Po čínském Zeekru, který se plně nabije za neuvěřitelných 7 minut, tu máme dalšího rychlíka v nabíjení. Tentokrát z Německa.
Německá automobilka Mercedes-Benz představila experimentální vozidlo, které může změnit pravidla hry v oblasti nabíjení elektromobilů. ELF, zkratka pro německý název Experimental-Lade-Fahrzeug (Experimentální nabíjecí vozidlo), je na první pohled nenápadná dodávka. Pod jejím plechem se však odehrává výzkum, jehož výsledky ovlivní každý budoucí elektromobil značky.
Laboratoř na kolech testuje pět způsobů nabíjení
ELF není běžné auto. Je to pojízdná výzkumná stanice, která v jednom vozidle kombinuje pět různých nabíjecích technologií: ultrarychlé stejnosměrné nabíjení, obousměrné dobíjení, solární nabíjení, indukční (bezdrátové) a konduktivní (kontaktní) automatizované nabíjení.
Vozidlo je vybaveno dvěma nabíjecími systémy. První je CCS (Combined Charging System), standard pro osobní automobily, který Mercedes posunul na výkon až 900 kW. To znamená, že baterie o kapacitě 100 kWh lze nabít za pouhých 10 minut. Pro srovnání – současné rychlonabíječky obvykle dosahují výkonu 350 až 400 kW. Například Škoda Enyaq nedosahuje ani 200 kW.
Druhý systém je MCS (Megawatt Charging System), původně vyvinutý pro těžké nákladní vozy. Ten umožňuje nabíjení v řádu megawattů a slouží k testování tepelné odolnosti a výkonnostních limitů vysokonapěťových baterií za extrémních podmínek.
Rekordní nabíjení: přes megawatt za půl sekundy
Výzkum prováděný s vozidlem ELF již přináší hmatatelné výsledky. V srpnu 2025 dosáhl koncept AMG GT XX po rekordu na testovací dráze v italském Nardò dalšího milníku – tentokrát u nabíjecí stanice. Vůz překonal hranici jednoho megawattu a dosáhl špičkového výkonu 1 041 kW.
Co je ještě pozoruhodnější: maximální výkon byl k dispozici pouhých 0,5 sekundy po zahájení nabíjení a udržel se nad úrovní 1 000 kW po dobu dvou a půl minuty. Za jednu minutu se do baterie dostalo 17,3 kWh energie, což odpovídá dojezdu 125 kilometrů.
Mercedes-Benz na tomto úspěchu spolupracoval s evropským lídrem ve vysokovýkonném nabíjení, společností Alpitronic. Společně vyvinuli prototyp nabíjecí stanice, která dokáže přenést proudy až 1 000 ampérů standardním CCS kabelem – dvojnásobek dosavadního průmyslu. Využili přitom chytrého řešení: vzali MCS stanici původně určenou pro kamiony a nahradili kamionový kabel upraveným CCS kabelem s vylepšeným chlazením.
Auto jako domácí elektrárna
ELF však není jen o rychlém nabíjení. Vozidlo testuje i obousměrné nabíjení, které umožňuje elektřinu nejen přijímat, ale také ji vracet zpět. Tato technologie otevírá zcela nové možnosti využití elektromobilů.
V režimu Vehicle-to-Home (V2H) může auto napájet domácnost. Mercedes-Benz uvádí, že baterie o kapacitě 70 až 100 kWh dokáže zásobovat průměrný rodinný dům elektřinou po dobu dvou až čtyř dnů. V době výpadku proudu se tak elektromobil stává záložním zdrojem energie.
Režim Vehicle-to-Grid (V2G) jde ještě dál – umožňuje dodávat elektřinu zpět do veřejné sítě v době špičkové poptávky. To může pomoci stabilizovat elektrickou síť, zejména při integraci obnovitelných zdrojů jako solární nebo větrná energie.
Třetí možností je Vehicle-to-Load (V2L), kdy lze přímo z auta napájet elektrické spotřebiče – od mikrovlnky po elektrické nářadí. Mercedes odhaduje, že domácnosti využívající inteligentní správu energie v kombinaci se solárními panely a obousměrným nabíjením mohou ušetřit až 580 dolarů ročně.
Nabíjení bez kabelu: budoucnost už testují dnes
ELF zkoumá i způsoby nabíjení, které by mohly eliminovat nutnost fyzického připojení kabelu. Indukční neboli bezdrátové nabíjení využívá elektromagnetickou rezonanci k přenosu energie ze země do vozidla. Systém v ELF dosahuje výkonu až 11 kW AC – stejně jako běžná domácí wallbox.
