Albánský fenomén: Když je BYD Seagull nejprodávanějším autem
Čísla z albánského trhu jsou pozoruhodná. Podle údajů za říjen 2025 dosáhl podíl čistě elektrických vozů v zemi 57 %, což řadí Albánii mezi světové lídry v elektromobilitě. Přidáme-li plug-in hybridy, dostáváme se na celkových 60 % podílu elektrifikovaných vozů.
Nejpozoruhodnější je však skutečnost, že čínská značka BYD ovládá více než 40 % celého automobilového trhu v zemi. Na vrcholu žebříčku nejprodávanějších modelů v říjnu stál BYD Seagull s 11,7% podílem, následovaný dalšími třemi modely BYD. Z prvních deseti nejprodávanějších vozů v Albánii jich osm bylo čistě elektrických.
Top 10 nejprodávanějších vozů v Albánii (říjen 2025)
- BYD Seagull – 109 vozů (11,7 %)
- BYD Yuan Plus – 77 vozů (8,3 %)
- BYD Sealion 7 – 76 vozů (8,1 %)
- BYD Song Plus – 66 vozů (7,1 %)
- VW ID.4 – 53 vozů (5,7 %)
- BYD Yuan Up – 50 vozů (5,4 %)
- VW ID.3 – 23 vozů (2,5 %)
- Škoda Karoq – 22 vozů (2,4 %)
- Aion V – 21 vozů (2,3 %)
- Peugeot Boxer – 19 vozů (2,0 %)
Albánský úspěch není založen pouze na absenci unijních cel. Albánská vláda od roku 2020 osvobodila všechny nově dovážené elektromobily od DPH, což snižuje cenu o dalších 20 %. Navíc jsou registrační poplatky pro elektromobily nulové – stát je kompletně vrací (zhruba 1 900 Kč).
Pro srovnání: v České republice elektromobily platí standardní 21% DPH. Tento rozdíl znamená, že BYD Seagull v hodnotě 270 000 Kč by v ČR s DPH stál 326 700 Kč, zatímco v Albánii zůstává na původní ceně bez DPH.
Kombinace absence unijních cel (27 %) a osvobození od DPH (20 %) vytváří v Albánii až o 40–45 % nižší ceny elektromobilů oproti České republice. To vysvětluje, proč stejný vůz stojí v Albánii 270 000–360 000 Kč, zatímco u nás téměř 500 000 Kč.
Další významný faktor tvoří sekundární trh. Lidé se nebojí kupovat i ojeté elektromobily. Dle statistik bylo 15 % nových vs. 85 % ojetých vozů. Český trh je sytý novými vozy (často firemními flotilami). Dovoz ojetin je sice silný, ale hraje "druhé housle". Albánský trh stojí a padá na dovozu ojetin. Nové auto je tam naprostá výjimka pro horní vrstvu.
Cenový paradox: Co stojí elektromobil v Albánii?
Klíčem k pochopení albánského úspěchu jsou ceny. Zatímco v Evropě se BYD Seagull (zde jako Dolphin Surf) prodává od 22 390 eur (přibližně 563 000 Kč), v Číně začíná základní verze na pouhých 56 800 juanech, což je zhruba 196 000 Kč.
V Albánii se situace blíží spíše čínským cenám. Místní prodejci nabízejí BYD Seagull za ceny, které jsou výrazně nižší než v EU. Podle informací z trhu se ojeté vozy pohybují kolem 360 000 Kč, což naznačuje, že nové vozy jsou dostupné za ceny hluboko pod úrovní západní Evropy. A když jsou levnější nové elektromobily, určitě budou i citelně levnější jejich ojetiny.
Proč je Albánie levnější než EU?
Rozdíl spočívá především v obchodní politice. Albánie není členem Evropské unie, a proto na ni nedopadají unijní cla na čínské elektromobily, která byla zavedena v říjnu 2024. Evropská komise uvalila na čínské elektromobily cla v rozmezí od 17 % (BYD) až po 35,3 % (SAIC/MG), a to navíc ke standardnímu 10% clu na dovoz automobilů.
Pro srovnání: BYD Seagull v základní verzi v Číně stojí přibližně 7 800 dolarů. V Evropě se stejný model prodává za více než dvojnásobek – kolem 23 000 eur. Kromě cel zde hrají roli i úpravy pro splnění přísnějších evropských bezpečnostních standardů a 20% DPH.
Co to znamená pro český trh?
Česká republika patří mezi země EU s nejrychlejším růstem prodeje elektromobilů, ovšem z velmi nízké základny. V první polovině roku 2025 vzrostl prodej o 67 %, což je druhý nejlepší výsledek v EU. Přesto elektromobily tvoří pouze asi 5 % nových registrací.
