Politický obrat přichází v úterý
Podle britského Autocaru a dalších médií šéf Evropské lidové strany Manfred Weber potvrdil, že plány na úplný zákaz spalovacích motorů jsou ze stolu. Místo toho bude od roku 2035 povinná 90% redukce emisí CO2 u flotilových cílů automobilek, přičemž ani od roku 2040 se nepočítá se 100% cílem.
"Evropská komise předloží jasný návrh na zrušení zákazu spalovacích motorů," uvedl Weber na tiskové konferenci v německém Heidelbergu. Oficiální oznámení očekává automobilový průmysl v úterý 16. prosince 2025.
Rozhodnutí přichází po intenzivním lobbingu ze strany německého kancléře Friedricha Merze, který minulý týden zaslal dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové s požadavkem, aby EU při revizi emisních limitů zohlednila i „vysoce účinné" spalovací motory a plug-in hybridy.
Kdo lobboval za zmírnění a proč
Rozhodnutí přichází po intenzivním lobbingu ze strany automobilek, které mají problémy dosáhnout flotilových cílů. Podle analýzy švýcarské banky UBS z srpna 2024 Volkswagen potřeboval zdvojnásobit podíl elektromobilů z 13 na 25 procent, což bylo podle analytiků prakticky neproveditelné. Mercedes chybí šest procentních bodů, Renault sedm.
Paradoxně automobilky, které jsou na přechodu k elektromobilitě nejdále, chtěly zachovat přísné limity. Podle stejné studie Volvu scházely jen čtyři procenta, Stellantisu tři a BMW dokonce jen dva. Tyto společnosti by zvládly splnit původní cíle bez větších problémů – proto se také postavily proti zmírnění pravidel.
Ironie situace je zřejmá: německé automobilky jako Volkswagen sice investovaly stovky miliard eur do elektromobility, ale jejich investice přišly pozdě nebo nebyly efektivní. Volkswagenu nyní chybí 11 miliard eur na další plánované investice, Ford prodělává 35 až 65 tisíc dolarů na každém elektromobilu.
Trh ale nemusí čekat na politiku
Zatímco v Bruselu diskutují o zmírnění regulací, globální prodeje elektromobilů razantně rostou. Podle Mezinárodní energetické agentury dosáhnou letos elektromobily podílu 25 % na světovém prodeji aut, do roku 2030 by měly tvořit přes 40 %.
V Evropské unii bylo v období leden až červenec 2025 registrováno přes milion bateriových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 24,2 %. V Česku za stejné období vzrostly registrace elektromobilů o 60,7 % na zhruba 8000 vozidel.
Hlavní motory růstu jsou jasné: klesající ceny baterií, rostoucí nabídka dostupných modelů a především čínská konkurence. V Číně bylo již v roce 2024 dvě třetiny elektromobilů levnějších než jejich konvenční protějšky i bez dotací.
Čína jako katalyzátor změny
Zatímco evropské automobilky se potýkají s vysokými náklady, čínští výrobci nabízejí elektromobily za zlomek ceny. BYD, která loni překonala Teslu v globálních prodejích elektromobilů, dokáže v Číně prodat model jako Seagull za necelých 250 tisíc korun s dojezdem 300 až 400 kilometrů.
V roce 2024 pokrývala Čína více než 70 % globální výroby elektromobilů a exportovala 1,25 milionu elektromobilů do jiných zemí. Průměrná cena čínských elektromobilů v EU je 32 000 eur, což je výzva pro evropské výrobce.
Čínské automobilky testují solid-state baterie, které by mohly od roku 2027 nabídnout dojezd až 1 875 kilometrů na jedno nabití. Značka Nio zdokonalila systém výměny baterií, který umožňuje vyměnit vybitou baterii za plnou během pár minut.
Kdo vyhraje: vyčkavatelé nebo průkopníci?
Ironie situace je zřejmá: automobilky, které spoléhaly na politické zákazy a masivně investovaly do elektromobility, jsou nyní ve složité pozici. Volkswagen se potýká s finančními problémy, jeho investice do softwaru a elektromobility se zatím nevracejí.
Na druhou stranu automobilky jako Toyota, které udržovaly diverzifikované portfolio včetně hybridů a spalovacích motorů, jsou nyní v komfortnější situaci. BMW a Stellantis potřebují k dosažení flotilových cílů pro rok 2025 pouze menší úsilí – BMW jen dva procentní body, Stellantis tři.
Pro Volkswagen je cíl nedosažitelný bez zdvojnásobení podílu elektromobilů z 13 na 25 procent. "Že by něco takového Volkswagen zvládl vlastními silami, nezní realisticky," uvedl analytik švýcarské banky UBS Patrick Hummel.
Technologie si cestu najde
Historie ukazuje, že technologický pokrok se nedá zastavit regulacemi, ale ani jejich absence ho nezastaví. Elektromobily nabízejí nižší provozní náklady, tišší provoz a v mnoha případech již i konkurenceschopné pořizovací ceny.
Bloomberg předpovídá, že do roku 2035 dosáhne podíl elektromobilů na nově registrovaných vozech hodnoty 56 % a do roku 2040 vzroste na 70 %. To neznamená konec spalovacích motorů, ale postupnou přirozenou transformaci.
Možná právě toto mělo být od počátku cílem – nechat trh a technologii najít si vlastní cestu, místo nucení průmyslu do předem daných termínů. Elektromobilita si prostor prosadí sama, protože nabízí výhody, které spotřebitelé oceňují. Politický zákaz byl možná od začátku zbytečný.
Pro automobilky, které do elektromobility investovaly s vírou v pevné legislativní rámce, je to však slabá útěcha. Jejich strategie se ukazuje být riskantnější, než si myslely – sázely na politiku místo na trh. A politika je, jak se ukazuje, mnohem vrtkavější.