Mercedes testuje použitelnost, účinnost a kompatibilitu s různými výškami vozidel. Bezdrátové nabíjení je zvláště žádané na trzích jako Asie a Jižní Afrika, kde by mohlo zjednodušit každodenní používání elektromobilů.
Alternativou je konduktivní nabíjení pomocí speciálních desek zabudovaných v podlaze vozidla. Ty komunikují s nabíjecí plochou v zemi a umožňují automatické spuštění nabíjení pomocí parkovacího asistenta. Energie se přenáší přímým fyzickým kontaktem přes konektor v podlaze auta.
Robotické nabíjení pro flotily a prémiové vozy
Mercedes vidí velký potenciál i v robotickém nabíjení, zejména pro rychlonabíjení vozidel flotil a v prémiovém segmentu, kde se pracuje s vysokými proudy a masivními kabely. Automatizované systémy umožňují vozidlům připojit se k nabíječkám přesně, bezpečně a bez jakéhokoli manuálního zásahu.
„To je rozhodující krok zejména pro provozovatele flotil, bezbariérové koncepty mobility a prémiový segment," uvádí Mercedes-Benz. Vývoj těchto technologií úzce souvisí s prací interní Charging Unit, která má na starosti globální rozvoj nabíjecí sítě Mercedes-Benz Charging Network.
Od experimentu k realitě: kdy se dočkáme
Zatímco ELF zůstává experimentálním vozidlem, mnoho testovaných technologií se již dostává do produkčních automobilů. První vozy Mercedes-Benz s podporou obousměrného nabíjení jsou elektrické modely CLA a GLC s technologií EQ.
V roce 2026 automobilka spustí první komerční služby pro obousměrné nabíjení v Německu, Francii a Velké Británii. Další trhy následují později. Mercedes plánuje vybudovat síť vlastních rychlonabíjecích stanic s ultrarychlými nabíječkami nové generace v Evropě i Severní Americe.
Podle automobilky budou tyto nabíječky dosahovat rychlostí, „které se od konvenčního tankování liší jen minimálně". Poznání získané při testech s ELF a konceptem AMG GT XX přímo vstupuje do vývoje těchto stanicí.
Elektromobil jako součást energetického ekosystému
„Elektrická vozidla hrají klíčovou roli v energetické transformaci, nejen jako místně bezemisní dopravní prostředky, ale také jako mobilní úložiště obnovitelné energie," vysvětluje Mercedes-Benz. „Prostřednictvím obousměrného nabíjení mohou absorbovat přebytečnou energii z větrných a solárních elektráren a v případě potřeby ji dodávat zpět do sítě."
Automobilka zvažuje zavedení „virtuálního energetického účtu", kde by zákazníci získávali kredity za elektřinu vyrobenou doma nebo za použití vozidla k stabilizaci sítě. Tyto kredity by pak mohli flexibilně využívat na veřejných nebo soukromých nabíjecích místech Mercedes-Benz.
Implementace takového systému však vyžaduje hlubokou integraci, uzavřené ekosystémy a vhodné regulační podmínky – například výjimky z poplatků za síť obdobné těm, které platí pro velkokapacitní akumulátory ve fázi zavádění na trh.
Proč je ELF důležitý
Program ELF představuje holistický přístup k výzkumu elektromobility. Mercedes-Benz zde nespojuje pouze technologie vozidel, ale i koncepce infrastruktury pro bezproblémový nabíjecí zážitek. Výsledky testů rychle vstupují do reálných projektů.
Komponenty testované v ELF jsou již blízké sériové výrobě. To znamená, že kabely, konektory, chlazení a nabíjecí řídicí systémy prověřované v této dodávce se objeví v běžných elektromobilech Mercedes během následujících několika let.
Zatímco současné elektromobily se nabíjejí desítky minut, ELF ukazuje budoucnost, kde bude doplnění energie trvat podobně dlouho jako natankování benzinu. A navíc auto bude schopné vrátit energii zpět – do domu, do sítě, nebo přímo do spotřebičů.
ELF možná není nejkrásnějším vozem z portfolia Mercedes-Benz, ale je jedním z nejdůležitějších. V nenápadném minibusu se rodí budoucnost, kterou za pár let budeme považovat za samozřejmost. Je třeba také dodat, že hlavně čínské elektromobily nám tu budoucnost již vlastně nabízí dnes.
Zdroj: evhype.com, group.mercedes-benz.com
