"Stát nemá předepisovat technologie," říká Merz
Jádro kancléřova sdělení je jasné: politika by neměla diktovat, která technologie zvítězí. "Je zásadní chybou, když stát jednostranně předepisuje technologie, kterých musí být do určitého data dosaženo, nebo které musí být zakázány. Obojí je stejně špatné," prohlásil Merz a zpochybnil tak samotný základ rozhodnutí EU. Místo striktního zákazu navrhuje nechat otevřené dveře i pro jiné nízkoemisní alternativy, jako jsou syntetická paliva (e-fuels) nebo pokročilé hybridní systémy.
Tento postoj rezonuje s částí německého automobilového průmyslu, který je páteří tamní ekonomiky. Obavy ze ztráty pracovních míst a konkurenceschopnosti vůči globálním rivalům, zejména z Číny, jsou v Německu všudypřítomné. Kancléř argumentuje, že flexibilnější přístup umožní inovace a zajistí, že přechod ke klimatické neutralitě neohrozí průmyslovou základnu Evropy.
Rozdělený průmysl i politika
Postoj německé vlády však není jednotný a samotná kancléřova výzva odhaluje hlubší rozpory napříč Evropou. Zatímco některé automobilky, jako BMW či Mercedes-Benz, volají po přehodnocení a větší "technologické otevřenosti", jiné, například Audi nebo Volvo, se již plně přihlásily k elektrické budoucnosti a původní termín 2035 podporují.
Rozkol je patrný i na politické scéně. V rámci německé vládní koalice se proti Merzovu návrhu staví především sociální demokraté (SPD), kteří varují před znejistěním investic do elektromobility. Podobně i ekologické organizace a zastánci čistě elektrické dopravy argumentují, že jakékoli oslabení cíle z roku 2035 by bylo krokem zpět v boji proti změně klimatu a zbrzdilo by již nastartované inovace.
Co bude dál? Čeká se na Brusel
Evropská komise se ocitá pod rostoucím tlakem. Již dříve se objevily signály, že by mohlo dojít k uspíšení revize nařízení, původně plánované na rok 2026. Německo si již dříve vyjednalo výjimku pro vozy spalující syntetická paliva, ale kancléřova nová iniciativa jde ještě dál a zpochybňuje celý koncept zákazu jedné technologie.
Nadcházející měsíce ukážou, zda Merzova snaha najde v Bruselu a mezi ostatními členskými státy dostatečnou podporu. Jisté je, že debata o konci spalovacích motorů zdaleka neskončila. Její výsledek bude mít zásadní dopad nejen na to, v čem budeme jezdit po roce 2035, ale i na ekonomickou a environmentální budoucnost celého kontinentu.
Zdroje: themunicheye.com Tagesschau.de, wbj.pl
