Shrnutí v bodech
- Draslovka koupila portfolio duševního vlastnictví Natron Energy, transakci schválil americký výbor CFIUS
- V Kolíně má vzniknout 350 t katodového materiálu ročně, což odpovídá kapacitě zhruba 175 MWh článků
- Články Altris slibují přes 160 Wh/kg a více než 8 000 cyklů, bez lithia, kobaltu a niklu
- Natron ukončil činnost v září 2025, technologie tedy pochází od firmy, která při zavádění do výroby zkrachovala
Co Draslovka vlastně koupila
Dohoda byla oznámena 29. října 2026. Americká dceřiná společnost Draslovky, společnost Covoro, přebírá duševní vlastnictví k technologii pruské modři a pruské běli (PBA a PWA) pro sodíkové baterie. Nejde o jeden patent, ale o celou sadu: receptury aktivních materiálů, elektrody, elektrolyty, konstrukci článků i kompletních systémů. Portfolio zahrnuje vydané patenty i patentové přihlášky, ochranné známky a výrobní know-how s ochranou až do poloviny čtyřicátých let.
Transakci prověřoval americký výbor pro zahraniční investice (CFIUS) a schválil ji, což bylo podmínkou dokončení transakce. To je u převodu bateriových technologií z USA běžný postup. Podrobnosti o ceně Draslovka nezveřejnila.
Důležitý kontext: Natron Energy nebyl neznámý start-up. Firma dvanáct let vyvíjela sodíkové baterie a budovala výrobu v Michiganu. V září 2025 ale ukončila činnost. Podle serveru TechCrunch měla objednávky za 25 milionů dolarů, ale nemohla je dodat, dokud nezíská UL certifikaci. Investoři odmítli uvolnit další peníze a firma skončila v likvidaci. Bezprostřední příčinou konce byla podle TechCrunch chybějící UL certifikace a nedostatek peněz od investorů.
Co je pruská běloba a co umí
Pruská běloba je materiál s otevřenou krystalovou strukturou. Vzniká z běžných surovin: soli, železa a organických zbytků. Do struktury se ukládají sodné ionty, které se při nabíjení a vybíjení zachytávají a uvolňují. Klíčové je, že materiál neobsahuje lithium, kobalt ani nikl.
Švédská společnost Altris, která technologii vyvinula na Uppsalské univerzitě, uvádí u svých článků dvě řady. P-série pro vysoké proudové zatížení má 110 až 130 Wh/kg. E-série pro dlouhou životnost přesahuje 160 Wh/kg a slibuje více než 8 000 cyklů. Firma také tvrdí, že články fungují již při −40 °C a při destruktivních zkouškách, jako je průraz hřebíkem, přebití nebo rozdrcení, nevykazují tepelný únik.
Výroba katody má mít podle Altrisu nižší uhlíkovou stopu než u lithiových chemických systémů. Pruská běloba se obejde bez kalcinace, kterou Altris označuje za největší zdroj emisí při výrobě lithiových katod. Elektrody se navíc nanášejí vodou, bez rozpouštědla NMP.
Sodík, LFP a NMC: kde je rozdíl
Pro srovnání je potřeba říct, že sodík není ve všech parametrech lepší. Energetická hustota je nižší než u dnešních lithiových článků, což je důvod, proč se nehodí pro pohon aut.
| Parametr | Sodno-iontová chemie (Altris E) | LFP | NMC |
|---|---|---|---|
| Měrná energie | přes 160 Wh/kg | 160–200 Wh/kg | 230–280 Wh/kg |
| Počet cyklů | přes 8 000 | 3 000–6 000 | 1 000–2 000 |
| Lithium | ne | ano | ano |
| Kobalt a nikl | ne | ne | ano |
| Provoz v mrazu | spuštění při −40 °C | omezený | omezený |
Hodnoty u sodíku pocházejí z technické dokumentace Altrisu. Rozsahy u LFP a NMC jsou typické hodnoty, které uvádějí výrobci článků; nejde o měření redakce ani o konkrétní produkt.
Do aut to zatím není. Kam tedy?
Altris sám rozděluje použití na čtyři oblasti. V autech vidí sodík jako náhradu olověných 12V a 48V baterií, tedy jako řešení pro pomocné systémy, nikoli jako náhradu trakčního pohonu. Dále jde o stacionární úložiště, datacentra a obranné aplikace, kde se cení bezpečnost, životnost a provoz v extrémních teplotách.
To dává smysl. U velkých úložišť není rozhodující hmotnost, ale cena za kWh, počet cyklů a bezpečnost. Právě tam dnes lithiové články čelí bezpečnostním požadavkům a nákladům na jištění.
Pro čtenáře, který čeká levný elektromobil se sodíkovou baterií, je to zklamání. Sodík v dohledné době nenahradí lithium v podlaze vozu. Může ale zlevnit a zjednodušit části auta, které dnes používají olovo.
Kolín: 350 tun a 175 MWh
Výroba katodového materiálu má vzniknout v Kolíně, v existujícím areálu Draslovky. Firma tam s Altrisem přestavuje jednu linku. Kapacita má dosáhnout 350 tun materiálu ročně, což podle partnerů odpovídá zhruba 175 MWh článků. Draslovka do projektu vkládá 19,3 milionu eur a zahájení výroby bylo naplánováno na konec třetího nebo začátek čtvrtého čtvrtletí 2026.
Pro představu: 175 MWh odpovídá zhruba 2 900 bateriím s kapacitou 60 kWh. To je náš přepočet, nikoli údaj firem. Na evropský trh s elektromobily jde o malý objem, pro vznik dodavatelského řetězce ale o první krok. Draslovka tvrdí, že jde o první průmyslovou linku na výrobu pruské běli v Evropě.
Střízlivý pohled: Evropa dohání, ale startuje pozdě
Sodíkové baterie nejsou novinka. Vyvíjí je několik firem v Evropě, Asii i USA. Draslovka vstupuje do hry ve chvíli, kdy evropská výroba baterií řeší jiné problémy: vysoké náklady, závislost na čínských materiálech a nejistou poptávku.
Právě osud Natronu ukazuje, že chemie nestačí. Firma měla technologii, továrnu i objednávky, a přesto skončila. Rozhodující je cena, certifikace a schopnost dodat články včas. Pro Draslovku je výhoda, že nevstupuje do výroby článků, nýbrž do výroby materiálu, v níž má více než sto let zkušeností v chemickém průmyslu a existující provoz v Kolíně.
Zároveň platí, že technologie je teprve na začátku. Linka o kapacitě 175 MWh článků je zlomek toho, co dnes vyrábějí velcí producenti lithiových baterií. Pokud se sodík prosadí, bude to nejdřív v úložištích a v pomocných systémech vozidel, ne v pohonu.
Proč by nás to mělo zajímat?
Pro Česko je to zajímavá zpráva ze dvou důvodů. První je průmyslový: v Kolíně vzniká výroba, která může navázat na českou chemii a vytvořit dodavatelskou pozici v Evropě. Druhý je strategický: Evropa chce mít bateriový řetězec nezávislý na Číně a sodík je jednou z mála cest, jak to zkusit bez lithia.
Neznamená to ale, že si za rok koupíte levné elektrické auto se sodíkovou baterií. Technologie míří jinam a její evropská kapacita je zatím malá. Pokud vás zajímá, jak si sodík stojí proti lithiu obecně, starší článek o sodíkových bateriích a studii jejich potenciálu shrnuje hlavní argumenty. A čínská daňová výjimka pro sodík ukazuje, kam se výrobci posouvají.