Hlavní překážkou jsou absolutní ceny vozů. BYD Seagull, který v Albánii stojí kolem 270 000–360 000 Kč, se v České republice jako BYD Dolphin Surf prodává od 499 900 Kč – tedy o 140 000 až 230 000 Kč dráže za totožný vůz. Vůz se ale u nás objevil teprve nedávno.
Nebylo výjimkou, že v nabídce českých prodejců jsme ještě nedávno byli svědky cenovky okolo 700 000 Kč za pouhou 260kilometrový dojezd. Například Fiat 500e verze (RED) s 7" TFT přístrojovým panelem, klimatizací a dojezdem až 257 km stál v srpnu 2024 již od 689 900 Kč včetně DPH, dnes je cena od 599 900 Kč. Ceny klesají právě díky většímu tlaku asiatských výrobců a Tesly.
Tento cenový rozdíl mezi Albánií a ČR je způsoben:
- Unijními cly: 17% clo na BYD + standardních 10% na dovoz aut = celkem 27% navýšení ceny
- Přísnějšími certifikačními požadavky EU a úpravami vozů pro evropský trh
- 20% DPH (v Číně elektromobily pod určitou cenu DPH neplatí)
Zatímco Albánec může koupit nový elektromobil za cenu odpovídající 18–24 měsíčním platům, Čech s mediánem mzdy 41 115 Kč musí na tentýž vůz vydat 12 měsíčních platů – tedy relativně méně. Problém je, že v absolutních číslech platí o 140 000–230 000 Kč více za stejné auto. A stále si raději zvolí spalovací vůz, jenž vychází za podobné či menší peníze. Navíc jak jsme uvedli výše, takto levné elektromobily jsou na českém trhu teprve pár týdnů.
Pro většinu českých domácností to znamená, že i když jsou na tom ekonomicky lépe než albánské rodiny, nemohou si pořídit levné čínské elektromobily, které jsou v Albánii běžně dostupné. Jejich nabídka je omezená a i BYD je na českém trhu teprve nedávno. Místo toho musí volit mezi dražšími evropskými elektromobily.
Reakce čínských výrobců na evropská cla
Zajímavé je, jak čínští výrobci na unijní cla reagují. BYD a MG výrazně posílily nabídku plug-in hybridů, na které se cla nevztahují. V první polovině roku 2025 registrace plug-in hybridů BYD v EU vzrostly o neuvěřitelných 17 000 %, zatímco MG zaznamenalo 60% pokles prodeje čistě elektrických vozů a zároveň nárůst hybridů.
Další strategií je lokalizace výroby. BYD staví závody v Maďarsku a Turecku, což by mělo vozy vyrobené v těchto zemích osvobodit od dodatečných cel. Maďarsko se stalo hlavním centrem čínských investic v Evropě, kde v roce 2024 přistálo 31 % všech čínských investic do kontinentu.
Je elektromobilita záležitostí bohatých?
Albánský příklad jasně ukazuje, že elektromobilita nemusí být výsadou bohatých zemí. Pokud jsou vozy dostupné za rozumné ceny, dokážou si je pořídit i obyvatelé chudších regionů. Problémem nejsou ani nabíjecí stanice – Albánie má relativně omezenou infrastrukturu, přesto to adopci elektromobilů nebrzdí díky možnosti domácího nabíjení malých městských vozů.
V Evropské unii však situace vypadá jinak. Cla měla chránit evropský automobilový průmysl před neférovou konkurencí dotovaných čínských výrobců. Vedlejším efektem je však to, že cenově dostupné elektromobily zůstávají pro většinu evropských spotřebitelů nedostupné.
Zatímco evropští výrobci stále bojují s výrobními náklady a jen málo modelů se prodává pod 30 000 eur, čínské společnosti v Albánii a dalších zemích mimo EU nabízejí plně funkční elektromobily výrazně levněji.
Co z toho plyne pro budoucnost?
Albánský příběh ukazuje, že elektromobilita není otázkou bohatství země, ale otázkou přístupu k cenově dostupným vozům. Zatímco Evropská unie chrání svůj automobilový průmysl cly, čímž fakticky blokuje přístup k levným čínským elektromobilům, chudší země mimo EU jako Albánie těží z přímého přístupu na globální trh.
Pro české spotřebitele to znamená paradoxní situaci: i když jsou ekonomicky lépe situováni než Albánci, nemají přístup k cenově dostupným elektromobilům, které by mohly urychlit elektromobilní transformaci. Dokud evropští výrobci nedokážou nabídnout konkurenceschopné ceny nebo dokud se nezmění obchodní politika EU, zůstane elektromobilita v Česku luxusem – zatímco v Albánii je to už běžná realita.
