V květnu letošního roku Morrow Batteries vstoupil do konkurzu. Na konci srpna se kolem stejného areálu v norském Arendalu objevila první konkrétní cesta, jak neztratit úplně výrobu článků ani tým, který ji budoval. Advokátní kancelář Simonsen Vogt Wiig, jež zastupuje konkurzní podstaty, oznámila memorandum s Lytenem a Innovation Norway.
Co se podepsalo a co ještě ne
Memorandum bylo uzavřeno 21. srpna mezi třemi konkurzními podstatami Morrowu, norskou státní institucí Innovation Norway jako zajištěným věřitelem a Lytenem jako kupujícím podporujícím transakci. Navržený obchod má mít podobu prodeje aktiv fungujícího podniku, nikoli návratu původní firmy v její staré podobě.
To podstatné je slovo navržený. Lyten byl vybrán po procesu s více zájemci jako preferovaný uchazeč. Podmínky memoranda ani konečné smlouvy zatím zveřejněné nejsou. Správce konkurzu Christian Bohne výslovně uvádí, že před dokončením musí nastat okolnosti, které nemá pod kontrolou ani konkurzní podstata.
Je proto fér mluvit o šanci, ne o hotové akvizici. V bateriovém průmyslu se mezi podpisem záměru a skutečným restartem výroby vejde spousta věcí: financování, zákazníci, povolení, dodávky materiálu i to, zda se vůbec podaří provoz rozběhnout ve smysluplném objemu.
Sedmdesát míst do podzimu, stovky jen jako cíl
Bezprostřední výsledek je konkrétní: proces má podle správce zajistit asi 70 pracovních míst do podzimu. Dlouhodobě se mluví o možnosti udržet několik stovek pracovních míst a zakázky pro místní dodavatele. To už ale není závazek kupce ani jistota pro zaměstnance, nýbrž cíl, k němuž má transakce přispět.
Právě lidský rozměr odlišuje Arendal od dalšího čísla v tabulce evropských gigatováren. Po bankrotu nezůstaly jen budovy a zařízení. Zůstali lidé, kteří drželi provoz v chodu i během konkurzu. Podle správce jejich práce pomohla k tomu, že vůbec bylo co nabídnout zájemcům jako pokračující průmyslovou činnost.
Morrow měl 1 GWh, ale ne sériovou výrobu
Morrow otevřel v roce 2024 v Arendalu menší závod na prizmatické LFP články s plánovanou kapacitou 1 GWh ročně. Velká vize mířila na rozšíření až na 43 GWh ve čtyřech etapách. To se nepodařilo financovat. Firma se nedostala k plnohodnotné sériové výrobě a v kombinaci drahého kapitálu, cenového tlaku a slabšího investičního apetitu skončila v insolvenci.
O samotném bankrotu Morrowu jsme psali v květnu v článku Evropské bateriové ambice utrpěly těžkou ránu. Nová zpráva původní konec nepopírá. Jen dává závodu druhou možnost, tentokrát pod jiným vlastníkem a bez slibu, že se původní megalomanský plán automaticky vrátí.
Proč zrovna Lyten
Lyten je americký vývojář baterií a materiálů se sídlem v Kalifornii a evropským zázemím v Lucembursku. Firma už převzala některá aktiva zkrachovalého Northvoltu ve Švédsku a své evropské aktivity rozšiřuje také přes výrobu v Polsku. V Arendalu nyní zvažuje takzvaný Lyten Industrial Hub, který by vedle baterií mohl sdružovat i aktivity pro energetická úložiště, datová centra, mobilitu či obranu.
To dává strategický smysl, ale nenahrazuje obchodní plán. Lyten sám musí ukázat, že evropskou výrobu zvládne provozně a finančně lépe než předchozí projekty. Stejná otázka visí nad každým pokusem zachránit bateriová aktiva po krachu. V Německu jsme nedávno popsali, jak stát převzal a dál prodává část aktiv Northvoltu.
Evropa nezískává šampiona, zatím jen možnost něco neztratit
Největší omyl by byl vidět v memorandu okamžitý návrat evropského bateriového šampiona. Morrow měl proti velkým asijským výrobcům malou kapacitu, nedokončený náběh výroby a slabou kapitálovou pozici. Lyten nepřebírá bezproblémovou továrnu, ale projekt se všemi jeho dluhy, zpožděními a omezeními.
Na druhé straně nejde o bezcenný areál. Je tu zařízení, technický tým, lokální dodavatelé a norský zájem udržet průmysl v Arendalu. Pokud se konečné smlouvy podepíší, bude to první krok. Ne triumf. Po zkušenostech Morrowu i Northvoltu je právě taková střízlivost pro Evropu užitečnější než další velké sliby.
