PHEV: Ekologická iluze na papíře
Plug-in hybridní technologie kombinuje dva světy: spalovací motor a elektromotor s baterií, kterou lze dobíjet ze zásuvky. Myšlenka je lákavá – krátké cesty po městě čistě na elektřinu, delší trasy bez obav z dojezdu díky benzínovému či naftovému agregátu. Pro automobilky je to elegantní způsob, jak na papíře snížit flotilové emise CO2. Problém je v tom, že chování řidičů neodpovídá laboratorním podmínkám.
K papírově skvělým výsledkům pomáhá i samotná metodika měření spotřeby WLTP. Testovací cyklus trvá 30 minut a ujede se při něm jen něco málo přes 23 km. To je vzdálenost, kterou většina moderních PHEV zvládne čistě na elektřinu. Výsledná spotřeba paliva je tak uměle nízká, protože spalovací motor se do hry zapojí jen minimálně nebo vůbec. Realita je však diametrálně odlišná.
Četné studie potvrzují, že velká část majitelů svá auta nabíjí jen zřídka. Důvody jsou praktické. Nabíjení PHEV je zoufale pomalé. Většina modelů nepodporuje rychlé DC nabíjení a jsou odkázány na pomalé AC nabíjení, které trvá hodiny. Čekat na veřejné stanici několik hodin pro zisk 50 km elektrického dojezdu je pro mnoho řidičů zkrátka nepraktické. Doma je to jednodušší, ale na cestách se z PHEV stává obyčejný hybrid, který s sebou zbytečně vozí stovky kilogramů mrtvé váhy. Spotřeba paliva je pak paradoxně vyšší než u srovnatelného vozu s čistě spalovacím motorem.
Proč je hybrid časovanou bombou pro vaši peněženku?
Kromě nevalného ekologického přínosu v reálném světě představují hybridy, a zejména ty starší, také značné finanční riziko. Jak upozorňuje odborný portál EV Clinic, servis a údržba hybridního systému může být noční můrou. Baterie a hnací ústrojí jsou často integrovány do jednoho neopravitelného celku s automatickou převodovkou - narozdíl od elektromobilů, kde často lze opravit baterii bez nutné kompletní výměny.
Když po několika letech a více než 100 000 kilometrech selže jeden článek baterie, je velmi pravděpodobné, že i ostatní jsou na konci své životnosti. Oprava je prakticky nemožná a jediným řešením je výměna celé baterie, jejíž cena může přesáhnout 10 000 €, v některých případech i více. Taková investice se u staršího vozu často nevyplatí. PHEV je v podstatě komplikovaný spalovací vůz doplněný o elektrické ústrojí, což znamená dvojí potenciální zdroj drahých poruch.
Podle evclinic.eu jsou majitelé navíc často uzamčeni v síti autorizovaných servisů, jelikož nezávislý trh s opravami hybridů je minimální. To vede k situacím, kdy se majitelé snaží vůz nouzově "zprovoznit" jen proto, aby jej prodali dalšímu kupujícímu, čímž se problém pouze přesouvá.
PHEV tímto "kazí pověst" nejen sobě, ale také elektromobilům. Uživatel má totiž pocit, že u EV to bude stejné s baterií, jako u jeho hybridu. Ale není tomu tak.
EREV: Elektromobil, který se nebojí dlouhých tras
Zcela odlišnou filozofii představuje EREV (Extended-Range Electric Vehicle). Zde je klíčový rozdíl: kola pohání vždy a pouze elektromotor. Jízdní projev je tak naprosto identický s čistým elektromobilem. Spalovací motor zde slouží výhradně jako generátor elektrické energie pro dobití baterie za jízdy. Nikdy není mechanicky spojen s koly.
Tato koncepce řeší hlavní nevýhody PHEV. Protože vůz je primárně elektromobil, motivuje řidiče k pravidelnému nabíjení. Asijští výrobci navíc posouvají technologii EREV ještě dál. Společnosti jako Leapmotor představují modely s obřími bateriemi o kapacitě až 80 kWh a podporou rychlého DC nabíjení. Takový vůz pak většinu času funguje jako plnohodnotný elektromobil se stovkami kilometrů dojezdu a spalovací generátor je skutečně jen záložní pojistkou pro občasné dlouhé cesty.
EREV je tedy skutečný elektromobil doplněný o spalovací generátor. Je to elegantní a efektivní řešení, které odstraňuje největší bariéru pro přijetí elektromobility – strach z krátkého dojezdu.
Strach z dojezdu - Range Anxiety: Snad každý nový uživatel elektrických vozů toto zažil. Strach z dojezdu. V minulosti byl i docela oprávněný. Ovšem s každým rokem je méně a méně racionální. Dnes již elektromobily dosahují běžné 600 km dojezdu dle WLTP, a již brzy přijdou EV s dojezdem přes 800 km. Což jsou již vzdálenosti, které většině (ne nutně všem) postačí. Elektromobil představuje jednodušší zařízení a samozřejmě i o něco lehčí, než jsou hybridy.
Proč Evropa sází na špatného koně?
Nabízí se otázka, proč evropské automobilky masivně investovaly do kompromisních PHEV. Důvod je strategický a ekonomický. Výroba PHEV umožňuje dále využívat masivní investice do vývoje spalovacích motorů. Naopak EREV vyžaduje myšlení "electric-first". Průkopníky jsou tak především asijské automobilky.
Zatímco PHEV se v reálném světě ukazuje jako slepá ulička, EREV nabízí skutečně funkční přechod k plné elektromobilitě. Je jen otázkou času, kdy to pochopí i zbytek evropského automobilového průmyslu.
Zdroj: evclinic.eu
