Co přesně obsahuje zákon ‚Made in Europe‘?
Na začátku března 2026 Evropská komise představila návrh zákona známého jako Industrial Accelerator Act (IAA) nebo také ‚Made in Europe‘. Cílem tohoto legislativního balíčku je posílit evropskou výrobu, podpořit růst firem a vytvářet nová pracovní místa v rámci EU. Zároveň má urychlit přechod na čisté technologie, které budou odolné vůči budoucím výzvám.
Jedním z klíčových prvků návrhu jsou nová kritéria pro veřejné zakázky a dotace. V praxi to znamená, že státy a instituce EU budou při nákupu zboží nebo poskytování podpory vyžadovat splnění určitých podmínek týkajících se emisí CO₂ a původu výrobků – tzv. ‚Made in EU‘. Pokud tedy stát čerpá peníze na nákup aut nebo buduje nabíjecí infrastrukturu, bude muset upřednostnit evropské dodavatele.
Druhým významným bodem je pravidlo pro velké investice nad 100 milionů eur v takzvaných strategických sektorech. Pokud by jedna třetí země ovládala více než 40 % globální výrobní kapacity v daném odvětví, budou na investice v EU uplatněna zvláštní kritéria. Toto ustanovení by se mohlo dotknout například továren na baterie provozovaných čínskými firmami na evropském území.
EU se přitom nechce zcela izolovat. Komise zdůrazňuje, že chce zůstat jedním z nejotevřenějších trhů na světě, ale požaduje větší vzájemnost – tedy stejné podmínky pro evropské firmy v zahraničí, jaké mají zahraniční firmy v Evropě. Kdo neotevře svůj trh, může čelit restrikcím.
Čínská reakce: diskriminace a hrozba odvetou
Asi měsíc a půl po představení návrhu přišla tvrdá reakce z Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu oficiálně předalo Evropské komisi své připomínky a doporučení k zákonu 24. dubna 2026. Podle agentury Xinhua a německého listu Handelsblatt Peking zákon ostře kritizuje.
Čína tvrdí, že návrh zákona obsahuje závažné překážky pro investice a institucionální diskriminaci ve čtyřech strategických odvětvích: baterie, elektromobily, fotovoltaika a kritické suroviny. Podle Pekingu porušuje základní principy mezinárodního obchodu, jako je národní a nejvyšších výhod.
Čínské ministerstvo obchodu vyzvalo EU, aby ze zákona odstranila požadavky vůči zahraničním investorům, podmínky místního obsahu, povinný převod duševního vlastnictví a technologií, a také omezení veřejných zakázek. Pokud by Evropská unie tyto požadavky ignorovala a zákon přijala v současné podobě, Čína pohrozila, že bude „donucena přijmout odvetná opatření“ k ochraně legitimních zájmů svých podniků.
Jaké nástroje má Čína k dispozici?
Peking se na podobné scénáře již připravil. Čínská vláda nedávno představila dva nové právní nástroje, které jí mají umožnit rychle reagovat na kroky jiných zemí. Prvním je Nařízení č. 834, které se zaměřuje na bezpečnost průmyslových a dodavatelských řetězců. Druhým je nástroj určený k boji proti nezákonné extraúzemní jurisdikci cizích států.
Tyto předpisy dávají Pekingu legální rámec pro zavedení odvetných cel, restrikcí na evropské firmy působící v Číně nebo omezení exportu klíčových surovin, jako je lithium a vzácné kovy, bez kterých se evropský průmysl dnes neobejde.
Co to znamená pro české řidiče a průmysl?
Pro běžné spotřebitele v České republice by mohla eskalace napětí mezi EU a Čínou znamenat několik věcí. Pokud by Peking skutečně uvalil odvetná opatření, mohlo by to zpomalit dodávky baterií a komponentů do evropských automobilek, což by se mohlo projevit ve vyšších cenách elektromobilů nebo delších čekacích lhůtách.
Zároveň by mohla být ohrožena čínská investice do evropských továren. Firmy jako CATL, která plánuje výstavbu gigafactory v Maďarsku, nebo další čínští výrobci by mohli své projekty pozastavit či přehodnotit. To by mohlo oslabit evropské snahy o vybudování vlastního dodavatelského řetězce baterií.
Na druhou stranu, pokud bude zákon úspěšně prosazen, mohli bychom se v budoucnu dočkat většího podílu evropských komponentů v autech prodávaných v Česku. Zda to však povede ke skutečnému snížení cen nebo naopak k jejich růstu kvůli menší konkurenci, zůstává otázkou.
