Co zákon říká — a proč se týká právě Mercedesu
Jádrem problému je návrh zákona s názvem Motor Vehicle Modernization Act of 2026 (HR 7389), který v květnu 2026 předložil ve Sněmovně reprezentantů předseda Výboru pro energetiku a obchod Brett Guthrie. Zákon zakazuje automobilkám, které mají "jakýkoli přímý nebo nepřímý majetkový podíl vlády znepřáteleného státu", dovážet, prodávat nebo vyrábět vozidla na území Spojených států.
A tady nastává problém pro Mercedes-Benz. Jeho největším individuálním akcionářem je čínská státní automobilka BAIC (dříve Beijing Automotive Industrial Corp.), která drží 9,98 % akcií. BAIC je stoprocentně vlastněná čínskou vládou — a Čína je v zákoně uvedena jako znepřátelený stát spolu s Ruskem a Severní Koreou.
Podle informací CNBC, které jako první na tuto potenciální hrozbu upozornily, několik lidí obeznámených s legislativou potvrdilo, že Mercedes-Benz by podle současného znění zákona skutečně nemohl v USA dál působit. "Ten jazyk je jednoznačný," citoval CNBC bývalého automobilového lobbistu, který byl se zákonem konzultován. Mluvčí výboru Daniel Kelly odmítl komentovat dopady na konkrétní firmy, ale detaily legislativy potvrdil.
Akciová struktura, která se teď stala problémem
Mercedes-Benz Group AG má za sebou desítky let spolupráce s čínskými partnery — vždyť Čína je pro něj největším trhem na světě. Jenže co bylo dřív obchodní výhodou, se nyní mění v existenční riziko:
- BAIC Group — čínská státní automobilka — drží 9,98 % akcií
- Li Shufu — čínský miliardář, zakladatel Geely — prostřednictvím firmy Tenaciou3 Prospect Investment drží 9,69 %
- Dohromady tak čínští investoři vlastní 19,67 % Mercedes-Benz Group AG
Zákon přitom obsahuje výjimky pro automobilky, které vyrábějí v USA alespoň pět let před 1. lednem 2026 — jenže tato výjimka neplatí, pokud má firma "jakýkoli přímý nebo nepřímý majetkový podíl vlády znepřáteleného státu". A BAIC tento podíl má.
Co by zákaz znamenal v číslech
Mercedes v USA není jen importér — je to významný americký zaměstnavatel. Automobilka má dva velké výrobní závody: v Tuscaloose v Alabamě, kde od roku 1997 vyrobila přes 5 milionů vozů, a v Jižní Karolíně, kde od roku 2006 vyrobila více než 450 tisíc dodávek. Dohromady v USA zaměstnává přes 10 tisíc lidí.
V roce 2025 prodal Mercedes v USA 303 200 osobních vozů a 12 400 dodávek. Pro srovnání — Volvo, které je také pod čínskou kontrolou (většinovým vlastníkem je Geely Li Shufua), prodalo ve stejném období 121 600 vozů.
Mluvčí Mercedesu se odmítl k legislativě vyjádřit, pouze zopakoval fakta o amerických továrnách a zaměstnancích. Mercedes totiž tradičně lobbuje v USA spíše minimalisticky a spoléhá na dvě automobilové asociace — Alliance for Automotive Innovation a Autos Drive America.
Nečekaný vedlejší efekt — Mercedes není jediný
Návrh Motor Vehicle Modernization Act není jedinou legislativou, která automobilky s čínskou stopou ohrožuje. Paralelně v Kongresu běží Connected Vehicle Security Act of 2026 (S.4429), který zakazuje prodej a dovoz "připojených vozidel" s čínským softwarem (od roku 2027) a hardwarem (od roku 2030). Ten má 15% hranici vlastnictví "znepřátelenou osobou".
Tento zákon již má jak senátní, tak sněmovní verzi a spolupředkládají jej senátoři Bernie Moreno (R-Ohio) a Elissa Slotkin (D-Mich.) spolu se zástupci Johnem Moolenaarem (R-Mich.) a Debbie Dingellovou (D-Mich.).
Volvo už mezitím získalo výjimku — americká vláda mu 26. května 2026 udělila speciální oprávnění, aby mohlo i přes čínské vlastnictví dál dovážet vozidla s připojenými technologiemi. Mercedes takovou výjimku zatím nemá.
Podle expertů by se dopady mohly dotknout i dalších značek s čínskými investory: Lotus, Faraday Future, Karma Automotive nebo dokonce Stellantis, který vlastní 21% podíl v čínském Leapmotoru a provozuje s ním společný podnik.
