Mobilita jako služba versus prodej aut
Dvaašedesátiletý Alain Visser, který do začátku letošního roku řídil elektromobilovou značku Lynk&Co patřící do čínského koncernu Geely, formuluje svůj pohled na budoucnost dopravy jasně: "Lidé chtějí být mobilní, ne nutně vlastnit vozidlo." Podle jeho názoru vzniká skutečná mobilita pouze mimo klasický automobilový průmysl.
Visser nyní v Göteborgu pracuje na novém start-upu zaměřeném na mobilitu, jehož detaily zatím tají. Jasný je pouze přístup: "Zážitek místo vlastnictví." Investice do sdílení a autonomního řízení hodnotí skepticky s tím, že automobilky ve skutečnosti chtějí především nadále prodávat auta.
Příklad neúspěšného sdílení
Jako důkaz uvádí Mercedes a BMW, které nejprve spojily své aktivity v oblasti sdílení vozidel a později je prodaly. Základní konflikt je podle něj zřejmý: čím více se vozidla sdílejí, tím méně se jich prodá. Disruptivní inovace v odvětví prakticky nevidí - změna přijde až s opravdovým autonomním řízením.
Vize mobility do roku 2050
Visserova prognóza počítá s tím, že do roku 2050 bude žít přibližně 80 procent lidí ve městech. Parkoviště a stojící auta ztratí na významu, mobilita se stane elektrickou a vozidla budou sdílená. Luxusní značky zůstanou jako sběratelské kousky, zatímco čerpací stanice budou vzácné a nabíjecí infrastruktura všudypřítomná.
"Budoucnost mobility bude služba, ne produkt," vysvětluje Visser a přirovnává situaci k letectví. Nikdo nelétá s Boeingem, ale s leteckou společností. Podobně dnes lidé používají Uber místo vlastního auta. Pokud si automobilový průmysl nedá pozor, stane se pouhým dodavatelem vyměnitelných karosérií pro poskytovatele služeb.
Úspěch sdílení u Lynk&Co
U značky Lynk&Co podle Vissera model sdílení fungoval. Přibližně 35 procent vozidel bylo pravidelně sdíleno, v Berlíně dokonce více než 50 procent. Značka záměrně sázela na kluby místo dealerů, málo variant a silný komunitní koncept. Zaměřovala se na využití místo prodeje - přístup, který v rámci koncernu narazil na odpor.
Čtyři disruptivní síly
Pro automobilový průmysl Visser diagnostikuje "dokonalou bouři" ze čtyř disruptivních změn:
- Elektromobilita
- Rostoucí tlak čínských výrobců
- Software jako klíčový diferenciační faktor
- Změněné chování spotřebitelů
K softwaru cituje čínský technologický koncern Huawei: "Nestavíme auta - stavíme software a výrobci aut kolem něj postaví automobil."
Pesimistický, ale ne beznadějný výhled
Roli Německa v globální konkurenci vidí Visser "pesimisticky, ale ne beznadějně". Velcí výrobci jsou "příliš velcí na to, aby padli" a politicky budou podpořeni. Německá technologie a kvalita však už dlouho nepředstavují velkou výhodu. V USA je situace podobná - chrání se uměle a nadále jezdí pick-upy s osmiválcovými motory, což se jim vymstí.
"Západní automobilový průmysl musí konečně přestat jen dohánět a začít zcela nově přemýšlet," uzavírá Visser. "Číňané kopírují a vylepšují vše, co jsme vynalezli. Naším úkolem není je teď kopírovat, ale objevit to další."
