Investice přes 280 milionů eur nestačily
Morrow Batteries ASA byla založena s cílem vybudovat domácí norský bateriový průmysl zaměřený na výrobu udržitelných bateriových článků. Od svého vzniku do ní akcionáři – včetně společností Å Energi, Siemens Financial Services, ABB, Maj Invest, Nysnø a Noah – vložili přibližně 3,3 miliardy norských korun (zhruba 280 milionů eur). Vedle toho poskytli záruky na úvěry v hodnotě přes 500 milionů NOK. Státní agentura Innovation Norway poskytla dvě půjčky v celkové výši 550 milionů NOK, z nichž téměř 300 milionů bylo již čerpáno. Evropské a norské veřejné programy přidaly granty v hodnotě 202 milionů NOK a státní společnost Siva investovala 542 milionů NOK do specializované tovární budovy, kterou Morrowu pronajímala.
Přes masivní veřejnou i soukromou podporu se firmě nepodařilo dotáhnout do konce klíčová jednání s potenciálními průmyslovými investory. „Několik probíhajících úsilí dosáhlo pokročilého stadia, ale nebylo možné je uzavřít v časových omezeních daných likviditní situací skupiny,“ uvedla společnost v oficiálním prohlášení. Celé znění tiskové zprávy zveřejnila společnost na svém profilu na Mynewsdesk.
Proč Morrow selhal?
Podle vedení společnosti se jedná o kombinaci několika faktorů. Především globální bateriový trh čelí masivnímu přetlaku nabídky, což vede k prudkému poklesu cen bateriových článků. Čínští výrobci jako CATL nebo BYD diktují ceny na globální úrovni a evropští nováčci s vyššími náklady na výrobu a menšími objemy mají problém konkurovat. Vedle toho rostou náklady na kapitál, investiční trh je opatrnější a samotná industrializace bateriové výroby se ukázala jako značně náročnější a časově delší, než se původně předpokládalo.
„Vývoj na globálním bateriovém trhu v kombinaci s kapitálovými nároky inherentními rané industriální fázi učinil tuto cestu mnohem náročnější, než se očekávalo. Intenzivně jsme pracovali na nalezení udržitelného řešení, ale nepodařilo se nám zajistit dostatečné financování v dostupném časovém horizontu,“ komentovala situaci předsedkyně představenstva Ann Christin Andersenová.
Společnost přesto zdůrazňuje, že její technologie a průmyslová aktiva si zachovávají významnou dlouhodobou hodnotu. Morrow nedávno uzavřel dlouhodobou hlavní dodavatelskou smlouvu s finskou firmou Proventia Oy a podepsal svou první komerční zakázku v obranném sektoru pro německého zákazníka. Tyto kontrakty však nestačily k zajištění potřebné likvidity. Podrobnosti o důvodech bankrotu přinesl také magazín BEST.
Dopad na evropský bateriový sektor
Krach Morrow Batteries není izolovaným případem. Evropský bateriový průmysl v posledních letech zažívá těžké časy. Švédský Northvolt, dříve největší evropský výrobce baterií, se dlouhodobě potýkal s výrobními problémy a finančními ztrátami. Německé projekty jako továrna v Heide nebo snahy dalších startupů narážejí na podobné překážky: vysoké kapitálové nároky, technologické zpoždění a tvrdá cenová konkurence z Asie.
„Věříme, že základní technologie a aktiva si zachovávají významnou dlouhodobou hodnotu a že využití baterií v široké škále aplikací bude nadále narůstat. Jsme přesvědčeni, že podnik, za správných podmínek a se správným vlastnictvím, může být dále rozvíjen do životaschopného a důležitého přispěvatele k modernímu průmyslu,“ uvádí vedení Morrow v tiskové zprávě. Agderský okresní soud nyní očekává jmenování insolvenčního správce, který převezme kontrolu nad aktivy a operacemi společnosti. Analýzu dopadu na evropské bateriové ambice přinesl portál Battery Tech Online.
Co bude dál?
Zaměstnanci společnosti budou chráněni v rámci norského státního záručního programu mezd spravovaného agenturou NAV. Vedení společnosti uvedlo, že bude plně spolupracovat s insolvenčním správcem na zachování hodnoty a usnadnění případného pokračování části podnikání. Zda se najde nový investor ochotný dokončit rozestavěnou továrnu a rozvinout technologii, zůstává otevřenou otázkou.
Pro evropskou strategii v oblasti baterií však bankrot Morrow znamená varovný signál. Bez stabilního a dlouhodobého financování, rychlejší industrializace a silnější politické podpory se mohou další ambiciózní projekty dostat do podobných potíží. Evropa se snaží snížit svou závislost na čínských dodávkách, ale cesta k vlastnímu bateriovému průmyslu je zřejmě mnohem strmější, než si mnozí představovali.
