Milion dobíječek v EU: Jak si vede Česko a kde najdete nejlevnější nabíjení?

Evropa překonala milionovou hranici

V červenci dosáhla Evropská unie významného milníku – počet veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily poprvé překročil hranici jednoho milionu, konkrétně bylo evidováno 1 005 080 dobíjecích bodů. Tento historický okamžik potvrzuje, že elektromobilita v Evropě přechází z fáze experimentu do éry masového přijetí.

Zajímavé je geografické rozložení infrastruktury. Přes 560 tisíc, tedy 56 % z celkového počtu, se soustředí pouze ve třech zemích: v Nizozemsku (19,7 %), Německu (18,7 %) a Francii (17,5 %). Tato koncentrace odráží různou rychlost adopce elektromobility a odlišné státní politiky podpory čisté dopravy napříč unií.

Česká pozice v evropském kontextu

Česká republika má aktuálně v provozu 7 069 veřejných dobíjecích bodů. V absolutním počtu jí to zajišťuje 14. příčku v EU. Při přepočtu na různé ukazatele se naše pozice mírně mění - jsme devatenáctí při přepočtu na délku silniční sítě a dvacátí při přepočtu na počet obyvatel.

Z hlediska dostupnosti infrastruktury pro řidiče elektromobilů si Česko vede velmi solidně. V celé EU připadá na jeden veřejný dobíjecí bod přibližně 11,5 elektromobilů (bateriového nebo plug-in hybridního), v Česku je to 11,1. Tento údaj ukazuje, že naše země drží krok s unijním průměrem a řidiči elektromobilů nemusejí mít obavy z nedostatku dobíjecích možností.

Struktura dobíjecí infrastruktury v Česku

České dobíjecí stanice vykazují zajímavé strukturální odlišnosti oproti evropskému průměru. Ze 7 069 dobíjecích bodů v ČR tvoří 4 921 běžné AC stanice (69,6 %), 1 410 výkonné DC stanice do 149 kW (19,9 %) a 738 velmi výkonné UFDC nad 150 kW (10,4 %).

Pro srovnání, v celé EU je struktura odlišná: 82,9 % tvoří AC stanice, 7,0 % DC a 10,1 % UFDC. U nás je tedy menší podíl běžných stanic, zato více rychlých a velmi rychlých dobíjecích bodů. Síť je tak více orientovaná na zkrácení doby dobíjení a podporu dálkových cest.

Kdo vládne českému trhu s dobíjením

Podle údajů nahlášených Ministerstvu průmyslu a obchodu mezi největší provozovatele v ČR patří ČEZ (30,8 %), Pražská energetika (24,6 %) a E.ON Drive (11,6 %). Tyto tři společnosti tedy kontrolují téměř dvě třetiny celého trhu s veřejným dobíjením.

• ČEZ: Dominuje s téměř třetinovým podílem trhu
• Pražská energetika: Silná pozice zejména v hlavním městě
• E.ON Drive: Třetí největší hráč na českém trhu
• Další významnější provozovatelé: Innogy Energo (6,7 %), ŠKO-ENERGO (4,8 %), Lidl (2,7 %)

Všechny tři největší společnosti deklarují, že na svých stanicích dodávají elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů, což přispívá k celkové udržitelnosti elektromobility.

Evropští giganti dobíjecí infrastruktury

Na evropské úrovni dominují dobíjecí infrastruktuře několik klíčových hráčů. Tesla je současně největším provozovatelem nabíjecích stanic s nejrozsáhlejší nabíjecí sítí globálně, přičemž její síť Superchargerů je vnímána jako jedna z konkurenčních výhod.

V létě 2025 vznikla široká dobíjecí síť Spark Alliance, která zahrnuje více než 1 700 stanic čtyř největších evropských poskytovatelů: Ionity, Fastned, Atlante a Electra. Tato spolupráce vytváří významnou konkurenci pro Teslu na evropském trhu rychlého dobíjení.

Cenové rozdíly napříč Evropou: Proč je Francie levnější?

Při pohledu na ceny dobíjení v jednotlivých zemích EU objevujeme významné rozdíly. Francouzské ceny jsou o 0,44 Kč/kWh nižší než v Česku, což představuje podstatnou úsporu pro řidiče elektromobilů.

V Aix-en-Provence nabízí Tesla za nízké ceny s předplatným nebo pro majitele Tesla: 3,7 Kč/kWh (0,15 €/kWh) mimo špičku. Pro srovnání, Vestec nabízí nejnižší ceny v ČR s předplatným: 6,3 Kč/kWh mimo špičku. A to tato stanice velmi vybočuje oproti ostatním nabíjecím bodům v Česku. Konkurence u nás nemá problém nabízet nabíjení i za  ceny přes 15 Kč za kWh. Ty nejdražší se pak pohybují i přes 20 Kč.

Důvody nízkých cen ve vybraných zemích

Francie dosahuje nízkých cen dobíjení především díky své energetické politice. Zhruba 70 % francouzské elektřiny pochází z jaderných elektráren, což poskytuje stabilní a relativně levný zdroj energie. Tato výhoda se přímo promítá do cen na dobíjecích stanicích.

Levně vás vyjde dobíjení v severských státech, konkrétně v Norsku, Dánsku, Švédsku a ve Finsku a také v Nizozemsku. Norsko těží z přebytků levné vodní energie, zatímco Dánsko a Nizozemsko mají rozvinuté trhy s obnovitelnými zdroji a efektivní distribuční sítě.

Budoucnost dobíjecí infrastruktury na podzim 2025

S přicházejícím podzimem 2025 můžeme očekávat další dynamický rozvoj dobíjecí infrastruktury. Rostoucí počet elektromobilů na evropských silnicích bude klást stále vyšší nároky na dostupnost a rychlost dobíjení.

Tesla pokračuje ve výstavbě rychlejších Superchargerů v4 s výkonem 250 kW, zatímco konkurenční sítě jako Ionity nabízejí ještě vyšší výkony až 350 kW. Pro českého řidiče je důležité, že všechny tyto sítě postupně rozšiřují svoje pokrytí i na naše území. Konkrétně Tesla snad již brzy spustí nabíjecí body v Praze-Zličín, v Hradci Králové. Měli bychom se později dočkat i Superchargeru v Liberci, který vyhrál hlasování.

Výzvy a příležitosti

Přestože dosažení milionové hranice je významným úspěchem, stále existují výzvy. Nerovnoměrné pokrytí napříč zeměmi EU, různé platební systémy a nedostatek standardizace mohou komplikovat cestování elektromobily napříč Evropou.

Na druhé straně rostoucí investice do infrastruktury, pokračující technologický vývoj a zvyšující se poptávka po elektromobilech naznačují, že nejlepší časy elektromobility teprve přijdou. Česká republika má dobrou výchozí pozici, aby zůstala součástí této transformace evropské dopravy.