30 let.

Co se vlastně v East Sussex postavilo

Společnost Invinity Energy Systems, která je kotovaná na londýnské burze, dokončila dodávku 90 vanadových průtokových baterií do energetického uzlu Copwood VFB Energy Hub. Projekt kombinuje bateriové úložiště s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 3 MW. Po uvedení do provozu, které je naplánováno na druhou polovinu roku 2026, půjde o největší instalaci tohoto typu v Evropě.

Celková kapacita 20,7 MWh znamená, že systém dokáže nasbírat přebytečnou solární energii během dne a vracet ji do sítě večer, v noci nebo v době špičkové poptávky. „Pokud myslíme vážně přechod na obnovitelné zdroje, musíme přestat plýtvat energií, kterou tak těžce vyrábíme,“ uvedl pro Electrek Jonathan Marren, generální ředitel Invinity Energy Systems.

Proč zrovna vanadové baterie

Vanadové průtokové baterie (VFB) fungují na principu kapalného elektrolytu, ve kterém se k přenosu energie využívají ionty vanadu. Na rozdíl od lithium-iontových článků, které dnes dominují v elektromobilech i domácích úložištích, mají tyto baterie extrémně nízkou energetickou hustotu. To znamená, že pro stejnou kapacitu potřebují mnohem větší fyzický prostor – obvykle kontejnery podobné těm námořním.

Tato technologie však nabízí zásadní výhody, které u lithium-iontových baterií nenajdeme:

  • Bezpečnost: vodný elektrolyt nepodléhá tepelnému úniku (thermal runaway), takže nehoří ani neexploduje – což je pro velké průmyslové projekty a okolní komunity klíčové
  • Životnost: Invinity uvádí, že jejich systémy zvládnou 30 a více let nepřetržitého cyklování, což odpovídá životnosti solárních a větrných elektráren
  • Cena za cyklus: při dlouhodobém provozu jsou podle výrobce ekonomicky nejvýhodnější alternativou k lithium-iontovým systémům
  • Flexibilita: kapacita a výkon jsou nezávislé parametry – lze je škálovat odděleně podle potřeby

Díky tomu jsou vanadové baterie ideální pro takzvaný „energy shifting“ – přesun levné obnovitelné elektřiny z denních hodin do večerní špičky, kdy jsou ceny nejvyšší.

Vyrobeno ve Skotsku, financováno Londýnem

Invinity své vanadové baterie montuje ve skotských městech Motherwell a Bathgate, kde zároveň provozuje výzkum a vývoj. Společnost odhaduje, že masivní rozšíření této technologie by v Británii mohlo podpořit až 1 000 pracovních míst.

Projekt Copwood získal financování z britského vládního programu Longer Duration Energy Storage (delší skladování energie), který spravuje ministerstvo pro energetickou bezpečnost a čistou nulu. Invinity zároveň využila investice od National Wealth Fund – britského státního fondu bohatství, který je jedním z akcionářů společnosti.

Celý projekt přitom přichází v klíčovém okamžiku. Britský energetický regulátor Ofgem má v nejbližší době oznámit rozhodnutí o schématu „Cap and Floor“ (strop a podlaha), které má podpořit investice do velkých skladovacích projektů. Invinity potvrdila, že její technologie byla vybrána u několika nabídek podle tohoto programu.

Kontext: Proč Evropa potřebuje dlouhodobé skladování energie

Rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména solární a větrné energetiky, čelí jednomu základnímu problému: slunce nesvítí a vítr nefouká na přání. Bez efektivních úložišť zůstává část vyrobené zelené elektřiny nevyužita nebo se musí dokonce odstavovat.

Zatímco lithium-iontové baterie excelují v krátkodobém skladování (typicky 1–4 hodiny), vanadové průtokové baterie jsou optimalizované pro dlouhodobé skladování – od několika hodin až po celé dny. To z nich činí strategický doplněk k síti, která čím dál více spoléhá na proměnlivé obnovitelné zdroje.

Británie patří mezi evropské země s nejrychleji rostoucím podílem větrné energetiky. Nyní se snaží zajistit, aby energie vyrobená v době přebytku nešla nazmar. Podle údajů Invinity jejich systémy dosud dodaly do sítě přes 8 000 MWh energie.

Může to mít vliv i na elektromobilitu?

Přímá vazba na svět elektromobilů zde není – vanadové baterie jsou příliš těžké a objemné pro osobní automobily. Přesto mají na electromobilitu nepřímý dopad. Čistší a stabilnější síť znamená větší jistotu pro majitele elektromobilů, že nabíjejí skutečně zelenou elektřinou. A cenově dostupnější energie v špičkových hodinách může v budoucnu snížit náklady na nabíjení.

Britský projekt Copwood tak není jen technickou kuriozitou. Je signálem, že Evropa hledá a nachází cesty, jak udělat ze zelené energie skutečně spolehlivý zdroj – 24 hodin denně.

Jaký je hlavní rozdíl mezi vanadovou a lithium-iontovou baterií?

Vanadové průtokové baterie používají kapalný elektrolyt s ionty vanadu a nabízejí mnohem delší životnost (30+ let) a absolutní bezpečnost proti požáru. Naopak lithium-iontové baterie mají vyšší energetickou hustotu, takže jsou kompaktnější – proto se používají v elektromobilech, kde je prostor kritický.

