Milion dobíječek v EU: Jak si vede Česko a kde najdete nejlevnější nabíjení?

Evropa překonala milionovou hranici

V červenci dosáhla Evropská unie významného milníku – počet veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily poprvé překročil hranici jednoho milionu, konkrétně bylo evidováno 1 005 080 dobíjecích bodů. Tento historický okamžik potvrzuje, že elektromobilita v Evropě přechází z fáze experimentu do éry masového přijetí.

Zajímavé je geografické rozložení infrastruktury. Přes 560 tisíc, tedy 56 % z celkového počtu, se soustředí pouze ve třech zemích: v Nizozemsku (19,7 %), Německu (18,7 %) a Francii (17,5 %). Tato koncentrace odráží různou rychlost adopce elektromobility a odlišné státní politiky podpory čisté dopravy napříč unií.

Česká pozice v evropském kontextu

Česká republika má aktuálně v provozu 7 069 veřejných dobíjecích bodů. V absolutním počtu jí to zajišťuje 14. příčku v EU. Při přepočtu na různé ukazatele se naše pozice mírně mění - jsme devatenáctí při přepočtu na délku silniční sítě a dvacátí při přepočtu na počet obyvatel.

Z hlediska dostupnosti infrastruktury pro řidiče elektromobilů si Česko vede velmi solidně. V celé EU připadá na jeden veřejný dobíjecí bod přibližně 11,5 elektromobilů (bateriového nebo plug-in hybridního), v Česku je to 11,1. Tento údaj ukazuje, že naše země drží krok s unijním průměrem a řidiči elektromobilů nemusejí mít obavy z nedostatku dobíjecích možností.

Struktura dobíjecí infrastruktury v Česku

České dobíjecí stanice vykazují zajímavé strukturální odlišnosti oproti evropskému průměru. Ze 7 069 dobíjecích bodů v ČR tvoří 4 921 běžné AC stanice (69,6 %), 1 410 výkonné DC stanice do 149 kW (19,9 %) a 738 velmi výkonné UFDC nad 150 kW (10,4 %).

Pro srovnání, v celé EU je struktura odlišná: 82,9 % tvoří AC stanice, 7,0 % DC a 10,1 % UFDC. U nás je tedy menší podíl běžných stanic, zato více rychlých a velmi rychlých dobíjecích bodů. Síť je tak více orientovaná na zkrácení doby dobíjení a podporu dálkových cest.

Kdo vládne českému trhu s dobíjením

Podle údajů nahlášených Ministerstvu průmyslu a obchodu mezi největší provozovatele v ČR patří ČEZ (30,8 %), Pražská energetika (24,6 %) a E.ON Drive (11,6 %). Tyto tři společnosti tedy kontrolují téměř dvě třetiny celého trhu s veřejným dobíjením.

• ČEZ: Dominuje s téměř třetinovým podílem trhu
• Pražská energetika: Silná pozice zejména v hlavním městě
• E.ON Drive: Třetí největší hráč na českém trhu
• Další významnější provozovatelé: Innogy Energo (6,7 %), ŠKO-ENERGO (4,8 %), Lidl (2,7 %)

Všechny tři největší společnosti deklarují, že na svých stanicích dodávají elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů, což přispívá k celkové udržitelnosti elektromobility.

Evropští giganti dobíjecí infrastruktury

Na evropské úrovni dominují dobíjecí infrastruktuře několik klíčových hráčů. Tesla je současně největším provozovatelem nabíjecích stanic s nejrozsáhlejší nabíjecí sítí globálně, přičemž její síť Superchargerů je vnímána jako jedna z konkurenčních výhod.

V létě 2025 vznikla široká dobíjecí síť Spark Alliance, která zahrnuje více než 1 700 stanic čtyř největších evropských poskytovatelů: Ionity, Fastned, Atlante a Electra. Tato spolupráce vytváří významnou konkurenci pro Teslu na evropském trhu rychlého dobíjení.

Cenové rozdíly napříč Evropou: Proč je Francie levnější?

Při pohledu na ceny dobíjení v jednotlivých zemích EU objevujeme významné rozdíly. Francouzské ceny jsou o 0,44 Kč/kWh nižší než v Česku, což představuje podstatnou úsporu pro řidiče elektromobilů.

V Aix-en-Provence nabízí Tesla za nízké ceny s předplatným nebo pro majitele Tesla: 3,7 Kč/kWh (0,15 €/kWh) mimo špičku. Pro srovnání, Vestec nabízí nejnižší ceny v ČR s předplatným: 6,3 Kč/kWh mimo špičku. A to tato stanice velmi vybočuje oproti ostatním nabíjecím bodům v Česku. Konkurence u nás nemá problém nabízet nabíjení i za  ceny přes 15 Kč za kWh. Ty nejdražší se pak pohybují i přes 20 Kč.

Důvody nízkých cen ve vybraných zemích

Francie dosahuje nízkých cen dobíjení především díky své energetické politice. Zhruba 70 % francouzské elektřiny pochází z jaderných elektráren, což poskytuje stabilní a relativně levný zdroj energie. Tato výhoda se přímo promítá do cen na dobíjecích stanicích.

Levně vás vyjde dobíjení v severských státech, konkrétně v Norsku, Dánsku, Švédsku a ve Finsku a také v Nizozemsku. Norsko těží z přebytků levné vodní energie, zatímco Dánsko a Nizozemsko mají rozvinuté trhy s obnovitelnými zdroji a efektivní distribuční sítě.

Budoucnost dobíjecí infrastruktury na podzim 2025

S přicházejícím podzimem 2025 můžeme očekávat další dynamický rozvoj dobíjecí infrastruktury. Rostoucí počet elektromobilů na evropských silnicích bude klást stále vyšší nároky na dostupnost a rychlost dobíjení.

Tesla pokračuje ve výstavbě rychlejších Superchargerů v4 s výkonem 250 kW, zatímco konkurenční sítě jako Ionity nabízejí ještě vyšší výkony až 350 kW. Pro českého řidiče je důležité, že všechny tyto sítě postupně rozšiřují svoje pokrytí i na naše území. Konkrétně Tesla snad již brzy spustí nabíjecí body v Praze-Zličín, v Hradci Králové. Měli bychom se později dočkat i Superchargeru v Liberci, který vyhrál hlasování.

Výzvy a příležitosti

Přestože dosažení milionové hranice je významným úspěchem, stále existují výzvy. Nerovnoměrné pokrytí napříč zeměmi EU, různé platební systémy a nedostatek standardizace mohou komplikovat cestování elektromobily napříč Evropou.

Na druhé straně rostoucí investice do infrastruktury, pokračující technologický vývoj a zvyšující se poptávka po elektromobilech naznačují, že nejlepší časy elektromobility teprve přijdou. Česká republika má dobrou výchozí pozici, aby zůstala součástí této transformace evropské dopravy.

Pokud vás zajímají aktuální ceny dobíjení a chcete najít nejlevnější stanice ve své oblasti, navštivte naši sekci o Superchargerech s detailními informacemi o konkrétních nabíjecích stanicích. 

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu