AFIR mění pravidla hry: každých 60 kilometrů povinně
Od dubna 2024 platí v celé Evropské unii nařízení známé jako AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation). To členským státům poprvé závazně nařizuje, jak hustou síť nabíjecích stanic musejí na klíčových dopravních tazích vybudovat.
Pro řidiče osobních elektromobilů je nejdůležitější jeden konkrétní údaj: na páteřní síti TEN-T — tedy na dálnicích a hlavních silnicích — musí být do konce roku 2025 k dispozici rychlonabíjecí stanice každých 60 kilometrů v každém směru. Každá z těchto stanic přitom musí nabízet celkový výkon alespoň 400 kW, z toho minimálně jeden stojan o výkonu 150 kW.
Pro nákladní dopravu platí o něco benevolentnější harmonogram: do konce roku 2027 musejí být nabíjecí huby pro elektrické kamiony k dispozici každých 120 kilometrů na hlavních trasách a v každém větším městském uzlu.
Česká republika, která leží na křižovatce evropských koridorů (zejména trasy Berlín–Praha–Brno–Vídeň/Bratislava), tak stojí před historickou investicí do nabíjecí infrastruktury. A první výsledky už jsou vidět.
Co už na českých dálnicích najdeme
Ještě v roce 2023 byla situace na českých dálnicích poměrně tristní — ultrarychlých nabíječek bylo minimum a většina stanic nabízela výkon kolem 50 kW. Dnes je obraz výrazně optimističtější.
Na klíčových tazích dnes najdete stanice několika hlavních provozovatelů:
- Ionity — evropský joint venture automobilek (BMW, Ford, Hyundai, Kia, Mercedes-Benz, VW Group) má na českých dálnicích několik lokalit s výkonem až 350 kW, včetně klíčových bodů na D1, D5 a D8.
- ČEZ — největší tuzemský hráč postupně zahušťuje síť, v roce 2025–2026 přechází od starších 50kW stanic k výkonům 150–300 kW.
- PRE — pražská energetika staví vlastní síť rychlodobíjecích stanic, především ve středních Čechách a na výjezdech z Prahy.
- E.ON — vedle městských lokalit rozšiřuje nabídku i na dálničních tazích.
- Tesla Supercharger — v Česku jsou nyní lokality v Humpolci, Lovosicích a v Praze, vesměs s výkonem 250 kW. A co je klíčové: Tesla už několik let otevírá svou síť i pro vozy jiných značek, takže u Superchargeru dnes dobijete prakticky jakýkoli elektromobil.
Podle evropského European Alternative Fuels Observatory se počet veřejných dobíjecích bodů v Česku mezi lety 2022 a 2025 více než ztrojnásobil a tempo výstavby dál zrychluje.
Kam míří technologie: 500 kW a víc
Zatímco ještě před dvěma lety bylo 150 kW považováno za „rychlodobíjení“, dnes se standard posouvá k 350 kW a výš. V květnu 2026 představila například dceřiná firma Shellu — SBRS — modulární nabíjecí systém PowerPack 500 s výkonem 500 kW určený pro těžká nákladní vozidla, který lze provozovat v nepřetržitém režimu.
Ještě dál jde čínské BYD, které v roce 2026 uvádí na trh systém s nabíjecím výkonem 1 000 kW — ten dokáže doplnit energii na 400 kilometrů dojezdu za pouhých pět minut. Ionty a další evropští provozovatelé pak testují nabíječky s výkonem 600 kW, které počítají s novou generací elektromobilů s 800V architekturou.
Pro běžného řidiče to znamená jediné: doba strávená na nabíječce se dramaticky zkracuje. Dnešní moderní elektromobil (například Hyundai IONIQ 6, Kia EV6 nebo Porsche Taycan) zvládne na 350kW stojanu dobít z 10 na 80 procent za 18 minut. S 600kW nabíječkou to bude ještě o třetinu rychlejší.
Megawatt pro kamiony: MCS přichází
Samostatnou kapitolou je nabíjení nákladních vozidel. V roce 2025 konsorcium E.ON, Voltix a GreenWay oznámilo projekt výstavby 330 MCS nabíjecích bodů na 55 strategických lokalitách po celé Evropě. MAN a E.ON paralelně budují dalších 170 lokalit se 400 nabíjecími body pro elektrické kamiony.
Standard MCS (Megawatt Charging System) počítá s výkonem až 3,75 MW a je navržen tak, aby kamion během povinné 45minutové přestávky doplnil energii na dalších 4,5 hodiny jízdy. Česká republika, jako tranzitní země s intenzivní kamionovou dopravou, bude muset na těchto koridorech vybudovat odpovídající infrastrukturu — první MCS stanice na českém území lze očekávat v horizontu let 2027–2028.