Proč se vanadové baterie nevyrábějí do elektromobilů?

Jejich energetická hustota je příliš nízká a celý systém je fyzicky velký a těžký. Pro osobní automobily, kde každý kilogram a litr prostoru rozhoduje, jsou proto nevhodné. Uplatnění nacházejí u stacionárních úložišť, kde na objemu nezáleží tolik jako na životnosti a bezpečnosti.

Jaký má tento projekt význam pro Českou republiku?

Přestože jde o britskou investici, ukazuje se, že dlouhodobé skladování energie je klíčové pro stabilní síť při masivním rozšiřování obnovitelných zdrojů. Česká republika plánuje do roku 2030 výrazně navýšit podíl solární a větrné energie, což bez podobných úložišť nebude možné. Technologie jako vanadové baterie mohou být jedním z řešení, která budoucnost české energetiky zajistí.

Add EVmagazin as a preferred source on Google

Mohlo by vás zajímat

Volkswage ID.BUZZ | zdroj: volkswagen-newsroom.com

Volkswagen v Číně sází na karbid křemíku. Tianjinská továrna se spojila s Leadrive

Škoda Elroq - Kia EV3 | ilustrační foto

Škoda Elroq vs Kia EV3: V srpnové akci je Kia levnější. Který kompaktní SUV vybrat?

Spalovací motor vs elektromobil | ilustrační foto

Toto je 10 nejlevnějších elektromobilů a hybridů na pojištění. Žebříček ovládly hybridy

Štítky

  • EV novinky
  • Elektromobilita
  • Elektromobil
Facebook Twitter Linkedin Pinterest E-mail
Obrázek
Evidence elektromobilu

Podcasty

Zvukový soubor
Německo vyrobilo přes 1,6 mil. elektromobilů
Zvukový soubor
24.1.26 - Nabíjecí infrastruktura roste rychleji než prodeje EV
Zvukový soubor
23.1.26 - Dreame vstupuje na automobilový trh
Zvukový soubor
23.1.26 - Co přináší 1000 kW nabíjení od BYD
 

Nejčtenější články

Nizozemští studenti postavili první solární sanitku na světě. Stella Juva dojede 715 km a míří do Keni

Skupina 23 studentů z Eindhovenu postavila první sanitku na světě, která jezdí i léčí výhradně na sluneční energii. Stella Juva má... >>

Volvo EX60 s dojezdem 810 km dorazilo k prvním zákazníkům. A nabíjí rychleji, než značka na jaře slibovala

Půl roku od premiéry předává Volvo první elektrická EX60 evropským zákazníkům. Nástupce nejprodávanějšího modelu značky potvrdil... >>

Dva roky s elektromobilem, konec leasingu: proč se novinář nevrátil ke spalováku

Americký novinář Mack Hogan po dvou letech s Chevy Blazer EV zvažoval návrat ke spalovacímu autu. Nakonec koupil další ojetý elektromobil... >>

GM v Číně nekončí, prodlužuje joint venture do roku 2047. S SAIC chystá 30 nových elektromobilů

Zatímco řada západních automobilek z Číny couvá, GM podepsal dohodu na dalších dvacet let. Se SAIC Motor prodlužují joint venture do roku... >>

První pětka podle WLTP

Níže najdete seznam pěti vozů z našeho katalogu elektroaut s nejdelším dojezdem podle WLTP.

CLA 250+ Electric

Mercedes-Benz - CLA 250+ Electric

Dojezd dle WLTP: 808 km

iX3 50 xDrive Neue Klasse

BMW - iX3 50 xDrive Neue Klasse

Dojezd dle WLTP: 805 km

EV6

Kia - EV6

Dojezd dle WLTP: 708 km

Model 3 Long Range RWD

Tesla - Model 3 Long Range RWD

Dojezd dle WLTP: 702 km

e-3008 Long Range

Peugeot - e-3008 Long Range

Dojezd dle WLTP: 700 km

Superchargery

Keşan, TürkiyeKeşan, Turkey
8 míst • 250 kW • ne-Tesla
Storlien, SwedenStorlien, Sweden
8 míst • 250 kW • ne-Tesla
Jokkmokk, SwedenJokkmokk, Sweden
6 míst • 250 kW • ne-Tesla
Hoorn, NetherlandsHoorn, Netherlands
12 míst • 150 kW • ne-Tesla
Dunkerque, FranceGrande-Synthe, France
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Zobrazit všechny superchargery →
Registrace elektromobilů  ·  Srovnání elektromobilů
EV MAGAZIN

Průvodce světem elektromobility

Instagram Facebook YouTube

Obsah

  • Články o elektromobilech
  • FAQ – otázky a odpovědi
  • Evidence elektromobilu
  • Sdílejte svou zkušenost
  • Nabíjecí stanice

Kalkulačky

  • Kalkulačka dojezdu (WLTP/EPA)
  • Srovnání nabíjecích tarifů
  • Náklady na nabíjení

Kontakt

  • Šéfredaktor Daniel Česák
  • info@evmagazin.cz
  • O nás
  • Reklama
© 2026 EV Magazin. Podmínky a ochrana dat. Data: CC BY-NC-SA 4.0 · © OpenStreetMap Tvorba webu: Studiografix
Reklama