Širší kontext: proč Amerika staví zeď proti čínským autům
Dění v Kongresu není náhodné. Už během Bidenovy administrativy byly zavedeny restrikce na "connected vehicles" s čínským softwarem a hardwarem. Trumpova administrativa navíc uvalila 100% clo na dovoz čínských elektromobilů. V lednu 2026 Trump dokonce naznačil, že by mohl čínské automobilky do USA pustit, pokud by stavěly továrny s americkými dělníky — ale pod tlakem zákonodárců z obou stran od toho couvl.
Obavy nejsou jen politické. Více než 60 amerických autododavatelů je dnes vlastněno čínskými firmami — od výrobců náprav přes airbagy až po čelní skla. Podle analýzy AlixPartners čínské společnosti drží podíly v přibližně 5 % z celkových zhruba 10 000 amerických dodavatelů. Ford Mustang GT používá šestistupňovou manuální převodovku z Číny, Chevrolet Blazer EV obsahuje zhruba 20 % čínských dílů.
Čínské značky mezitím dobyly asi 20 % mexického trhu a v Evropě agresivně expandují. V samotné Číně je dnes v prodeji přes 200 elektrických modelů pod hranicí 25 tisíc dolarů (cca 580 tisíc Kč). Pro srovnání — průměrná cena nového auta v USA byla v dubnu 2026 podle Kelley Blue Book 49 461 dolarů (přes 1,1 milionu Kč).
Co to znamená pro ceny aut v USA
Paradox politiky "zavřených dveří" je nasnadě: omezování konkurence vede k vyšším cenám. Bez čínských automobilek — a nyní možná i bez Mercedesu — ztrácí americký trh nejen objem nabídky, ale i tlak na inovace a cenovou dostupnost.
Stephen Ezell z think-tanku Information Technology and Innovation Foundation (ITIF) to shrnul pro CNBC: "Pokud by byl Mercedes zahrnut do zákona, šlo by o nezamýšlený důsledek, který by mohl vést ke ztrátě pracovních míst a zisků."
CEO aliance Autos Drive America John Bozzella v dopise předsedovi Guthriemu napsal, že ačkoliv organizace podporuje cíl ochrany před čínskou expanzí, "na detailech záleží" — a varoval před nezamýšlenými důsledky.
Co bude dál
Zákon HR 7389 je zatím pouze ve Sněmovně reprezentantů a nemá svůj ekvivalent v Senátu. To znamená, že do finálního přijetí má ještě daleko — a je zde prostor pro úpravy, lobbing a vyjednávání. Politická realita v autoprůmyslových státech jako Michigan nebo Ohio ale znamená, že tlak na "tvrdý přístup k Číně" bude jen sílit — s blížícími se volbami do Kongresu v listopadu 2026.
Pro Mercedes-Benz tak nastává období intenzivního lobbingu a možné restrukturalizace akcionářské struktury. Jedna věc je jistá: to, co mělo být protekcionistickým opatřením proti čínským automobilkám, může nečekaně zasáhnout i jednu z největších ikon německého — a světového — průmyslu.
Může Mercedes-Benz prodejem akcií BAIC situaci vyřešit?
Mercedes-Benz nemůže přímo ovlivnit, kdo drží jeho akcie — BAIC je investorem, který akcie nakoupil na volném trhu. Automobilka by mohla teoreticky vyjednat zpětný odkup podílu, ale ten má hodnotu několika miliard eur. Alternativou je změna zákona během legislativního procesu, například doplnění výjimky pro firmy s významnou americkou výrobní základnou. Vzhledem k tomu, že Mercedes zaměstnává přes 10 tisíc Američanů, má při lobbingu silné argumenty.
Týkal by se zákaz i ojetých Mercedesů nebo servisu?
Podle současného znění zákona HR 7389 se zákaz vztahuje na výrobu, prodej a dovoz nových vozidel. Servis stávajících vozů, prodej ojetin ani náhradních dílů by dotčeny být neměly. Zákaz by platil po dobu pěti let od účinnosti zákona. Pro majitele současných Mercedesů v USA by se tedy v krátkodobém horizontu nic zásadního nezměnilo.
Jak se podobná situace dotýká evropských automobilek?
Evropské automobilky s čínskými investory by mohly čelit podobným problémům. Volvo (vlastněné Geely) už preventivně získalo výjimku pro connected vehicle technologie. Lotus (také pod Geely) má menší americkou stopu, takže dopad by byl omezenější. Pro evropský trh tyto americké zákony přímý dopad nemají — týkají se výhradně amerického trhu. Nepřímo ale mohou ovlivnit globální strategie automobilek a jejich akcionářské struktury.
