Historický mezník: 98,3 % prodejů jsou elektromobily
Podle oficiálních statistik norské správy silniční dopravy (OFV) tvořily plně elektrické automobily v září 2025 bezprecedentních 98,3 % všech nově prodaných vozů v zemi. Za celý měsíc září bylo v Norsku registrováno 14 084 nových elektromobilů, zatímco vozů se spalovacím motorem bylo prodáno pouze 245 kusů.
Tento výsledek je nejvyšším měsíčním podílem elektromobilů, jaký byl kdy v jakékoli zemi zaznamenán. Za prvních devět měsíců roku 2025 dosáhly elektromobily podílu 95 % všech prodejů nových automobilů v Norsku. Nejprodávanějším modelem zůstává Tesla Model Y, která v září ovládla 28,8 % celého trhu.
Vláda vyhlašuje splnění cíle
"Měli jsme cíl, aby všechny nové osobní automobily byly elektrické do roku 2025, a nyní můžeme říci, že tohoto cíle bylo dosaženo," prohlásil ministr financí Jens Stoltenberg. "Proto je správný čas postupně ukončit výhody."
Norsko využívalo komplexní systém daňových osvobození zahrnující dovozní cla, registrační daň a DPH k urychlení přechodu na elektromobilitu. Tyto pobídky stály státní pokladnu během let miliardy norských korun na ztrátách příjmů.
Postupné rušení daňových výhod
Změnu politiky odhalil návrh státního rozpočtu na rok 2026. V roce 2023 vláda již zavedla částečné DPH na tu část ceny elektromobilu, která překračuje 500 000 norských korun (přibližně 1,1 milionu Kč), čímž cílila na luxusní modely a ponechala vozy střední třídy chráněné.
Podle nového návrhu bude hranice pro osvobození od DPH snížena na 300 000 korun (asi 660 000 Kč) již v roce 2026. Tím se DPH dotkne i středně drahých elektromobilů jako Tesla Model Y nebo Volkswagen ID.4. Do roku 2027 by mělo být zbývající osvobození od DPH zrušeno úplně, pokud to schválí parlament.
Reakce automobilového průmyslu a lobbistů
Norská asociace pro elektromobily (Norsk elbilforening) označila plán za "ukvapený" a vyzvala k postupnějšímu ukončování pobídek. Christina Bu, ředitelka asociace, varovala, že rychlé změny mohou riskovat návrat některých kupců k vozidlům se spalovacími motory - výsledek, kterému se země snažila roky zabránit.
"Automobilový trh je extrémně citlivý na daňové změny. Náhlé a velké změny mi dělají starosti, že se více lidí opět rozhodne pro fosilní paliva, a myslím, že všichni se shodnou, že se tam nechceme vrátit," uvedla Bu. Asociace zdůrazňuje, že navzdory rekordnímu podílu nových elektromobilů většina aut na norských silnicích stále jezdí na benzín nebo naftu.
Ekonomický kontext a státní rozpočet
Návrh rozpočtu předložený menšinovou vládou také zahrnuje zvýšení čerpání z norského státního investičního fondu na 579,4 miliardy korun v roce 2026, což je nárůst z revidovaných 534,2 miliardy v roce 2025. Ministerstvo financí zvýšilo své prognózy růstu mimo ropný sektor a očekává mírné zmírnění základní inflace v roce 2026.
Rozpočtový návrh bude nyní projednáván v parlamentu a před nabytím účinnosti jakýchkoli změn může být upraven.
Soutěž o vstupenky na e-SALON!
Chcete zažít veletrh čisté mobility? Zkuste náš rychlý kvíz a vyhrajte 2 vstupenky na e-SALON! Stačí pár správných odpovědí a lístky mohou být vaše.
Norsko jako okénko do budoucnosti Evropy
Norská zkušenost není jen příběhem jedné malé skandinávské země - je to pohled do budoucnosti, která postupně čeká celou Evropu i další části světa. Norsko je díky své ekonomické síle a politické vůli o 5-10 let napřed před ostatními zeměmi, což z něj činí ideální laboratoř pro testování politik elektromobility.
To, co se nyní děje v Norsku, je přirozenou evolucí trhu s elektromobily: masivní dotace na začátku → rychlá adopce → dosažení kritického bodu → postupné rušení podpory. Tento cyklus již začíná být viditelný i v dalších evropských zemích, které následují norský model.
Lekce pro ostatní země
Norský příklad ukazuje několik klíčových lekcí pro země, které jsou teprve na začátku cesty k elektromobilitě:
Dotace fungují, ale nejsou navždy. Norsko dokázalo, že systematická podpora dokáže během deseti let kompletně změnit automobilový trh. Zároveň však ukazuje, že dotace jsou nástrojem pro rozběh trhu, nikoli trvalým stavem.
Infrastruktura je klíčová. Norsko investovalo masivně do dobíjecích stanic po celé zemi, což bylo stejně důležité jako samotné daňové výhody. Bez funkční infrastruktury by dotace samy o sobě nestačily.
Politická stabilita je nutná. Norské pobídky pro elektromobily byly podporovány napříč politickým spektrem po celá desetiletí. Tato kontinuita umožnila výrobcům i spotřebitelům dlouhodobě plánovat.
Co to znamená pro Česko a další země EU
Evropská unie má podobný cíl jako Norsko - konec prodeje nových vozů se spalovacími motory do roku 2035. Zatímco Norsko tohoto cíle dosáhlo o deset let dříve bez zákonného zákazu, jen s pomocí ekonomických podnětů, mnoho zemí EU se potýká s pomalejším tempem adopce.
Norský model však není jednoduše přenosný. Země disponovala výjimečnými ekonomickými zdroji díky ropnému bohatství a mohla si dovolit rozsáhlé daňové úlevy. Pro země jako Česko, které nemají podobné finanční polštáře, bude přechod složitější a pravděpodobně pomalejší.
Současné rušení norských dotací však signalizuje důležitou věc: elektromobily se stávají ekonomicky konkurenceschopné i bez masivních státních podpor. Klesající ceny baterií, rostoucí nabídka modelů a zkušenosti výrobců postupně snižují potřebu státních intervencí.
Co to znamená pro automobilový průmysl
Pro výrobce automobilů, zejména Teslu, která je v Norsku silně zastoupena, budou tyto změny znamenat nutnost přizpůsobit cenové strategie. Zvýšení koncových cen by mohlo zpomalit prodeje, nicméně silná infrastruktura pro dobíjení a vysoké povědomí spotřebitelů o elektromobilitě by měly pomoci udržet trh stabilní.
Norská zkušenost také ukazuje, že trh s elektromobily může fungovat i bez dotací, pokud dosáhne kritické masy. To je důležitý signál pro výrobce v celé Evropě - musí být připraveni na postupné snižování státní podpory a zajistit, aby jejich vozy byly konkurenceschopné i bez daňových výhod.
