Pět center, jeden cíl: zkrátit cestu na trh
FastBat není klasický akademický projekt, kde se roky bádá nad jednotlivostmi a výsledky zůstávají v publikačních databázích. Už název „Fast“ napovídá, že důraz je kladen na rychlost uvedení na trh (time-to-market) a praktickou využitelnost výsledků.
Projekt je organizován do pěti specializovaných center. První z nich má za úkol vytvořit metodické základy a softwarové nástroje, které umožní baterie vyvíjet a testovat rychleji než dosud. Tři další centra se pak zaměřují přímo na vývoj a optimalizaci konkrétních bateriových technologií a výrobních procesů — včetně dvou technologií, které jsou dnes považovány za klíčové pro příští generaci elektromobilů: pevnolátkových baterií (solid-state) a sodík-iontových článků (sodium-ion). Páté centrum se soustředí na přenos inovací do průmyslové praxe a vzdělávání.
Profesor Kampker k tomu pro electrive.net uvedl: „Současné vývojové cykly jsou příliš zdlouhavé. Dosavadní bateriový výzkum se navíc soustředí převážně na produktové a procesní inovace s nízkým stupněm technologické zralosti, místo aby cílil na kratší dobu uvedení na trh a vyšší flexibilitu výrobních systémů.“
Proč právě Porýní? Uhlí končí, přichází high-tech
Padesát milionů eur nepochází z běžného výzkumného rozpočtu. Peníze jdou z programu německého Spolkového ministerstva pro výzkum, technologie a vesmír (BMFTR), který je určený na strukturální transformaci bývalých hnědouhelných regionů. Rheinische Revier — oblast mezi Cáchami, Kolínem nad Rýnem a Mönchengladbachem — se po desetiletí živila těžbou hnědého uhlí. S koncem uhelné éry potřebuje novou ekonomickou identitu.
A právě bateriový výzkum a výroba mají být jedním z pilířů této přeměny. FastBat si klade za cíl vybudovat v regionu vlastní, konkurenceschopnou hodnotovou řetězec pro bateriové a recyklační technologie — od základního výzkumu přes prototypovou výrobu až po průmyslové nasazení.
Nejen výzkum: reálné laboratoře, akademie a startupy
FastBat se neomezuje jen na vědecké publikace. Součástí projektu je vznik několika reálných laboratoří (Reallabore), kde se budou technologie testovat v podmínkách blízkých reálnému provozu. Vznikne také akademie pro přenos znalostí, která bude školit odborníky z průmyslu, a program na podporu startupů, který má zajistit kontinuální přelévání inovací do komerční sféry.
Tříletý projekt tak necílí jen na technologické průlomy, ale i na vybudování ekosystému, který v regionu udrží talentované lidi a přitáhne investice. To je podstatný rozdíl oproti izolovaným výzkumným grantům, které po skončení financování často vyšumí do ztracena.
Evropská bateriová suverenita dostává další impulz
FastBat zapadá do širší evropské snahy o snížení závislosti na asijských — zejména čínských — výrobcích baterií. Zatímco firmy jako CATL nebo BYD masivně investují do vlastního výzkumu a výroby, Evropa v bateriovém segmentu stále dohání ztrátu. Projekty jako švédský Northvolt sice narazily na finanční realitu, ale institucionální výzkum typu FastBat ukazuje jinou cestu: vsadit na špičkovou akademickou základnu (RWTH Aachen je v oboru jednou z nejrespektovanějších institucí na světě), propojit ji s průmyslem a systematicky budovat hodnotový řetězec odspodu.
Že jde o téma, které německou vládu zajímá, dokládá nejen výše dotace, ale i fakt, že peníze míří do regionu, který se musí po útlumu těžby znovu vynalézt. Symbolika je zřejmá: tam, kde se dřív kopalo uhlí, se teď mají rodit baterie budoucnosti.
