Exaktní srovnání na 102 kilometrech: Tři rychlosti, identická trasa
Dálniční spotřeba patří k nejsledovanějším parametrům každého elektromobilu. Výrobci často lákají na papírové hodnoty dojezdu podle laboratorního cyklu WLTP, ty však s reálným dálničním tempem mívají pramálo společného. Přesný test spotřeby při různých dálničních rychlostech provedl tým Enhance Automotive (@enhauto) a výsledky zveřejnila komunita Tesla Owners Slovenia.
Do testu nasadili modernizovanou verzi oblíbeného rodinného SUV Tesla Model Y Long Range AWD (facelift Juniper). Vůz disponuje využitelnou kapacitou akumulátoru přibližně 80 kWh a výrobce u něj uvádí dojezd podle WLTP kolem 620 kilometrů. Vůz byl obut do příplatkových dvacetipalcových kol s pneumatikami Michelin Pilot Sport EV. Měření probíhalo v závěru léta při venkovní teplotě okolo 30 °C, takže po celou dobu běžela klimatizace na komfortní teplotu v kabině.
Metodika byla přísná: vůz absolvoval třikrát identickou trasu o délce 102 kilometrů, z níž zhruba 90 % tvořila dálnice. Aby se vyloučil vliv větru a profilu trasy, jelo se vždy přibližně 50 kilometrů jedním směrem, následovala otočka a návrat po stejné trase. Každá jednotlivá jízda startovala s akumulátorem nabitým přesně na 60 %, aby baterie pracovala za srovnatelné teploty i vnitřního odporu.
| Nastavená rychlost | Doba jízdy | Spotřebovaná energie | Průměrná spotřeba | Teoretický dojezd (100–0 %) |
|---|---|---|---|---|
| 110 km/h | 1 h 09 min | 14,6 kWh (-20 % baterie) | 142,6 Wh/km (14,26 kWh/100 km) | 554 km |
| 120 km/h | 1 h 06 min | 16,0 kWh (-22 % baterie) | 156,8 Wh/km (15,68 kWh/100 km) | 504 km (-50 km / -9,0 %) |
| 130 km/h | 1 h 00 min | 17,2 kWh (-24 % baterie) | 168,4 Wh/km (16,84 kWh/100 km) | 469 km (-85 km / -15,3 %) |
Fyzika dálniční jízdy: Odpor vzduchu roste kvadraticky
Výsledky ukazují jasný nepoměr mezi ušetřeným časem a spotřebovanou energií. Zvýšení rychlosti ze 110 na 130 km/h ušetřilo na trase dlouhé 102 kilometrů rovných 9 minut. Spotřeba vozu ale současně vyskočila ze 142,6 Wh/km na 168,4 Wh/km, což představuje nárůst o více než 18 %. Teoretický dojezd na jedno plné nabití tím klesl z 554 kilometrů na 469 kilometrů, tedy o plných 85 kilometrů.
Klíčovým důvodem je aerodynamický odpor, který roste se čtvercem rychlosti. Když zvýšíte rychlost ze 110 na 130 km/h, samotný odpor vzduchu vzroste téměř o 40 %. Celková spotřeba nevzrostla o plných 40 % jen proto, že aerodynamika tvoří pouze část celkových jízdních odporů. Valivý odpor pneumatik roste zhruba lineárně a spotřeba palubních systémů včetně klimatizace je vázána na čas. Při rychlosti 130 km/h běžela klimatizace rovnou hodinu, zatímco při 110 km/h pracovala o 9 minut déle. Přesto aerodynamické síly při dálničních rychlostech zcela dominují.
Dálniční paradox: Kdy spěch cestu ve skutečnosti prodlouží
Ušetřit 9 minut na sto kilometrech může znít lákavě při krátkém příměstském dojíždění. Na delších dálkových trasách se však projevuje takzvaný dálniční paradox elektromobilů. Představme si běžnou cestu o délce 400 kilometrů, například trasu z Prahy do Mnichova nebo napříč Českou republikou.
Při rychlosti 110 km/h by teoretická úspora při zrychlení na 130 km/h činila zhruba 35 minut jízdy. V reálném provozu však nikdo nevybíjí baterii z plných 100 % do nuly. Běžné cestovní okno tvoří rozmezí 10 % až 80 % kapacity, což u testované Tesly odpovídá zhruba 56 kWh využitelné energie.
Při poklidném tempu 110 km/h a spotřebě 14,26 kWh na sto kilometrů urazí vůz v tomto bezpečném pásmu téměř 390 kilometrů. Do cíle tak dorazíte bez jediné zastávky nebo s bleskovým pětiminutovým doplněním na dojezd. Při dálničním tempu 130 km/h a spotřebě 16,84 kWh na sto kilometrů ale stejný příděl energie vystačí jen na zhruba 330 kilometrů. Řidič je nucen sjet k rychlonabíjecí stanici.
I na výkonném stojanu typu Tesla Supercharger nebo Ionity zabere sjezd z dálnice, autorizace stojanu, zahřátí baterie a dobití potřebné energie minimálně 15 až 25 minut. Veškerý časový náskok získaný agresivní jízdou na rychlostním limitu se tak rázem rozplyne. Do cíle dorazíte prakticky ve stejnou chvíli, avšak s podstatně vyšším účtem za drahé dálniční nabíjení a vyšším opotřebením pneumatik.
Vyplatí se jet 130 km/h, pokud mám v cíli garantované levné nabíjení?
Pokud celková délka trasy nepřesahuje bezpečný dálniční dojezd vozu a nemusíte po cestě stavět u veřejné rychlonabíječky, vyšší rychlost vám ušetří zhruba 9 minut na každých 100 kilometrů. Cenou za to je však o necelou pětinu vyšší spotřeba energie a vyšší hluk v kabině.
Jak velký vliv měla na spotřebu venkovní teplota 30 °C a klimatizace?
Kompresor klimatizace a chlazení akumulátoru v horkém letním dni odebírají stabilně 1 až 2 kW výkonu. Protože při nižší rychlosti 110 km/h trvala jízda o 9 minut déle, klimatizace odebrala v celkovém součtu o něco více energie, což mírně snížilo procentuální rozdíl mezi oběma rychlostmi.
