Shrnutí v bodě
- Dopravní letadlo Elysian E9X má pojmout 90 pasažérů (podle některých zdrojů až 100) a využívá šest vrtulí.
- První verze cílí na dolet 800 km, pozdější varianta má zvládnout 1 000 km.
- Z Prahy první verze nedosáhne na Paříž (883 km vzdušnou čarou) a do Londýna (1 034 km) nedoletí ani vylepšená verze.
- Plánovaný vstup do provozu v roce 2034 zatím stojí na zmenšeném demonstrátoru a firma tají parametry baterií.
Co Elysian slibuje: 90 míst, 800 až 1 000 km a šest vrtulí
Většina bateriových letadel začíná u malých trupů, i když třeba největší elektrické letadlo, které už poprvé vzlétlo, ukázalo zajímavou praxi u menších strojů. Nizozemský startup Elysian Aircraft spolu s výzkumníky z univerzity TU Delft ale rovnou kreslí velký dopravní letoun E9X. Pohání ho elektromotory a šest vrtulí, přičemž modulární bateriové packy konstruktéři uložili přímo do křídel.
Spoluzakladatel firmy Daniel Jacobson pro Euronews uvedl, že kabina pojme 90 pasažérů. Portál Electrek zmiňuje kapacitu až 100 cestujících. Dolet je rozdělený do dvou fází. První verze letadla má zvládnout 800 kilometrů a pozdější varianta se má posunout na 1 000 kilometrů.
Samotná firma tvrdí, že takový dolet pokryje zhruba 50 % všech pravidelných komerčních letů na světě a ubere přibližně 20 % emisí z letectví. Jde o propočty samotného výrobce, nikoliv o nezávislé měření. Celé letectví se přitom podle dat organizace Stay Grounded, která cituje Electrek, podílí na globálním oteplování více než 2 %.
Matematika doletu: které vzdálenosti z Prahy to pokryje a které ne
Čísla na papíře vypadají slibně, ale pohled na mapu Evropy ukáže přesné hranice. V redakci jsme pomocí vzorce haversine spočítali vzdálenosti z Prahy do vybraných evropských měst vzdušnou čarou.
Tady se ukazuje hlavní háček. První verze s doletem 800 km zvládne z Prahy Kodaň (635 km), Amsterdam (711 km) nebo Brusel (719 km). Na Paříž, která leží 883 km daleko, ale nedosáhne. Tam se vejde až pozdější verze s doletem 1 000 km, která pokryje i Řím (921 km). Na Londýn se vzdáleností 1 034 km nebo Madrid (1 773 km) však nestačí ani jedna varianta.
| Trasa z Prahy | Vzdálenost vzdušnou čarou (výpočet redakce) | Vejde se do 1 000 km? | Vejde se do 800 km? |
|---|---|---|---|
| Kodaň | 635 km | ano | ano |
| Amsterdam | 711 km | ano | ano |
| Brusel | 719 km | ano | ano |
| Paříž | 883 km | ano | ne |
| Řím | 921 km | ano | ne |
| Londýn | 1 034 km | ne | ne |
| Madrid | 1 773 km | ne | ne |
Všechna tato čísla navíc platí čistě vzdušnou čarou. Skutečná letová trať bývá delší. Do reálného provozu promlouvají povinné navigační rezervy, protivítr, oblet bouřek nebo vyčkávací obrazce před přistáním a případné přesměrování na záložní letiště. Praktický dolet s plnou kabinou tak bude v běžném provozu ještě kratší.
Kde je vývoj doopravdy: demonstrátor s DLR, partneři a rok 2034
Elysian E9X dnes jako plnohodnotné letadlo ve skutečné velikosti nelétá. Startup má v této fázi za sebou druhý koncepční přezkum návrhu (design review). Ve vzduchu inženýři otestovali pouze zmenšený demonstrátor, který zalétali ve spolupráci s německým leteckým střediskem DLR.
Projekt sbírá partnery z komerčního letectví. Mezi spolupracující společnosti patří aerolinky KLM a Transavia a také leasingová firma TrueNoord. Vstup letadla do běžné služby s pasažéry směřuje na rok 2034. Stále jde o vývojový plán na příští dekádu, nikoliv o pevný závazek s certifikovaným strojem.
Co v číslech chybí: tajemství kolem baterií a dlouhá cesta do provozu
Zatímco u pozemních aut si v našem katalogu elektromobilů snadno porovnáte přesné kilowatthodiny i pohotovostní hmotnost, u letadla E9X klíčová technická data chybí. Výrobce vůbec neuvádí kapacitu baterie, její energetickou hustotu ani celkovou hmotnost bateriových packů v křídlech. Na tento informační dluh výslovně upozorňuje i původní text serveru Electrek.
Bez znalosti hmotnosti a kapacity článků si nikdo zvenčí nespočítá, jak těžké letadlo při startu bude a jak rychle se zvládne na letišti otočit. Neznáme ani ekonomiku provozu, cenu samotného stroje či budoucí ceny letenek. Mezi úspěšným koncepčním návrhem a rokem 2034 čeká nizozemský tým stavba plnohodnotného prototypu a náročná letecká certifikace.
