Čínská vláda v říjnu oznámila zpřísnění technických požadavků pro vozidla se statut "nové energetické vozidlo", která mají nárok na daňové úlevy. Nová pravidla, která vstoupí v platnost 1. ledna 2026, více než zdvojnásobují minimální elektrický dojezd pro plug-in hybridy ze současných 43 na 100 kilometrů.
Konec polovičatých řešení
Oznámení vydaly společně tři čínské vládní instituce - Ministerstvo průmyslu a informačních technologií, Ministerstvo financí a Státní daňová správa. Opatření má podle oficiálního zdůvodnění zajistit, že daňové zvýhodnění získají pouze technologicky pokročilá vozidla, která skutečně přispívají k elektrifikaci dopravy.
"Tyto úpravy reflektují rychlý pokrok v dojezdu vozidel s novými energiemi a vývoj technologie prodlouženého dojezdu, čímž zajišťují, že politiky drží krok s technologickým vývojem," uvedl pro čínská média Cui Dongshu, generální tajemník Asociace výrobců osobních automobilů v Číně.
Nová pravidla kromě minimálního dojezdu 100 kilometrů stanovují také přísnější požadavky na spotřebu paliva v hybridním režimu. U vozidel s hmotností do 2 510 kg nesmí spotřeba překročit 70 % limitů stanovených pro konvenční vozidla, u těžších pak 75 %.
Čínské automobilky jsou připraveny
Pro domácí čínské výrobce představuje nový standard minimální problém. Většina populárních plug-in hybridů od značek jako BYD nebo Geely již dnes nabízí elektrický dojezd výrazně přesahující stovku kilometrů. Příkladem může být BYD Tang DM-i se 175 km, Wenjie M5 se 230 km či Li L8 s více než 225 km dojezdu na elektřinu.
Podle odhadů analytiků citovaných čínským deníkem National Business Daily má přibližně 40 % současných plug-in hybridů na čínském trhu elektrický dojezd pod 100 kilometrů. Tyto modely budou před koncem roku 2025 staženy z prodeje, nebo projdou technickou úpravou.
Výzva pro evropské automobilky
Situace je komplikovanější pro západní automobilky, které v Číně prodávají plug-in hybridy vyvinuté primárně pro evropský nebo americký trh. Většina těchto vozidel má elektrický dojezd výrazně pod stanovenou hranicí 100 km.
Například BMW X5 xDrive50e nabízí 63 km na elektřinu, Mercedes-Benz GLE 450e dosáhne 80 km a Volvo XC60 se zastaví na 61 km. I když některé novější modely jako BMW 330e (100 km), Mercedes C300e (114 km) nebo Audi A5 PHEV (110 km) standard splňují, značná část nabídky západních značek se pod limit nevejde.
Problém je umocněn krátkým časovým horizontem - výrobci musí podat dokumentaci pro zařazení do katalogů na rok 2026 do poloviny prosince 2025. To prakticky znemožňuje významnější technické úpravy stávajících modelů.
Širší dopady na automobilový průmysl
Čínské opatření přichází v době, kdy evropské automobilky v Číně čelí rostoucí konkurenci domácích značek. Podle údajů čínského trhu dosahuje podíl místních výrobců u elektromobilů a plug-in hybridů 87 %. S příchodem přísnějších pravidel se tento trend pravděpodobně ještě posílí.
Zajímavé je, že čínský standard může paradoxně pozitivně ovlivnit vývoj plug-in hybridů i pro evropský trh. Automobilky jako Volvo, které jsou součástí čínské skupiny Geely, už oznámily, že jejich nové PHEV modely budou vycházet z pokročilých čínských platforem s dojezdem přes 100 km. Nový Volvo XC70 pro čínský a evropský trh nabídne dojezd 200 km na elektřinu.
Evropa sama ostatně také zpřísňuje požadavky na plug-in hybridy. I když zatím neexistuje jednotný minimální dojezd, návrhy evropských regulací počítají s tím, že PHEV by měly zvládnout většinu běžných denních tras čistě na elektřinu - což odpovídá právě vzdálenostem kolem 80-100 kilometrů.
Změna daňové politiky
Důležitým kontextem čínského opatření je také změna daňové politiky. Zatímco do konce roku 2025 platí pro vozidla s novými energiemi úplné osvobození od daně z nákupu vozidla (standardně 10 % z ceny), od roku 2026 se tato úleva změní na poloviční daň - tedy 5 %.
Zpřísnění technických požadavků tedy přichází současně se snížením finančních pobídek. Čínská vláda tak dává jasně najevo, že éra masivní podpory elektromobility bez ohledu na kvalitu postupně končí a důraz se přesouvá na technologickou vyspělost.
Co to znamená pro budoucnost
Čínské opatření je signálem směrem, kterým se ubírá globální automobilový průmysl. Plug-in hybridy přestávají být vnímány jako přechodné řešení s minimálním elektrickým dojezdem a stávají se plnohodnotnými elektrickými vozidly s benzinovou zálohou pro delší cesty.
Pro evropské automobilky to znamená nutnost zásadních investic do vývoje baterií a elektrických pohonů. Čínský trh je příliš velký na to, aby ho mohly ignorovat - v roce 2024 zde bylo prodáno téměř 13 milionů elektromobilů a plug-in hybridů, což představuje zhruba 60 % světové produkce.
Otázkou zůstává, zda evropské automobilky dokáží čínské konkurenci konkurovat vlastními technologiemi, nebo zda se vydají cestou spolupráce s místními výrobci. Příkladem druhého přístupu je Volkswagen, který uzavřel partnerství s čínským XPengem na vývoji platformy pro čínský trh, nebo Stellantis, který investoval do společnosti Leapmotor.
Zdroj: insideevs.com, 36kr.com, carnewschina.com
