Když se řekne Venezuela, většině lidí se vybaví nekonečné ropné věže. Píše se však rok 2026 a v ulicích Caracasu je stále častěji slyšet jen tiché bzučení elektromotorů. V zemi, kde je benzin levnější než voda, ale často nedostupný, se elektromobilita stává pragmatickou volbou pro ty, kteří si to mohou dovolit. Není to revoluce shora, ale spíše nutnost zdola, poháněná čínskými technologiemi a soukromým kapitálem.
Čínská expanze: Changan a JAC v čele
Zatímco západní automobilky trh spíše opustily, čínští draci vycítili příležitost. Podle dat z roku 2025 a informací místní automobilové komory CAVENEZ (Cámara Automotriz de Venezuela) zažil tamní trh meziroční růst prodejů o více než 100 %. Výraznou část tohoto koláče si ukrajují právě elektrické a hybridní modely.
Mezi nejviditelnější hráče patří značka Changan, která boduje s modelem Benni E-Star. Tento malý městský elektromobil se stal symbolem nové vlny mobility – je cenově dostupný (na místní poměry), kompaktní a ideální do ucpaných ulic hlavního města. Sekunduje mu značka JAC Motors, která nabízí širší portfolio včetně elektrických nákladních vozů, což oceňují místní firmy.
6 000 elektromobilů a infrastruktura "na vlastní pěst"
Podle údajů z května 2025 brázdilo venezuelské silnice přibližně 6 000 plně elektrických vozů. To se může zdát jako malé číslo v porovnání s Evropou, ale v kontextu jihoamerického trhu a místní ekonomiky jde o významný milník. Růst je tažen nejen soukromými osobami, ale i firmami.
Příkladem je společnost Verdi, která provozuje flotilu elektrických taxíků zajišťujících transfery mezi mezinárodním letištěm Maiquetía a Caracasem. Spolu se společností Swing Energy začali budovat to, co státu chybělo – síť nabíječek.
- Nabíjecí stanice rostou v Caracasu, na letišti v La Guaira a dokonce i na turistickém ostrově Margarita.
- Většina stanic využívá konektory standardu GBT (čínský standard) a Type 2 (CCS2), což odráží složení vozového parku.
- Univerzita UCAB (Universidad Católica Andrés Bello) instalovala vlastní nabíjecí hub, který slouží jako studijní laboratoř i veřejná stanice.
Ekonomika provozu: Elektřina vs. Benzin
Hlavním motorem přechodu není ekologie, ale ekonomika a dostupnost. I když je benzin ve Venezuele extrémně levný, jeho distribuce je nespolehlivá a fronty u čerpacích stanic mohou trvat hodiny i dny. Naproti tomu elektřina, ačkoliv síť trpí výpadky, je pro majitele domů s generátory nebo solárními panely dostupnější.
Podle Carlose García Noguery, ředitele Swing Energy, jsou náklady na provoz propastné. Nabití vozu na dojezd 400 km vyjde na méně než 10 dolarů, zatímco plná nádrž benzinu na černém trhu nebo při mezinárodních cenách (které se na některých stanicích platí) může stát 20 až 30 dolarů. Údržba elektromobilu je navíc o 80 % levnější díky absenci výměn olejů a filtrů.
Výzvy: Stabilita sítě
Nadějný rozvoj má však jeden háček – venezuelská elektrická síť. Časté výpadky (blackouty) jsou realitou. I proto se rozvoj elektromobility často pojí s instalací domácích solárních systémů. Vládní představitelé sice v roce 2025 hovořili o "modernizaci sítě pro udržitelnou mobilitu", ale v praxi leží břemeno zajištění energie na samotných uživatelích a soukromých firmách.
Zdroje: Mundo UR, Changan Venezuela, Swing Energy
