Maďarský závod má obejít unijní cla
BYD staví v jižním Maďarsku nedaleko rumunských hranic výrobní závod, který má ročně vyprodukovat až 300 tisíc elektromobilů. Hlavním důvodem této investice jsou unijní cla na čínské elektrovozy, která od loňského roku komplikují expanzi asijských značek do Evropy.
"Na začátku to bude všechno dražší než v Číně," přiznává viceprezidentka společnosti Stella Li. "Jakmile ale dosáhneme větších objemů a zvýšíme efektivitu, budeme moci ceny snižovat."
V maďarském závodě se bude vyrábět především model Dolphin, kompaktní elektromobil určený pro evropský trh. Významnou část komponentů však dodají evropští dodavatelé, což má pomoci integraci do místního automobilového ekosystému.
Další závody v Turecku a možná ve Španělsku
Maďarsko není jediným cílem BYD v regionu. V Turecku plánuje společnost druhý závod s kapacitou 150 tisíc vozů ročně, kde se od konce roku 2026 bude vyrábět SUV model Seal U. Třetí závod by mohl vzniknout ve Španělsku, toto rozhodnutí však podle Li ještě není definitivní.
Tato strategie lokální výroby má BYD pomoci nejen obejít cla, ale také snížit dopravní náklady a zkrátit dodací lhůty pro evropské zákazníky.
Síť nabíječek s výkonem až 1000 kW
Paralelně s výstavbou závodů chystá BYD vlastní síť rychlonabíjecích stanic po celé Evropě. Tyto stanice budou díky předřazenému bateriového úložišti schopné dodávat stejnosměrný proud s výkonem až 1000 kW (1 MW).
"Do poloviny roku 2026 chceme postavit 600 nabíjecích stanic po celé Evropě, do konce roku 2026 pak kolem 3000," oznámila Li. Jednání s energetickými společnostmi včetně těch v Německu již probíhají.
Pro srovnání: současné nejrychlejší nabíječky Tesla Supercharger V4 dosahují výkonu 250 kW, zatímco plánované stanice BYD by měly být čtyřikrát výkonnější.
"Jsme Apple automobilového průmyslu"
Stella Li důrazně odmítá vnímání BYD jako levné čínské značky. "Nepositionujeme se jako levná značka. Se vší tou krásnou technologií, kterou máme, chceme vyprávět náš příběh - stejně jako Apple se smartphony," zdůrazňuje.
Podle Li jsou zákazníci ochotni za kvalitní technologie zaplatit více. V Mexiku jsou například modely BYD o 20 procent dražší než konkurence, přesto si je lidé kupují kvůli oceňované technologii a kvalitě.
Srovnání s evropskými luxusními značkami však Li odmítá: "Nejsme Mercedes-Benz Číny. Jsme Apple automobilového průmyslu."
Tajemství úspěchu: Revoluční "žiletková" baterie
Sebevědomí čínské značky nepramení jen z agresivního marketingu, ale především z klíčové technologie, kterou jí závidí i mnozí západní konkurenti. Jde o takzvanou Blade Battery (žiletkovou baterii), kterou si BYD vyvíjí a vyrábí zcela sám.
Tyto akumulátory využívají chemii LFP (lithium-železo-fosfát), takže neobsahují drahý a kontroverzní kobalt. Jejich hlavní předností je však extrémní bezpečnost. V testech odolaly i přímému proražení hřebíkem, aniž by začaly hořet nebo explodovat, což je u běžných lithiových baterií velké riziko.
Díky unikátnímu tvaru dlouhých "čepelí" navíc baterie slouží jako strukturální součást vozu, což zvyšuje tuhost karoserie a šetří místo. Právě fakt, že si BYD vyrábí baterie, čipy i motory "pod jednou střechou", mu dává onu flexibilitu a kontrolu nad produktem, kterou se snaží připodobnit k modelu společnosti Apple.
Tři značky pro různé segmenty
BYD do Evropy nepřichází pouze se svou hlavní značkou. Čínská společnost sem zavádí také prémiovou značku Denza, původně vyvinutou ve spolupráci s Mercedes-Benzem pro čínský trh.
Nad ní se pak pozicionuje luxusní značka Yangwang s modely jako částečně elektrické SUV U8 nebo bateriový supersportovní vůz U9, které cílí na nejnáročnější zákazníky.
"Europa je stále srdcem automobilového průmyslu," říká Li. "Nechceme se stát číslem jedna, ale jednou z nejdůležitějších značek, skutečným klíčovým hráčem. Když za rok vejdu do supermarketu a zeptám se lidí, jestli znají BYD, chci, aby 100 procent odpovědělo ano."
