Americké automobilky vsadily na špatnou kartu. Místo aby investovaly do elektromobilů a připravily se na nevyhnutelný přechod, platily stovky milionů dolarů za lobbying proti zpřísňování emisních norem. Výsledek? Celková ztráta odvětví přesahuje 70 miliard dolarů na odpisech EV investic. A zatímco se Detroit topí v červených číslech, Čína se stala největším světovým vývozcem automobilů.
Sedmdesát miliard dolarů vyhozených oknem
Analýza organizace InfluenceMap a dalších sledovatelů firemního lobbingu odhalila děsivou bilanci: americké automobilky za posledních deset let utratily stovky milionů dolarů za aktivity, které fakticky bránily přechodu na elektromobilitu – a to i tehdy, když samy avizovaly miliardové investice do EV. Nesoulad mezi veřejnými prohlášeními a skutečnými lobbistickými aktivitami je podle analytiků jedním z hlavních důvodů, proč odvětví nyní odepisuje investice v celkové výši přesahující 70 miliard dolarů.
Největší hráč amerického automobilového lobbingu, Alliance for Automotive Innovation (AAI), zastupující GM, Ford, Stellantis i další, ještě v roce 2022 prosazoval „regulační stabilitu" jako podmínku pro EV investice. O pár let dříve – v roce 2017 – přitom táž organizace aktivně usilovala o demolici těch samých regulací. Tato schizofrenní strategie stála odvětví drahocenné roky výzkumu a vývoje.
Dvě stě osmdesát osm milionů pro politiku, nula pro zákazníky
Jeden z nejvýše postavených amerických automobilových manažerů věnoval 288 milionů dolarů na podporu politických kampaní, které měly za cíl mimo jiné oslabit normy pro emise a zpomalit nástup elektromobilů. Část těchto peněz šla přímo na financování snahy zrušit tzv. „endangerment finding" – klíčové rozhodnutí EPA z roku 2009, které opravňuje americké úřady regulovat emise CO₂ jako zdravotní riziko.
Tesla naproti tomu veřejně argumentovala, že zachování regulací podporuje „dlouhodobou globální konkurenceschopnost" amerického průmyslu. Honda zase varovala, že navrhované změny vytvoří „prolongovaný regulační limbo", který poškodí stabilitu plánování. Obě společnosti tak stály na opačné straně barikády než průmyslové asociace, které formálně zastupují.
Čína vyhrála, zatímco Detroit lobboval
Globální prodeje automobilů se spalovacím motorem dosáhly vrcholu v roce 2017 – a od té doby se nezotavily. Místo aby americké automobilky tuto realitu reflektovaly a urychlily přechod, volily strategii boje s regulátory. Výsledek je dnes zřejmý: Čína se stala největším světovým vývozcem automobilů, přičemž dominuje právě v segmentu elektromobilů.
Čínský průmysl mezitím těžil z jasné a konzistentní státní podpory – dotací, infrastruktury i regulatorního rámce orientovaného na elektrifikaci. Zatímco BYD, SAIC a desítky dalších čínských výrobců posilovaly své pozice na trzích v Evropě, Asii i Latinské Americe, americká velká trojka řešila soudní spory o emisní normy.
Nedostatečná transparentnost vůči investorům
Závažným vedlejším problémem je i nedostatečné informování akcionářů. Valná většina automobilek neposkytovala investorům dostatečně přesné informace o rozsahu a zaměření svých lobbistických aktivit. Penzijní fondy a retailoví investoři tak nevědomky financovali strategie, které podrývaly hodnotu jejich vlastních portfolií.
InfluenceMap zařadila velké automobilky na spodní příčky žebříčku transparentnosti lobbingu. Firemní výkaznictví přitom v USA v porovnání s Evropou zůstává výrazně méně regulované. Investiční komunita proto čím dál hlasitěji volá po povinném zveřejňování politických výdajů v rámci ESG reportingu.
Regulatorní chaos jako záměr i důsledek
Jedním z paradoxů celé situace je, že lobbying zaměřený na destabilizaci regulatorního prostředí v konečném důsledku poškodil i samotné automobilky. Výrobci elektromobilů potřebují pro vývoj nových platforem výhled minimálně pět až osm let dopředu. Neustálé zpochybňování emisních norem a střídání pravidel v závislosti na politickém klimatu znemožňuje jakékoli seriózní dlouhodobé plánování.
Honda to sama potvrdila, když v reakci na nejnovější snahy o oslabení EPA regulací vydala prohlášení, v němž varuje před „prolongovaným regulačním limbem". Firmy jako Ford a GM sice miliardové EV programy veřejně avizovaly, zároveň však jejich průmyslové asociace tato pravidla napadaly u soudů.
Co z toho plyne pro Evropu?
Příběh amerických automobilek má přímý dopad i na evropský automobilový průmysl. Stellantis a Porsche zaznamenaly miliardové odpisy z podobných důvodů – zpoždění EV programů a přílišné spoléhání na spalovací motory v době, kdy trh zásadně mění preference. Evropské automobilky sice částečně lobbovaly za odložení přísných emisních limitů (a uspěly s odsunutím plné zákazy spalovacích aut z roku 2035), ale alespoň se nevydaly cestou frontálního útoku na samotné vědecké základy klimatické regulace.
Analytici se shodují: automakers, kteří investují do elektromobility konzistentně a bez politických oklůček, vycházejí z transformace jako vítězové. Těm, kteří vsázeli na lobbying jako nástroj zpomalení trhu, nezbylo než odepisovat ztráty v řádu desítek miliard.
Proč automobilky lobbovaly proti elektromobilům, i když samy investovaly do EV?
Jde o vnitřní rozpor způsobený tlakem na krátkodobé zisky ze spalovacích motorů a snahou vyhovět určitým politickým spojencům. Průmyslové asociace jako AAI přitom jednaly do jisté míry samostatně a ne vždy v souladu se strategiemi jednotlivých členských firem.
Mohou investoři automobilek kvůli skrytému lobbingu žalovat management?
V USA je to právně obtížné, ale ne vyloučené. Klíčovým bodem by bylo prokázat, že vedení záměrně zamlčovalo lobbistické výdaje, které měly materiální vliv na hodnotu akcií. Rostoucí tlak ze strany institucionálních investorů a ESG fondů nicméně nutí firmy ke stále větší transparentnosti.
Ovlivní tyto ztráty dostupnost elektromobilů pro zákazníky?
Nepřímo ano – odpisy a finanční ztráty nutí automobilky přehodnocovat investiční plány, odkládat spuštění nových EV modelů a redukovat kapacity. Zákazníci tak mohou čekat na nové elektromobily déle, nebo se setkají s vyššími cenami kvůli pomalejší amortizaci vývoje.
