Síť roste, ale hlavně v Praze
Podle tiskové zprávy PRE přibylo za prvních šest měsíců roku 2026 do sítě PRE POINT 32 nových dobíjecích stanic. Celkový počet tak dosáhl 928 stanic se 1 468 dobíjecími body, z čehož 114 stanic provozují třetí strany zahrnuté do sítě. Více než 74 procent všech bodů stojí na území Prahy — PRE POINT je tak fakticky pražská síť s přesahem do okolí, nikoliv celostátní konkurent sítí, jako je ČEZ.
Podle dat Centra dopravního výzkumu (CDV) je v Česku aktuálně necelých 6 400 veřejných dobíjecích bodů celkem. Síť PRE POINT tedy tvoří zhruba pětinu veškeré veřejné dobíjecí infrastruktury v zemi — což z ní i přes pražskou koncentraci dělá druhou největší síť v ČR, jak uvádí sama PRE.
Kam se nabíjí nejvíc a kolik to je energie
Spotřeba v síti PRE POINT dosáhla za pololetí necelých 6,98 GWh, meziročně o 42,1 procenta víc. Počet unikátních zákazníků se zdvojnásobil (+104 %) a počet transakcí vzrostl o 37,1 procenta. Nejvytíženějšími lokalitami z hlediska spotřeby byly HUB Vločka Power Pankrác (187 MWh za půl roku), dobíjecí hub Novovysočanská (136 MWh) a Hornbach Velká Chuchle (109 MWh) — všechny tři v Praze nebo její bezprostřední blízkosti, což jen potvrzuje geografické těžiště sítě.
Utilizace stanic — tedy jak efektivně PRE svou infrastrukturu využívá — meziročně stoupla také: podle výkonu na 4,61 % (nárůst o 26 %) a časová utilizace na 8,56 % (loni 6,82 %, nárůst o 25,5 %). Čísla jsou stále nízká v absolutních hodnotách, což je u veřejných dobíjecích sítí běžné — stanice musí pokrýt špičky poptávky, ne provoz naplno 24 hodin denně — ale směr je jasný.
400 kW už není strop, který kdysi byl
Ze struktury sítě PRE POINT je vidět, kam se dobíjení posunulo za posledních pár let: 705 stanic jsou pomalé AC nabíječky určené hlavně pro noční dobíjení, 176 stanic nabízí výkon do 149 kW a jen 47 stanic je označeno jako ultrarychlé s výkonem 150 až 400 kW. Číslo 400 kW dlouho platilo za technologický strop veřejného dobíjení v Česku — a je to zároveň hranice, kterou si jako standard pro nové stanice stanovil i ČEZ, největší tuzemský provozovatel.
Jenže auta mezitím utekla dál. Modely postavené na nejnovějších 800V platformách dnes v Evropě reálně dosahují špičkových výkonů přes 400 kW — Xpeng G9 předvedl na veřejné stanici 453 kW, Lotus Emeya se dostává na 443 kW a nabije z 10 na 80 procent za necelých 14 minut, čínský Zeekr slibuje u svých modelů až 480 kW. Extrémním případem je pak 1200V platforma BYD Yangwang U9 Xtreme, která má podporovat nabíjení až 500 kW. Žádné z těchto aut zatím nejezdí v Česku masově, ale trend je nezvratný: výrobci soutěží v tom, kdo dokáže baterii „nakrmit" rychleji, a 400 kW přestává být synonymem pro absolutní špičku.
To neznamená, že by síť PRE POINT byla zastaralá — drtivá většina elektromobilů na českých silnicích dnes 400 kW ani zdaleka nevyužije, natož překročí. Ale investice do infrastruktury se plánují na roky dopředu, a stanice budované dnes budou muset sloužit i autům, která se na trh teprve chystají. Kdo staví „ultrarychlou" stanici na 400 kW v roce 2026, staví ji fakticky na hranici toho, co už první sériová auta zvládnou překonat.
Kolik elektromobilů už na síť tlačí
Podle dat CDV je v Česku aktuálně registrováno přes 73 000 čistě elektrických osobních aut. K tomu přibývá necelých 5 000 lehkých užitkových vozidel a s elektrobusy a bateriovými nákladními vozy se celkový vozový park blíží 78 500 kusům. Číslo samo o sobě není nijak závratné v evropském srovnání, ale tempo růstu — spolu s obměnou firemních flotil na bateriové modely, kterou PRE ve své zprávě zmiňuje jako jeden z hlavních tahounů poptávky — ukazuje, že tlak na síť veřejného dobíjení poroste rychleji než dosud.
Zajímavý je i pohled na to, kolik energie si zákazníci PRE POINT skutečně berou za jednu návštěvu. Na ultrarychlých stanicích to bylo v průměru 29,4 kWh na transakci, u standardních DC stanic 23,6 kWh a u pomalých AC nabíječek 15,8 kWh. Rozdíl není nijak dramatický — což naznačuje, že řidiči na ultrarychlých stanicích spíš rychle „doplňují" energii na cestě, než že by tam čekali na plnou baterii.
