Šest nabíjecích bodů, žádná registrace
Energetická společnost evm společně s městem Koblenz oficiálně otevřela první vnitroměstský rychlonabíjecí park v Rizzastraße v jižní části města. Park nabízí tři moderní rychlonabíjecí stanice se šesti dobíjecími body s výkonem 200 kW každý.
Technické parametry jsou standardní pro moderní infrastrukturu. Co park odlišuje, je způsob platby: debetní nebo kreditní kartou přímo na terminálu, bez nutnosti jakékoliv předchozí registrace. Alternativně lze použít i nabíjecí kartu, pokud ji řidič má. Maximální doba stání je omezena na dvě hodiny.
Absurdita současného stavu
Představte si, že přijedete na benzinku a obsluha vám sdělí: "Bohužel, nemůžete tankovat. Nejdříve se musíte zaregistrovat na našem webu, stáhnout aplikaci, vyplnit formulář a počkat na zaslání čipu poštou. Za týden můžete začít tankovat."
Absurdní, že? Přesně takto ale funguje většina dobíjecích sítí v Česku i v Evropě. Pražská energetika vyžaduje registraci a dobíjecí čip, ČEZ nabízí platbu kartou pouze na vybraných stanicích, E.ON postupně terminály doinstaloval. Většina provozovatelů stále preferuje vlastní ekosystém – aplikace, čipy, uzavřené systémy.
Důvody jsou prozaické: vendor lock-in (uzamčení zákazníka u jednoho dodavatele), sběr dat o chování uživatelů, kontrola nad platebním procesem a v neposlední řadě snaha o budování vlastní zákaznické báze. Pro provozovatele má registrace smysl. Pro zákazníka je to překážka.
Evropa to mění, ale pomalu
Evropské nařízení AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation) od roku 2024 ukládá povinnost instalace platebních terminálů na nových rychlonabíjecích stanicích nad 50 kW. PRE v červnu 2025 oznámila, že má nainstalováno 47 platebních terminálů na lokalitách s ultrarychlým dobíjením a všechny nově instalované stanice budou vybaveny automaticky.
Jde správným směrem, ale stále je to daleko od běžné praxe. Velká část současné infrastruktury platební terminály nemá a nebude je mít – regulace se vztahuje pouze na nové instalace. Starší stanice zůstávají v režimu "nejdřív se zaregistruj".
Proč to trvá tak dlouho?
Platební terminály nejsou technicky složité. Fungují na každé benzince, v každém obchodě, u každého automatu na lístky. Problém není technický, ale obchodní. Provozovatelé ztratí přímý vztah se zákazníkem, těžší je nabízet vlastní tarify a bonusové programy, menší je kontrola nad platebním procesem.
Navíc – a to je třeba říct otevřeně – mnoho provozovatelů postavilo svůj byznys model na předplatném a měsíčních paušálech. Jednorázová platba kartou tento model komplikuje. Zákazník nemusí být "váš", může přijet, zaplatit a odjet. Jako na benzince.
Koblenz ukazuje, jak by to mělo být
Koblenský park není technologický zázrak. Je to prostě dobíjecí stanice, která funguje normálně – tak, jak fungují čerpací stanice posledních třicet let. Přijedete, zapojíte kabel, platební terminál vám ukáže cenu, přiložíte kartu, dobijete, odjedete.
„Rychlé nabíjení přímo v centru města je v Koblenzi zatím unikátní. Šest dobíjecích bodů zajišťuje vysokou dostupnost a krátké nabíjecí časy. Tím činíme elektromobilitu praktickou a atraktivní pro každodenní použití," vysvětluje Christopher Dold, expert na elektromobilitu společnosti evm.
Park vznikl jako reakce na požadavky místních obyvatel a firem. Sousední ulice Südallee se přestavuje na uklidněnou zónu, kde z technických důvodů nebylo možné nabíječky instalovat. Rizzastraße poskytla řešení – centrální poloha, dostatečný elektrický příkon, prostor pro více vozidel současně.
Koncept hubů versus rozptýlené stanice
Koblenský park reprezentuje jiný přístup k budování infrastruktury než ten, který dominuje v Česku. Místo maximálního plošného pokrytí s jednotlivými stanicemi tu a tam staví koncentrované nabíjecí huby s vyšším počtem dobíjecích bodů na jednom místě.
Výhody jsou zřejmé: vyšší dostupnost (pokud jedno místo obsazené, další volné hned vedle), efektivnější využití investice do elektrického připojení, snazší servis a údržba, lepší využitelnost pro komerční vozy s časovými omezeními.
Nevýhoda? Pokud jste mimo dosah takového hubu, nemáte kde nabíjet. Proto je ideální kombinace obou přístupů – huby na strategických místech a plošné pokrytí základními stanicemi pro běžné denní nabíjení.
Další rozšíření v plánu
V následujících měsících plánuje evm instalaci dalších AC nabíječek na koblenském nádraží, v Karthause a v jižní předměstské části. Připravují se i další rychlonabíjecí stanice. Město počítá s kombinací pomalého dobíjení v obytných čtvrtích a rychlonabíjecích hubů na strategických místech.
Budoucnost: stejně jednoduché jako benzinka
Za pět let bude platba kartou na nabíječce stejně samozřejmá jako dnes na benzince. Evropská regulace to vynutí, tlak zákazníků to urychlí, konkurence to zajistí. Registrace, aplikace a čipy nezaniknou – budou alternativou pro ty, kdo chtějí speciální tarify nebo bonusy. Ale základní možnost "přijedu a zaplatím" bude všude.
Německý příklad to jen potvrzuje. Není to o technologické revoluci. Je to o zdravém rozumu a respektu k zákazníkovi. Elektromobilita se stane masovou teprve tehdy, když bude stejně jednoduchá jako spalovací auta. A jednoduchost začíná u platby.
