Plug-in hybridy v realitě: Proč produkují 5x vyšší emise, než uvádí výrobci?

Plug-in hybridní vozidla (PHEV) byla dlouho prezentována jako ideální přechodový most mezi vozy se spalovacími motory a čistými elektromobily. Měly nabídnout to nejlepší z obou světů: bezemisní jízdu na kratší vzdálenosti a jistotu spalovacího motoru pro delší cesty bez nutnosti nabíjení. Nové studie, zejména od Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E) a Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT), však naznačují, že skutečné emise těchto vozů jsou v reálném provozu daleko vyšší, než ukazují oficiální laboratorní testy. Co to znamená pro jejich budoucnost a důvěryhodnost automobilek?

Kde vzniká problém: Rozdíl mezi laboratoří a silnicí

Původ problému leží v metodice měření emisí. Oficiální testovací cyklus WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure) měří emise PHEV za ideálních podmínek: s plně nabitou baterií a s předpokladem, že velkou část cesty vůz ujede na elektřinu. Skutečnost v reálném světě je však často jiná. Mnoho řidičů, zejména firemních, nevyužívá potenciál plně elektrického dojezdu, protože jednoduše vozidlo pravidelně nenabíjí.

Data z průzkumů provedených v Německu, Velké Británii a Nizozemsku ukázala, že emise CO2 plug-in hybridů jsou v průměru třikrát až pětkrát vyšší, než tvrdí výrobci. Například vozy registrované v roce 2022 měly průměrné reálné emise kolem 137 g CO2/km, zatímco oficiální hodnota WLTP byla pouhých 33 g CO2/km. Tento obrovský rozdíl odhaluje, že ekologický přínos těchto vozů je v praxi výrazně menší.

Podle T&E jsou emise u oblíbených modelů, jako jsou BMW X5, Volvo XC60 nebo Mitsubishi Outlander, dokonce i s plně nabitou baterií vyšší o 28–89 % oproti deklarovaným hodnotám.

Proč je realita tak odlišná?

Existuje několik klíčových faktorů, proč plug-in hybridy na silnicích produkují více emisí, než se očekává:

• Nedostatečné nabíjení: Mnoho majitelů PHEV jednoduše nenabíjí své vozy dostatečně často, protože mají k dispozici spalovací motor. To je problém zejména u firemních vozů, kde je nabíjení často na zaměstnanci.
• Režim dobíjení baterie za jízdy: Některé PHEV umožňují řidiči dobíjet baterii za jízdy pomocí spalovacího motoru. Tento režim je extrémně neefektivní a může vést k emisím třikrát až dvanáctkrát vyšším než oficiální hodnoty.
• Velké a těžké vozy: Mnoho PHEV jsou těžké vozy (často SUV), které mají větší spotřebu, jakmile se zapojí spalovací motor. Malá baterie s omezeným dojezdem tak nestačí pro pokrytí každodenních potřeb a motor se spouští mnohem častěji.
• Klimatické podmínky a styl jízdy: Stejně jako u klasických aut i u PHEV má styl jízdy, použití klimatizace či topení a venkovní teplota obrovský vliv na spotřebu a emise. Baterie ztrácí kapacitu v chladném počasí, což zvyšuje frekvenci použití spalovacího motoru.

Co na to automobilky a jaká je budoucnost?

Automobilky se brání a tvrdí, že jejich vozy splňují stávající legislativu a že reálné emise závisí na chování řidiče. Na to však reagují ekologické organizace a Evropská unie, která plánuje revizi pravidel. Od roku 2025 by měla vstoupit v platnost nová metodika, která má zohlednit data z reálného provozu a omezit daňové úlevy pro vozy s vyššími emisemi.

Evropská komise už v srpnu 2024 navrhla změny, které by měly přispět k přesnějšímu výpočtu tzv. "uživatelského faktoru" (Utility Factor), který určuje, jak velká část ujeté vzdálenosti připadá na elektrický pohon. Cílem je, aby se oficiální hodnoty více přiblížily realitě.

Některé automobilky, například General Motors, dokonce oznámily, že utlumí vývoj nových plug-in hybridů a soustředí se spíše na čisté elektromobily, což naznačuje, že v budoucnu by se PHEV mohly stát spíše minoritní kategorií.

Tato kauza jasně ukazuje, že ekologické přínosy technologií je třeba posuzovat nejen v laboratorních podmínkách, ale především v reálném světě. Pro spotřebitele je to důležité varování, aby si při výběru plug-in hybridu ověřili, zda jim jeho provozní režim a potřeba častého nabíjení vyhovuje. Jinak se může "ekologická" jízda snadno proměnit v jízdu s emisemi srovnatelnými s běžným spalovacím vozem. Nebo často i hůře, protože hybridy jsou často výrazně těžší než srovnatelný spalovací.

Často kladené otázky (FAQ)