Ceny pod dohledem: konec divočiny u nabíječek
AFIR nepřináší jen povinnost stavět — zavádí také transparentnost cen. Každá veřejná nabíjecí stanice musí od dubna 2024 jasně zobrazovat cenu za kWh ještě před zahájením nabíjení. Pro provozovatele to znamená konec skrytých poplatků a pro řidiče možnost porovnat si ceny ještě předtím, než vytáhnou kabel.
Nařízení zároveň vyžaduje, aby u všech nově budovaných rychlonabíjecích stanic bylo možné platit platební kartou — bez nutnosti registrace, aplikace nebo členství. To je zásadní změna hlavně pro příležitostné uživatele, kteří nechtějí mít v mobilu pět různých nabíjecích aplikací.
Co to znamená pro českého řidiče
Praktický dopad na české motoristy je jasný: dálniční nabíjení přestává být překážkou a stává se rutinou. Ještě v roce 2023 se řada řidičů elektromobilů vyhýbala delším trasám. V roce 2026 už na hlavních tazích (D1, D5, D8, D2, D11) potkáte nabíjecí stanici dřív, než stihnete dopít kávu z termosky.
Největší změnu však přinese dokončení výstavby podle požadavků AFIR — tedy stav, kdy na žádném úseku české dálniční sítě nebudete od rychlonabíječky vzdáleni víc než 30 kilometrů. S dojezdy moderních elektromobilů přes 500 kilometrů se tím zcela eliminuje takzvaná „range anxiety“ — strach z nedostatečného dojezdu.
A co víc: konkurence mezi provozovateli začíná tlačit ceny dolů. Zatímco ještě v roce 2024 byly ceny na ultrarychlých stanicích běžně přes 15 Kč/kWh, v průběhu roku 2025 a 2026 se na řadě lokalit dostaly pod tuto hranici a trend pokračuje.
České specifikum: nabíjení v zimě a na horách
Česká republika má oproti západní Evropě jedno specifikum — hustou síť dálnic, ale také mnoho horských oblastí, kde je nabíjecí infrastruktura dosud slabá. Krkonoše, Šumava nebo Beskydy jsou pro elektromobilisty stále výzvou, zejména v zimě, kdy se dojezd kvůli nízkým teplotám snižuje o 15–25 procent.
Právě sem by podle expertů měly směřovat další investice — nejen do rychlodobíjení na hlavních tazích, ale i do spolehlivé sítě ve vyšších polohách a v turistických destinacích, kde v sezóně parkují stovky aut. Nové projekty ČEZu a E.ON počítají právě i s těmito lokalitami.
Naopak pro zimní provoz platí, že moderní elektromobily s tepelným čerpadlem ztrácejí v mrazech podstatně méně dojezdu než starší modely — a předehřev baterie před nabíjením, který dnes umí prakticky každý vůz s plánováním trasy, dokáže i v mrazu udržet nabíjecí výkon na vysoké úrovni.
Musím mít u sebe na nabíjení platební kartu, nebo stačí aplikace?
Podle AFIR musí všechny nové rychlonabíjecí stanice od dubna 2024 nabízet možnost platby platební kartou. U starších stanic, postavených před tímto datem, však stále můžete narazit na nutnost používat aplikaci nebo RFID kartu konkrétního provozovatele. Do budoucna se ale i tyto stanice budou postupně modernizovat.
Kolik stojí nabíjení na české dálnici ve srovnání s benzínem?
Ceny se liší podle provozovatele, ale na ultrarychlých stanicích (150–350 kW) se v roce 2026 pohybují typicky kolem 12–16 Kč/kWh. Při spotřebě 18 kWh/100 km vychází kilometr na 2,2–2,9 Kč — tedy zhruba polovina až třetina oproti srovnatelnému spalovacímu vozu. S tarifem u domácího wallboxu lze jezdit ještě výrazně levněji, klidně za 0,5–1 Kč/km.
Zvládnu s elektromobilem cestu z Prahy do Ostravy bez stresu?
Bez problémů. Na trase D1 Praha–Ostrava (zhruba 370 km) najdete v roce 2026 minimálně 5–6 lokalit s rychlonabíjením, včetně Ionity, ČEZ a Tesla Superchargeru. I se starším elektromobilem s dojezdem 300 km postačí jedna krátká zastávka, s novějším modelem (dojezd 500+ km) trasu zvládnete bez nabíjení.
