Duben, který zapíše historii
Norsko dlouhodobě platí za světového lídra v přechodu na elektromobilitu, ale dubnová čísla překonala všechna očekávání. Podle údajů norského silničního informačního úřadu OFV bylo mezi 11 103 nově registrovanými osobními automobily hned 10 952 čistě elektrických. To odpovídá podílu 98,6 procenta a znamená to dosud nevídaný měsíční rekord.
Za pouhých třicet dní tak Norové pokořili vlastní rekordy z předchozích měsíců: v únoru to bylo 98 procent a v březnu 98,4 procenta. Zajímavé je, že růst elektromobilů probíhal i přesto, že celkový trh mírně klesl. Počet všech nových aut v dubnu 2026 byl oproti stejnému období loni nižší o 1,6 procenta, zatímco registrace elektromobilů naopak vzrostly o 1,7 procenta. Poptávka po bateriových vozech tak nadále zesiluje, zatímco zájem o ostatní druhy pohonu téměř zanikl.
Spalováky na ústupu – v celé zemi
Statistiky za duben vypadají téměř surreálně. Diesel si v Norsku našel pouhých 87 kupců (0,78 procenta trhu), benzín jen 31 (0,28 procenta). Plug-in hybridy na benzínový pohon dosáhly pouhých 20 registrací, zatímco plné hybridy a dieselové plug-in hybridy se vešly na osm, respektive pět kusů. Dohromady tyto kategorie nedosáhly ani jednoho procenta.
Možná ještě pozoruhodnější je geografická distribuce. OFV potvrdil, že v každé jedné provincii země přesáhl podíl elektromobilů 95 procent. V Østfold na jihovýchodě dokonce dosáhl 99,3 procenta. I ve vzdálené provincii Finnmark na samotném severu, kde panují drsné klimatické podmínky, si čistě elektrické auto pořídilo 95,1 procenta kupců. Toto číslo vyvrací přetrvávající mýty o nevhodnosti elektromobilů do extrémních zim.
Proč se to v Norsku podařilo?
„Poprvé zaznamenáváme dva po sobě jdoucí rekordy v registracích elektromobilů. S podílem přesahujícím 95 procent ve všech okresech země je zřejmé, že většina Norů se při koupi nového auta rozhoduje pro elektromobil,“ uvedl ředitel OFV Geir Inge Stokke. Podle něj jsou klíčovými faktory cena, technologie a dostupnost. „To jsou dobré zprávy pro klima i bezpečnost silničního provozu v Norsku.“
Norové budují svůj úspěch na dlouhodobé politice podpory, která trvá již více než tři desetiletí. Klíčové nástroje zahrnují osvobození elektromobilů od vysokých registračních daní, nižší silniční daň, bezplatné parkování ve městech, přístup do buspruhů a rozsáhlou síť rychlonabíječek. Výsledkem je, že v Norsku dnes často vyjde elektromobil levněji než srovnatelný spalovací vůz – což je situace přesně opačná než ve většině ostatních evropských zemí.
Kdo vládne norskému trhu?
Dubnové registrace byly ve srovnání s jinými měsíci poměrně vyrovnané. Nejprodávanějším modelem se stal VW ID.4 s 781 kusy, následovaný Toyotou Urban Cruiser (583) a VW ID.3 (543). Na čtvrtém místě skončil BMW iX3 z nové generace Neue Klasse, který se stal nejprodávanějším prémiovým modelem.
Mezi první desítku se vešly také Toyota bZ4X (416), Toyota C-HR+ (407), Škoda Elroq (397), VW ID.7 (342), Tesla Model Y (326) a Ford Explorer (301). Zajímavé je, že pět z deseti nejúspěšnějších modelů stojí na platformě VW MEB a tři modely pocházejí od Toyoty.
V celoročním součtu za rok 2026 ale stále vede Tesla se dvěma modely: Model Y zaznamenal 5 652 registrací a Model 3 dalších 2 062. Těsně za nimi je Toyota bZ4X s 1 974 kusy. Následují VW ID.4 (1 524), Toyota Urban Cruiser (1 512) a Volvo EX40 (1 507), které dělí minimální odstupy.
Co říkají čísla Evropě?
Norský model není snadno přenosný do všech zemí kontinentu. Země bohatá na ropu a plyn investovala značné příjmy z těžby právě do dekarbonizace dopravy, a tak si může dovolit generózní pobídky, které jinde chybějí. Přesto norská zkušenost ukazuje, že při správné kombinaci politiky, infrastruktury a nabídky vozidel dokáže trh přejít k elektromobilitě mnohem rychleji, než si mnozí představovali.
Zatímco Norsko slaví 98,6 procenta, v Evropské unii jako celku tvoří bateriové vozy zatím přibližně pětinu nových registrací. Rozdíl je propastný, ale norští zákazníci zároveň dokazují, že pokud jsou elektromobily dostupné, cenově konkurenceschopné a podpořené infrastrukturou, volí je spotřebitelé masově – a to i v odlehlých koutech za polárním kruhem.
Zdroj: electrive.net, Opplysningsrådet for veitrafikken (OFV)
Proč jsou elektromobily v Norsku často levnější než spalovací auta?
Norská vláda dlouhodobě osvobozuje elektromobily od vysokých registračních daní a silničních poplatků, které naopak zatěžují vozy se spalovacími motory. Díky tomu se konečná cena bateriového vozu často dostane pod úroveň srovnatelného benzinového či dieselového modelu.
Jak Norsko zvládá nabíjení elektromobilů v zimních podmínkách?
Norsko investovalo masivně do husté sítě rychlonabíječek, která pokrývá celou zemi včetně odlehlých oblastí. Moderní elektromobily s tepelným čerpadlem a dobře řízeným akumulátorem zvládají arktické teploty bez kritického poklesu dojezdu. Dubnové statistiky z provincie Finnmark potvrzují, že i za polárním kruhem jsou EV volbou naprosté většiny kupců.
Mohou se ostatní evropské země inspirovat norským modelem?
Částečně ano. Zatímco ne každá země má k dispozici stejné finanční zdroje z ropného bohatství, principy – daňové pobídky, rozvoj nabíjecí infrastruktury a podpora dostupných modelů – jsou přenosné. Klíčové je dlouhodobé politické odhodlání a koordinace mezi státem, automobilkami a provozovateli nabíjecích stanic.
